Prievaly (v letech 1920 až 1946 ŠandorfPřehled obcí a části v Československé socialistické republice, jejichž názvy zanikly, byly změněny, nebo se staly místními částmi v době od 5.V.1945 – 1.VII.1964. Praha: Nakladatelství dopravy a spojů, 1964. S. 87.) jsou obec v okrese Senica na Slovensku. Žije v ní obyvatel.
Historie V roce 1439 se vesnice Prievaly jmenovala V té době se tato osada rozložila na písčině Záhorské duny, ve které najdete všechny složky rozdrobených hornin. Od poloviny 15. století vesnice patřila různým tehdejším feudálním rodinám, z nichž nejznámějšími byly Korlátkové z panství Korlátko, pak Apónyiové, Bošányiové, Motešickové a další rodiny, které se ucházely o „priazeň pieskovcovitého chotára (katastru)“ tehdejšího Sandorfu a později Šandorfu. Němci Záhorským vesnicím dávali často své názvy, jen aby zmátli a změnili význam lokality a dokázali svou sounáležitost k regionu. Jenže Záhoráci byli vždy tvrdý národ a nikdy nechtěli „nic enem co mu patrí“ a tak si hospodařili po staletí po svém a žili svérázným životem.
V historii této vesnice se rovněž uvádí, že byla městečkem (oppidem) a měla i právo konat v roce čtyři trhy s dobytkem. Jako městečko honosil se tehdejší Sandorf i tím, že mu patřilo 25 poddanských rodin a devatenáct bezzemků. Každé takové městečko muselo prokázat, že je vrchností, když už ne nad rozsáhlými majetky, tak alespoň nad několika poddanskými usedlostmi.
Přes Prievaly vedla kdysi Jantarová, později Česká cesta z Prahy do Budína. Cesta se zachovala dodnes. Prievalčané měli i právo soudnictví, o čemž svědčí i památka – pranýř, na který přivazovali zločince a lidé mu mohli nadávat, plivat na něj.
Pod Prievaly je vybudována soustava podzemních chodeb. Zde se našel i velký poklad, který obsahoval několik zlatých cihliček. Nad obcí v kopci je malá jeskynní díra, o níž se říká, že je to prý tajná chodba, která vede z nedalekého hradu Korlátka.
V roce 2011 zde zahájil činnost pivovar s názvem Sandorf.
Přírodní poměry Podél severozápadní hranice správního území obce teče řeka Rudava. Samotná vesnice stojí v těsném sousedství s chráněnou krajinnou oblastí Malé Karpaty.
Pamětihodnosti Ve vsi stojí římskokatolický kostel sv. archanděla Michala z roku 1714, který byl rekonstruován v roce 1988 a kaple Sedmibolestné Panny Marie z roku 1820.
Galerie
Odkazy Reference
Externí odkazy
Kategorie:Obce v okrese Senica Kategorie:Obce v regionu Záhoří (Slovensko) Kategorie:Přejmenovaná sídla na Slovensku