Philip Cortelyou Johnson (8. července 1906 Cleveland, Ohio – 25. ledna 2005 New Canaan, Connecticut) byl americký architekt, první laureát Pritzkerovy ceny.
Život a tvorba Pocházel z rodiny potomků jansenistů a hughuenotů, což ovlivnilo jeho projekty sakrálních staveb. Architekturu ani humanitní studia na Harvardově univerzitě nedokončil a narukoval do armády. V letech 1930-1934 pracoval jako ředitel Muzea moderního umění v New Yorku, odkud odešel dělat novináře, pro architekturu se rozhodl až roku 1941. Jeho architektonické projekty byly realizovány teprve od roku 1946 a bývají řazeny do čtyř období: vlevo|250px|náhled|Křišťálová katedrála v Garden Grove, Kalifornie náhled|Brána Evropy v Madridu thumb|Kaple sv. Basil]ea v Pittsburghu
Raný modernismus (1946–1960) se vyznačuje respektem k přírodě a následováním příkladu Franka Lloyda Wrighta. Profilujícími projekty byl Skleněný dům v New Canaanu v Connecticutu (1949) a mrakodrap Seagram Building na Manhattanu, kde měl Johnson své projekční studio. Tam také realizoval Restauraci čtyř ročních období s kontejnery, rostoucími rostlinami a dřevinami i bazénkem, které navozují dojem prostředí živé přírody (například listnaté stromy na podzim opadávají, bazének byl v zimě zamrzlý apod.).
Pozdní modernismus (1960–1980) – pokračují jednoduché kubické tvary, ovšem v masivním betonovém provedení. Patří k nim opatství sv. Albana v nebo knihovna Boston Public Library, v Bostonu (1972), jejíž robustní konstrukce již ohlašuje brutalismus.
Postmoderna (1980–1990) – nejvíce ceněna bývá obří ocelová konstrukce skleněné katedrály Crystal Cathedral v Garden Grove v Kalifornii (1980), v témže zrcadlových efektů skla je mrakodrap PPG Place v Pittsburghu (Pensylvánie) z roku 1984. Brutalismus vyznačuje například kamenné kaskády s vodopády Water Gardens ve Fort Worthu (1982) nebo Brána Evropy (dvouvěžová stavba Puerta de Europa v Madridu, 1989–96).
Poslední budovy (1991–2005) – tvůrčí aktivita Philipa Johnsona ve vysokém věku pochopitelně slábla, ale přinášela originální nápady, jako je Kaple sv. Basilea na Universitě sv. Tomáše v Houstonu (1992) s byzantinizující kupolí.
Zatímco dvě desítky Johnsonových projektů mrakodrapů zanikají v množství realizací jeho současníků i následovníků, stavby jiných účelů jsou inspirativní do současnosti.
Dílo (výběr) Glass House, New Canaan, Connecticut (1949) Seagram Building, New York (1958) Muzeum amerického umění Amona Cartera ve Fort Worth, Texas (1962) IDS Center, Minneapolis, Minnesota (1972) Crystal Cathedral, Garden Grove, Kalifornie (1980) Williams Tower, Houston, Texas (1983) Lipstick Building, New York (1986) Sony Building, New York (1984) PPG Place, Pittsburgh, Pensylvánie (1984) AEGON Center, Louisville, Kentucky (1993) Puerta de Europa, Madrid, Španělsko (1996)
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Američtí architekti Kategorie:Laureáti Pritzkerovy ceny Kategorie:Absolventi Harvardovy univerzity Kategorie:Narození v Clevelandu Kategorie:Narození v roce 1906 Kategorie:Narození 8. července Kategorie:Úmrtí v roce 2005 Kategorie:Úmrtí 25. ledna Kategorie:Úmrtí v Connecticutu Kategorie:Muži