Ivo Křen

Ivo Křen (6. února 1964 Pardubice – 9. května 2020 PardubiceZemřel kurátor Ivo Křen, Pardubický deník, 12.5.2020) byl český grafik a kurátor.

Život Po absolvování gymnázia v Pardubicích (1979 – 82) Ivo Křen v letech 1983-1988 vystudoval Pedagogickou fakultu v Hradci Králové – obor výtvarná výchova, český jazyk u prof. Bořivoje Borovského.Alena Laufrová, Vzpomínání na Ivo Křena a jeho tvorbu, Grapheion 24, 2020, s. 51-52 Krátce působil jako pedagog a poté pracoval ve Východočeské galerii a od roku 1989 ve Východočeském muzeu v Pardubicích.

Byl členem Sdružení českých umělců grafiků Hollar, umělecké skupiny Rubikon a Akademie designu České republiky. Za používání originálních grafických postupů získal v letech 2004, 2007, 2010, 2012 a 2013 významná ocenění na prestižních výstavách Grafika roku v Praze.

Patřil k předním grafikům střední generace SČUG Hollar a byl opakovaně oceněn za mistrovské zvládnutí techniky vícebarevného linorytuEliška Burdová: Ivo Křen: Jiné světy, Východočeská galerie v Pardubicích, 2022 (2000, 2003, 2004, 2013). Samostatně vystavoval od roku 1991. Grafická díla představil rovněž na mnoha společných výstavách po celém světě.

Jako autor stálé expozice České sklo 20. století a kurátor uměleckoprůmyslových sbírek Východočeského muzea v Pardubicích (1992), vedl rozsáhlou a oceňovanou sbírku ateliérového skla. Působil jako výtvarný teoretik uměleckého skla.Ivo Křen, Sklo ovládnuté dechem a rukou umělce - skláře, Sanquis 21, 2002, str. 70 Byl zakládajícím členem skupiny Rubikon (1998)Rubikon, in: Šárka Ladýřová, Technika & umění: České ateliérové sklo, diplomová práce, FF ZČU v Plzni 2014, s. 70, sdružující významné české skláře, kurátorem jejich výstav i autorem textů.Marie Kohoutová: Ivo Křen, Glassrevue, 23, 2002 Se skupinou Rubikon představil své práce v tuzemsku a v mnoha zahraničních výstavních síních Německa, Rakouska, Islandu, Francie, Belgie a Itálie.

Žil a tvořil v Pardubicích. Zemřel po krátké nemoci 9. května 2020 ve věku 56 let.

Dílo Ivo Křen se v grafické tvorbě specializoval na techniku linorytu, kterou od roku 2008 někdy kombinuje s monotypovým podkladem. Jeho prvními linoryty (1988) byly černobílé ilustrace k básnické skladbě Vladimíra Holana Noc s Hamletem, kde ve figurálních kompozicích využil syrové neuhlazenosti, šrafování, dramatičností kontrastu černé a bílé linie a mohutných temných ploch.

Brzy však začal zkoumat technické možnosti této grafické techniky – od iluze objemovosti rytými liniemi a strukturami, přes tvary plošné a monochromní, až po možnost vytvářet tiskem pastózní škvárovité nánosy s podpovrchovými průsvity barev, které vystupují z plochy jako postřehnutelný reliéfní prvek.Marie Kohoutová, Ivo Křen, cena za techniku tisku z výšky, Grapheion, 29.03.2012 Osvojil si techniku vícebarevného linorytu, kde je barva nositelem významu a součástí vyjádření všech smyslových vjemů i citových vazeb. Linoryt mu umožňuje rozmáchlé barevné gesto i střídání ploch s drobnopisnými detaily struktur, monumentalitu prolínat s křehkostí. Jeho díla vznikla postupným rytím do jediné tiskové matrice. Tiskl ručně hladítkem a postupně dospěl až k soutiskům 35 barev. Barevné odstíny si míchal sám a ke svým linorytům přidával tzv. rodokmeny, záznamy přibývajících barev.

Zdlouhavý postup rytí na velkém formátu matrice umožňuje kontemplativní přístup k práci a kontinuální proměnu původního motivu v tvůrčím procesu i zkoumání nových technických možností výrazu. Počátkem 90. let se s přechodem k vícebarevným tiskům jeho zájem postupně přesunul od figurální tvorby k přírodním kompozicím skal, zdí a labyrintů nebo detailům interiérů, kde zkoušel možnosti zobrazení perspektivy a obrazové hloubky nebo účinku světel a stínů. Kompozice jsou velkoryse pojaté, oproštěny od detailů, se zřetelným emočním nábojem.

Druhou polovinu 90. let charakterizuje malířský přístup ke skutečnosti, plošná výrazná barevnost i jemné detaily, kombinace mnoha valérů jediné barvy ve výsledném soutisku a přechod k abstrahovaným tvarům. Inspirace krajinou je přítomná ve většině grafických listů od konce 90. let – některé abstraktní krajiny (někdy jako rozměrný diptych) jsou interpretací velkých ploch řepkových polí nebo vlčích máků, pro jiné se předobrazem staly sluncem prozářené vrchy Toskánska nebo dramatická sopečná krajina Islandu.

Častým motivem jsou intimní zákoutí zahradIvo Křen, in: Michaela Dolejší, dipl. práce, JČU, České Budějovice, 2013, s. 48, v přeneseném smyslu zákoutí duše, tajemství nepoznaného a vyjádření subjektivního hledání rovnováhy a řádu.Dana Zikmundová, Užívat dne jako Ivo Křen, Artalk, 18. 11. 2011 Některé grafiky zobrazují biomorfní tvary podobné buněčným tkáním a exotickým rostlinám nebo podivné laboratorní přístroje.

Linoryty z poslední doby charakterizuje snová realita a tlumená barevnost pastelových tónů vznikající postupným soutiskem, jemná práce s rydlem, časté využití geometrických rastrů nebo bodové osnovy. Šrafování při znázornění stínů nebo barevných valérů se blíží grafickým technikám v kovové matrici.

Jako grafik se Ivo Křen zabýval tvorbou plakátů a typografickým zpracováním knižních publikací skupiny Rubikon a některými drobnými příležitostnými tisky. Na základě osobních zážitků z pozorování skupinky turistů, jak zachycují sami sebe pod vrcholkem Grossglockneru, vytvořil odlehčenou sérii pěti grafických listů, do kterých dotiskl rodinku cestujících Mickey Mousů.

Citát autora „Stojí mi za to být udiven a nechat se okouzlovat maličkostmi. Hledat, pozorovat, překvapovat a bavit sám sebe. Užívat si toho, že mnohé věci, dříve zcela přehlížené v překotné honbě za stále novým a zvláštním, stále zůstaly připravené být objeveny.“

Ocenění 2000 Festival komorní grafiky (6. ročník), Cena hlavního sponzora – České pojišťovny, Galerie Hollar, Praha 2004 Grafika roku 2003, Speciální cena společnosti Forbo linoleum, B.V. za linoryt, Praha 2007 Grafika roku 2006, Čestné uznání v kategorii speciálních cen za grafické techniky, Praha 2010 Grafika roku 2009, Praha, Čestné uznání v hlavní kategorii 2012 Grafika roku 2011, Praha, Cena hlav. partnera Metrostav a.s. za techniku tisku z výšky, Čestné uznání v kategorii A 2013 Grafika roku 2012, Praha, Cena v kategorii B, malé formáty, Cena návštěvníků 2013 19. festival komorní grafiky, Galerie Hollar, Praha, Cena SČUG Hollar 2014  Grafika roku 2013, Praha, Čestné uznání v kategorii B, Čestné uznání za tisk z výšky 2015  Grafika roku 2014, Nominace v hlavní kategorii, Nominace v kategorii tisku z výšky 2017  Grafika roku 2016, Nominace v kategorii tisku z výškySdružení českých umělců grafiků HOLLAR Praha: Křen Ivo 2021 Ivo Křen byl in memoriam nominován za celoživotní přínos v oblasti umění a k rozvoji uměleckých sbírek Východočeského muzea v PardubicíchCena Za zásluhy o Pardubický kraj, ČRo Pardubice, 9.3.2021

Zastoupení ve sbírkách Ministerstvo zahraničních věcí České republiky, Praha Galerie Klatovy – Klenová Oblastní galerie Liberec Galerie umění Karlovy Vary Východočeská galerie v Pardubicích Forbo linoleum BV, Praha Městské muzeum a galerie Polička Městská knihovna v Praze Kabinet Ex libris, Chrudim State Museum, Majdanek. POL Cremona Civic Museum – Prints Cabinet, Cremona, ITA Museum Narodowe, Warszawa, POL Museum Narodowe, Krakow, POL Stadt Weiden, Regionalbibliothek, Weiden, D Schio Municipal Collection, Schio, ITA

Výstavy

Autorské 1991 Státní zámek, Chotěboř 1994 Východočeská galerie v Pardubicích 1995 Galerie Dům u Jonáše, (s D. Vachtovou), Pardubice 1996 Galerie V+V, Pardubice 1999 Východočeská galerie v Pardubicích 2001 Internetová autorská výstava, Galerie Artfórum, Praha 2002 Městské muzeum a galerie v Poličce 2002 ČSOB, Praha (s B. Eliášem st.) 2004 Galerie Hollar, Praha 2005 Den hédonismu, Galerie Pokorná, Praha 2008 O myších v lidech a jiné…, Galerie Pokorná, Praha (s J. Rybákam) 2011 Ivo Křen – Carpe Diem, Oblastní galerie Liberec 2012 Carpe Diem, linoryty 1992– 2012, Letohrádek Ostrov 2014 Vstupovat do krajiny, Galerie Hollar, Praha 2016 Galerie pod radnicí, Ústí nad Orlicí, Galerie Univerzita Pardubice 2017 Divadlo Horní Počernice 2019 Pavel Piekar a Ivo Křen / Krajiny viděné a vysněné / linoryty, Prácheňské muzeum, Písek 2022 Ivo Křen: Jiné světy, Dům u Jonáše, Východočeská galerie v Pardubicích 2024 Ivo Křen, Na šedesát způsobů, Art Space NOV, Pardubice

Výstavy se skupinou Rubikon 2000 Galerie Prager Kabinett, Salzburg, A 2001 Reykjavík Art Museum, Reykjavík, Island, „The Journey to the Centre of the Earth 2002 Drammen’s Theater og Kulturhus, Drammen, (v rámci Dnů české kultury, pod osobní záštitou Dagmar Havlové, manželky prezidenta ČR) 2002 Neues Rathaus, Weiden, (v rámci Bayerisch – Böhmische Kulturtage, výstava pod záštitou Bavorské zemské vlády) 2002 Výstavní síň MÁNES, Praha, CZE, „Cesta do středu Země“     2003 The Mission of the Czech Republic to the European Communities, „Czech Artists to the enlarged Europe“, Brussels (výstava pod záštitou Václava Havla, bývalého prezidenta ČR a Güntera Verheugena, člena Evropské komise) 2003 La Crypte de l´Eglise Sainte-Eugénie, „Verrerie tchéque – le groupe RUBIKON“, Biarritz (Výstava pod osobní záštitou Didiera Borotry, senátora a starosty města Biarritz) 2003 Kunstverein „Talstrasse“ e. V., „Gruppe RUBIKON – Studio-Glas, Malerei, Graphik“, Halle (výstava pod záštitou ministra kultury spolkové země Sasko – Anhaltsko, Prof. Dr. Jana – Hendrika Olbertze) 2004 Galerie Václava Špály, Praha   2005 Museo di Arte Sacra S. Giusto, Suvereto 2005 Galerie S.V.U. Mánes – Diamant, Praha, CZE  2008 Zámek Bezdružice, Když dva dělají totéž, není to totéž, Bezdružice, Krajská galerie výtvarného umění, Zlín 2009 Galerie SVU Mánes – Diamant, Figura, Praha, Zámek Bezdružice, Krajina s Rubikonem, Bezdružice, Galerie Aspekt, Brno 2011 Neues Rathaus, Weiden (v rámci Bayerisch – Böhmische Kulturtage  výstava pod záštitou Bavorské zemské vlády) 2012 Glasgalerie Eliška Stölting, Hittfeld 2013 Kunstverein „Talstrasse“, Halle 2015 Glasmuseum Frauenau, Frauenau 2016 Glasgalerie Stölting, Hamburg

Kolektivní (výběr) 1987 Trienále 15/30, Brno 1988 Bienále kresby a grafiky, Most 1989 Bienále kresby a grafiky, Dům U zlatého melounu, Praha, Tours 1989 Trienále Ex libris, Chrudim 1990 Bienále kresby a grafiky, Most 1992 Východočeský výtvarný salon, Městské muzeum a galerie Polička 1992 Trienále Ex libris, Chrudim 1996 Východočeská galerie v Pardubicích 1996 Hosté Hollaru, Galerie Hollar, Praha 1996 Bienále grafiky, Galerie výtvarného umění v Ostravě 1997 International Print Triennial – Cracow 97, Krakow, Galerie Krause, Zürich, Galerie dům U Jonáše, Pardubice 1997 Mini Triennial – Continents, Art Gallery BWA, Jelenia Góra, POL 1998 Graphic Constellation, Graz 1998/9 Triennial 100 Cities, Nürnberg, Legionowo, Rabka, Rio de Janeiro 1999 Labyrint – vize a interpretace, věčného mýtu, 2. International Print Triennial, Strahovský klášter, Praha, City museum, Ottawa, Johannesburg 1999 Hosté Hollaru, Galerie Hollar, Praha, Il Labirinto, Ancona, Napoli 2000 Contemporary Czech Printmaking, Vilnius 2000 Galerie Prager Kabinett, Salzburg, AUT 2000 3nd International Graphic Triennial, Bitola, MKD 2001 2nd International Small Engraving Exhibition, Cremona 2002 Česká grafika – půlstoletí proměn moderní grafické tvorby, Galerie Mánes, Praha 2003 Hollar – Současná česká grafika, Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích 2003/4 Grafické techniky 1., Galerie Hollar, Praha, Templ, Mladá Boleslav 2004 Miniprint Triennial 2004, Lahti Art Museum 2004 Lino: technika 20. století v digitálním věku IV. mezinárodní trienále grafiky, Praha 2005 St´Art 2005, Contemporary Art Fair (Galerie Pokorná), Strassbourg 2006 Umělecký festival Art Black 06, Galerie Sýpka, Pardubice 2007 Cesty grafiky, Galerie Millenium, Praha, Grafické desetiletí – nová jména v Hollaru 1997–2007, Galerie Hollar, Praha, Transfery, V. mezinárodní trienále grafiky, Praha