Koňská brána (také Brána sv. Prokopa) byla součástí opevnění Prahy na horním (jihovýchodním) konci Koňského trhu přejmenovaného na Václavské náměstí.Plán Prahy J. D. Hubera z roku 1769 (perspektivní). In: Historický atlas měst: Praha. Historický ústav Akademie věd ČR, v. v. i., 1994. Dostupné online .Český úřad zeměměřický a katastrální. Archivní mapy: CPO evid. č. 6068-1, mapový list č. V. Dostupné z WWW . Po gotické (14. století) a barokní (17. století) nejmladší empírová brána (1836) byla zbořena v roce 1875 a pozemek město věnovalo na stavbu budovy Národního muzea.
Historie Brána byla vybudována jako součást opevnění Nového Města pražského ve 2. polovině 14. století z hliněného valu obloženého opukovými kvádry. Brány měly podobu dvojice bloků se středním průjezdem.Baťková (1998), s. 178 Branou se z města vycházelo na Říčanskou silnici (dnes Vinohradská ulice) směrem k Sázavskému klášteru. Klášter v 11. století založil svatý Prokop a brána byla po něm pojmenována.
Za třicetileté války dokázala odolat obléhání Prahy, když se švédská armáda pod vedením generála Arvida Wittenberga pokoušela 3. a 4. srpna 1648 rozstřílet dělostřeleckou palbou hradby okolo brány. Brána byla zřejmě chráněna předsunutým ravelinem, postaveným po roce 1639. Po válce byla s výstavbou nového opevnění postavena i nová Koňská brána.Baťková (1998), s. 179 Při bráně v domku čp. 810/II a čp. 811/II byla umístěna celnice, v níž se vybíralo clo, především akcíz (daň z potravin dovážených do města). Brána neměla padací most, ze severovýchodu a východu byla obklopena Wimmerovými sady, Kanálskou a Rajskou zahradou. Barokní podobu brány neznáme. Vně ústila otvorem (větší poternou) v bastionu sv. Štěpána, někdy nazývaném sv. Michala, architektonickou úpravu měla jen směrem do města.
V letech 1831–1836 bránu v empírovém slohu přestavěl vídeňský architekt Peter Nobile za spolupráce stavebního inženýra Josefa Pachla. Ve shodném stylu, ale větším měřítku (s pěti arkádovými poli místo pražských tří) Nobile vystavěl v letech 1821–1824 i hradní bránu Burgtor ve vídeňském Hofburgu. Horní partie hradeb se na bráně rozšiřovala v terasu se zábradlím, sloužila Pražanům jako promenáda a vyhlídkové místo. Vyhlídku na svých vedutách zachytili Antonín Pucherna, Vincenc Morstadt i první fotografové. V letech 1875–1876 byla brána i s hradbami zbořena. Na jejím místě byla v letech 1885–1891 postavena budova Musea Království českého (dnes Národní muzeum), které sem přesunulo své sbírky z Nosticova paláce Na příkopě.
Zajímavost V roce 1862 po pádu z Koňské brány zemřel básník Aleš Balcárek.
Galerie
Odkazy
Reference
Související články Pražské městské brány
Literatura
Externí odkazy
Morstadt, Vincenc: Der Rossmarkt von der Rossthor - Bastey. Archiv Hlavního města Prahy, Sbírka grafiky, G 455 • Praha-Nové Město – Václavské náměstí, 1835.
Kategorie:Zaniklé brány v Praze Kategorie:Václavské náměstí Kategorie:Zbořeno v Česku 1875