Hnojník je zámek v obci Hnojník na řece Stonávce v okrese Frýdek-Místek z první poloviny 18. století, který vznikl přestavbou původního sídla z 15. století. Roku 1964 byl zařazen na seznam kulturních památek. Empírová budova je obklopena parkem z poloviny 18. století, ve kterém se nacházely barokní sochy či plastika svatého Jana Nepomuckého.Zámek Hnojník na Turistik.cz V současné době je zámek s celým areálem veden v seznamu ohrožených nemovitých památek.

Historie Zámek, stojící v centru obce, je spojen se šlechtickým rodem Beesů z Chrostiny. Původně zde však měla už v 15. století stát tvrz, jejímž majitelem byl Stašek z Hnojníka. V 16. století se držitelem sídla stal Václav Pelhřim z Třanovic, který se stal v roce 1565 hejtmanem těšínského knížectví. V 17. století pak Hnojník vlastnil šlechtický rod Wildau z Lindenwiese. V roce 1736 tvrz koupil Karel Václav Bees z Chrostiny a nechal ji přestavit v barokním slohu na jednoposchoďový zámek. Současnou podobu ve stylu slezského empíru, získal zámek v první polovině 19. století za Jiřího III. Beese. Autorem přestavby byl rakouský architekt Josef Kornhäusel. V roce 1897 došlo za majitele Jiřího IV. Beese ke zvýšení budovy o jedno patro. Tuto dostavbu má na svědomí těšínský architekt Ludvík Kametz. Od té doby zámek sloužil rodině Beesů jako letní sídlo.Zámek Hnojník na Hrady.cz

Osudy zámku ve 20. století Na hnojnickém zámku přespal v roce 1930 při cestě na Těšínsko i tehdejší československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk . Sídlo aktivně sloužilo Beesovým do roku 1936, kdy zemřela Vilemína Beesová. Poslední šlechtický majitel se poté zdržoval spíše ve Vídni a Moravské Ostravě. Během války spravoval zámek H. Klingermann z Berlína, který zde žil do roku 1945. V posledním roce války se v budově také usadilo německé vojenské velitelství.Chátrající památky: Hnojník, zámek na odstřel

V listopadu 1945 byl majetek Beesů Okresním národním výborem v Českém Těšíně podle pokynů Benešových dekretů zestátněn. Následně se stal sídlem místního národního výboru, Státních lesů a Výzkumného ústavu. Ve zbylých prostorách byly zřízeny byty. V letech 1947–48 proběhly na budově úpravy interiérů, část mobiliáře byla v této době odvezena do depozitářů hradu Šternberk, kde zůstal uložen až do roku 1999. Stejný osud postihl také zdejší knihovnu. V 50. letech došlo k opravě venkovní fasády. V roce 1966 zámek odkoupil Státní statek Hnojník a ustavil zde své ředitelství. V prvním poschodí byla zřízená svatební síň místního národního výboru.O zámku na stránkách obce Hnojník V devadesátých letech přešel zámek do soukromého vlastnictví.

Současnost thumb|Stav před rekonstrukcí (2012) thumb|Stav před rekonstrukcí (2023) V roce 2000 zakoupil nemovitost prostřednictvím firmy Fleet Wood švýcarský podnikatel Jürg Debrunner. O čtyři roky později však správu zdevastovaného zámku musel převzít Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. Debrunner byl totiž ve Švýcarsku souzen za majetkovou trestnou činnost a veškerý jeho majetek byl zastaven.Podnikatel Debrunner už prodal vše. Kromě zámku v Hnojníku V roce 2008 získal zámek nového majitele. Stala se jím firma AAron House. Po odhaleném podvodu se o rok později stala majitelkou důchodkyně Jaroslava Krejčí. Kvůli chybějícím penězům na opravu však zároveň dala zámek opět k prodeji.Zámek si koupili za cizí miliony V roce 2010 byla tedy stavba prodána španělské firmě Copersa corporation, která se stala zatím posledním majitelem.Zámek je prodán, jeho obnova potrvá řadu let Plány na opravu zámku se ale neuskutečnily a architektka Barbara Potysz, která s majiteli spolupracovala, jejich důvěryhodnost již na konci roku 2010 zpochybnila. V roce 2013 uložily Národní památkový ústav v Ostravě a Městský úřad v Třinci majitelům provést základní úpravy, aby zabránili další devastaci objektu; jejich provedení pak musel Třinec vymáhat pokutou ve výši půl milionu korun. Majitel pak zajistil provedení těchto úprav až v červenci 2014 po vyhlášení exekuce na pokutu, ke kterému došlo o měsíc dřív. V roce 2019 budovu zámku zakoupili Igor Kotlán a Pavel Petr, spolumajitelé skupiny škol PRIGO.https://ehutnik.cz/zpravy/zamek-v-hnojniku-koupila-vysoka-skolahttps://www.idnes.cz/ostrava/zpravy/zamek-hnojnik-frydecko-mistecko.A191218_522108_ostrava-zpravy_jog, kteří nyní zámecký areál spravují v rámci společnosti The Beess Foundation, s.r.o. Zámek i zahrada se postupně opravují, a to za použití soukromých i veřejných zdrojů. Využívají ho společnosti a neziskové organizace ze skupiny PRIGO. Na podzim roku 2024 došlo k otevření kavárny a parku, které jsou přístupné pro veřejnost.

Popis budovy thumb|Západní průčelí (2025) Zámek má obdélný půdorys. Svými delšími stranami je natočena k severu a k jihu, svými kratšími zase na západ a na východ. Jedná se o dvoupatrovou budovu (přízemí a dvě nadzemní patra) s plochou střechou. Ze všech stran tvoří fasádu v přízemním patře ploché vyznačení zdiva neboli bosáž, která je od prvního patra oddělena kordonovou římsou. Nejreprezentativnější částí zámku je jižní průčelí, směřující do parku. V jeho střední části se nachází bohatě zdobený rizalit, kteréhož součástí jsou iónské polosloupy vedoucí od prvního do druhého patra. Rizalit nahoře ukončuje atika s balustrádou.

Zajímavosti V roce 2002 se zde točil dvoudílný televizní film na motivy románu Zdeňka Zapletala Kobova garáž.

Reference

Literatura AUGUSTINKOVÁ, L. , Castle Hnojnik as a Landscape Forming Element. Transactions of the VSB – Technical University of Ostrava, Civil Engineering Series, 21, 2021, č. 1.

BAKALA, J. Ze starších dějin Hnojníka. In: Studie o Těšínsku, 13. Český Těšín 1987, s. 112 – 141.

MAKOWSKI, M. Šlechtická sídla na Těšínském Slezsku. Český Těšín 2005.

Externí odkazy

Kategorie:Empírové zámky v okrese Frýdek-Místek Kategorie:Kulturní památky v okrese Frýdek-Místek Kategorie:Hnojník