Rychlostní silnice R3 (R3) je rychlostní silnice na Slovensku, jejíž trasa je momentálně plánována od hraničního přechodu Trstená z Polska jako pokračování polské silnice DK7 (v budoucnu rychlostní silnice S7) přes Dolný Kubín, Martin, Kremnici do Šášovského Podhradia.

V budoucnu se plánuje rozšíření R3 přes Zvolen po hraniční přechod Šahy do Maďarska, kde bude pokračovat jako dálnice M2.

Mezi Šahy a Dudincemi se bude křižovat s R7, u Zvolena se spojí s R2, s níž se pak napojí na R1 a povedou takto po Šášovské Podhradie, kde se R3 odpojí, na úseku Martin – Ružomberok bude R3 vedena v peáži s dálnicí D1.

Celková délka R3 po Šášovské Podhradie bude asi 150 km, celkem až po Šahy by měla mít asi 250 km. Po trase bude procházet E77 a R3 odlehčí dopravu na horském přechodu Kremnické Bane, který se nachází na I/65. Výstavba si na téměř celé délce R3 vyžádá přeložky silnic, koryt vodních toků a inženýrských sítí, v rámci ochrany životního prostředí bude vybudována kanalizace sekvestrací ropných látek a protihlukové bariéry.

Přehled úseků ÚsekDélka úsekuZahájení výstavbyUvedení do provozuStátní hranice SK/PL – Trstená3,5 kmZáleží na polské straně – po roce 2035Záleží na polské straně – po roce 2035 Trstená obchvat, levá polovina7,2 kmPo roce 2035Po roce 2035/2040Trstená obchvat, pravá polovina7,2 km20082010Tvrdošín – Nižná nad Oravou, levá polovina4,4 kmPo roce 2035Po roce 2035/2040Tvrdošín – Nižná nad Oravou, pravá polovina4,4 km20212025Nižná nad Oravou – Dlhá nad Oravou, levá polovina8,3 kmPo roce 2040Po roce 2040Nižná nad Oravou – Dlhá nad Oravou, pravá polovina8,3 km20342037/2038Dlhá nad Oravou – Sedliacka Dubová, levá polovina4,9 kmPo roce 2040Po roce 2040Dlhá nad Oravou – Sedliacka Dubová, pravá polovina4,9 km20342037/2038Oravský Podzámek – Horná Lehota, levá polovina6,4 kmPo roce 2035/2040Po roce 2040Oravský Podzámek – Horná Lehota, pravá polovina6,4 km20042007Oravský Podzámek – Dolný Kubín, juh10,9 kmPo roce 2035Po roce 2038/2040+Dolný Kubín, juh – Likavka, křižovatka R3 x D18,7 kmPo roce 2035Kolem let 2038–2042Martin – Sever, křižovatka R3xD1 – Martin1,5 km20112015Martin – Rakovo14 kmkolem roku 2034po roce 2037Rakovo – Mošovce10,3 kmpo roce 2035po roce 2038/2040Mošovce – Horná Štubňa7,9 kmpo roce 2035po roce 2038/2040Horná Štubňa obchvat, pravá polovina4,7 kmpo roce 2040po roce 2038/2040Horná Štubňa obchvat, levá polovina4,7 km20082010Horná Štubňa – Ráztočno, křižovatka R3xR214 kmpo roce 2038/2040termín neznámý – 2042+Budča – Krupina27 kmpo roce 2035po roce 2038Krupina - obchvat6,5 kmkolem roku 2029/2030cca 2032Krupina – Šahy35,5 kmpo roce 2035/2040po roce 2040+Šahy – státní hranice SK / HU4,8 kmpo roce 2035po roce 2038

Státní hranice SK/PL (Chyzne) – Trstená Tento pohraniční úsek rychlostní silnice bude měřit 3,5 kilometru a bude navržen jako bezprostřední navazující pokračování budoucí polské rychlostní silnice S7 (respektive silnice DK7) na slovenském území. V současnosti je tento úsek ve fázi plánu a přípravy, přičemž realizace je plánováno zahájit nejdříve po roce 2035, stejně tak uvedení do provozu po roce 2035. Realizace je však podmíněna postupem prací na polské straně.

Úsek je v záměrech projektován tak, aby zajistil plynulý mezinárodní přechod na slovenskou silniční síť. Vzhledem k tomu, že se nachází v přípravné fázi, neobsahuje prozatím žádné realizované výjezdy ani napojení na něj bezprostředně navazuje již částečně postavený obchvat Trstené.

Obchvat Trstené Obchvat Trstené je úsek rychlostní silnice R3 na severním Slovensku v okrese Tvrdošín, který tvoří obchvat města Trstená a odklání dopravu ze silnice I/59, která je součástí mezinárodní silnice E77. Stavební úsek měří 7,2 kilometru a je vybudování v polovičním profilu (kategorie C11,5/80) s obousměrným provozem v jednom jízdním pásu. Součástí úseku je 14 mostní objektů a mimoúrovňová křižovatka Trstená.

Výstavba polovičního profilu byla oficiálně zahájena v dubnu 2008 a realizovalo ji sdružení společností VÁHOSTAV - SK a Inženierske stavby. Po 30 měsících prací byl obchvat 29. října 2010 slavnostně odevzdán do provozu. Na svém severním konci je trasa dočasně úrovňově napojena na původní silnici I/59, přičemž v budoucnu se zde bude plynule napojí na plánovaný hraniční úsek směrem do Polska. Na jižním konci byla cesta původně ukončena také dočasným sjezdem, který byl později nahrazen plynulým pokračováním navazujícího úseku R3 Tvrdošín - Nižná.

Jelikož je komunikace dimenzována pro budoucí rozšíření, těleso silnice i vybrané objekty počítají s dostavbou druhého pásu na plnohodnotný čtyřpruh (kategorie R 24,5/100).

Národná diál'ničná spoločnosť však vzhledem k aktuálním intenzitám dopravy řadí dostavbu na plný profil do dlouhodobého výhledu. Výstavba druhé etapy se předpokládá nejdříve po roce 2035 s odhadovým uvedením do plného provozu mezi lety 2035 - 2040.

Tvrdošín – Nižná nad Oravou Stavba představuje plnohodnotný obchvat města Tvrdošín o délce 4,4 kilometru (celková délka včetně křižovatkových větví a přivaděče dosahuje 5,6 kilometru). Trasa vede na levém břehu řeky Oravy, navazuje na již dříve částečně zprovozněný obchvat Trstené. Jejím hlavním úkolem je odlehčit přetížené silnici I/59, odklonit těžkou tranzitní dopravu mimo zastavěná území a zlepšit plynulost dopravy v regionu.

Úsek je vybudován v polovičním profilu (s úpravou šířkových poměrů a částečnými úseky v plném profilu v místních kříženích). Součástí projektu je 11 mostních objektů (z toho 8 na samotné trase R3, nejdelší měří 248 metrů), mimoúrovňové křižovatky Nižná nad Oravou a více než 1800 metrů protihlukových stěn.

Výstavba oficiálně odstartovala podpisem smlouvy a zahájením prací v březnu 2021 (konsorcium firem Hochtief SK, Porr a Hydroekol Dolný Kubín). Přestože se původně plánovalo dokončení v roce 2023, stavbu provázely komplikace a složité geologické poměry. Celkové náklady se vyšplhaly na 79,8 milionu eur. Úsek byl pro motoristy slavnostně zprovozněn 21. července 2025.

Vzhledem k tomu, že úsek je prozatím postaven pouze v polovičním profilu, strategické plány a studie do budoucna počítají s jeho dostavbou do plného čtyřpruhového profilu. Podle aktuálních výhledů a harmonogramů rozvoje silniční sítě je začátek stavebních prací na rozšíření naplánován po roce 2035, přičemž plné uvedení do provozu v koncepčním plném profilu se předpokládá v období mezi lety 2035 až 2040.

Nižná nad Oravou – Dlhá nad Oravou Připravovaný úsek má měřit 8,3 kilometru. Svým vedením naváže na již částečně zprovozněné obchvaty Tvrdošína a Nižné. Trasa je v plánech navržena tak, že povede souběžně se silnicí II/584 a má za cíl dále odklonit těžkou tranzitní dopravu z přetížených komunikací v regionu střední Oravy.

Součástí původního technického návrhu je náročná přeložka a trasování zahrnující mimo jiné tunel Podbiel o délce 515 metrů, celkem 19 mostních objektů a mimoúrovňovou křižovatku Podbiel. Tato křižovatka napojuje na R3 silnici II/584.

Původní staré plány z roku 2006 počítaly s nesmyslně optimistickým zahájením výstavby v roce 2014 a dokončením v roce 2017 s rozpočtem 94, 6 milionu eur (2 849 919 600 SKK). Tyto termíny již nejsou aktuální. Projekt je dlouhodobě ve fázi investiční a projektové přípravy, přičemž reálný harmonogram výstavby se odvíjí od zajištění financování a aktualizace studií realizovatelnosti ze strany Národní dálniční společnosti (NDS).

Úsek je dlouhodobě ve fázi přípravy, neexistuje pro něj dosud žádná čerstvá vysoutěžená cena z tendru na zhotovitele. Reálné a aktuální finanční náklady budou známy až ve chvíli, kdy NDS aktualizuje studie realizovatelnosti a vyhlásí řádné veřejné obstarávání.

Vzhledem k vysokým finančním nákladům a postupnému rozvoji sítě se uvažuje o rozdělení realizace na etapy (poloviční profil, respektive postupné budování jednotlivých jízdních pásů):

Začátek výstavby pravé poloviny se podle aktuálních strategických výhledů předpokládá kolem roku 2034, přičemž uvedení do provozu je plánováno v letech 2037 až 2038.

Výstavba zbývající levé poloviny profilu je odložena na pozdější období a její začátek se očekává po roce 2040, přičemž dokončení a uvedení do provozu spadá do harmonogramu po roce 2040.

Dlhá nad Oravou – Sedliacka Dubová Tento plánovaný úsek bude mít délku 4,9 kilometru a navazuje na předchozí úsek od Nižné. Jeho hlavním úkolem bude vytvoření obchvatů obcí Dlhá nad Oravou a Sedliacka Dubová, odklonit těžkou tranzitní dopravu z přetížené silnice I/59 a zlepšit plynulost dopravy v regionu střední Oravy. Trasa je projektována na pestrém geologickém podloží. Součástí technického řešení bude celkem 11 mostů a mimoúrovňová křižovatka Dlhá nad Oravou.

Staré plány z roku 2006 počítaly s nerealistickým termínem výstavby v letech 2015 až 2017 a odhadovanými náklady 48,1 milionu eur (přibližně 1,45 miliardy Kč). Tyto termíny a finanční odhady jsou dávno neaktuální; projekt je dlouhodobě ve fázi přípravy a čeká na reálný harmonogram financování ze strany NDS.

S ohledem na finanční náročnost a intenzity dopravy se uvažuje o etapovitém budování v polovičním profilu. Podle aktuálních prioritizačních výhledů se výstavba pravé poloviny (prvního jízdního pásu) předpokládá v letech 2034 až 2037. Výstavba levé poloviny profilu pro dosažení plnohodnotného čtyřpruhu je odložena, přičemž začátek její výstavby i samotné uvedení do provozu spadá do harmonogramu po roce 2040.

Oravský Podzámok – Horná Lehota Úsek R3 mezi Hornou Lehotou a Oravským Podzámkom je úsek R3 v užívání od roku 2007, i když pouze v polovičním profilu. Délka úseku je 6,442 km, jeho výstavba proběhla v letech 2004–2007 firmami Váhostav – SK, Max Bögl a Skanska, byla financována státním rozpočtem. Úsek nahradil I/59, čímž se zvýšila plynulost a bezpečnost provozu. Na úsek byla podle ČSN 736100 použita kategorie R11, 5/100, v jejímž důsledku je maximální povolená rychlost limitována na 100 km/h. Na trase se nachází 9 mostů, z toho jeden dominantní nad řekou Oravou a železnicí dlouhý 750 metrů, 2 křižovatky (na začátku a na konci). Úsek je momentálně označen jako Silnice I. třídy 59A, v budoucnu se stane součástí R3.

Dostavba na plný profil není v současných strategických plánech prioritou. Úsek je plánováno začít stavět po roce 2035/2040 a také uvedení do provozu po roce 2040.

Oravský Podzámok – Dolný Kubín - juh Tento plánovaný úsek bude mít délku 10,9 kilometru a bude navazovat na předchozí částečně provozovaný úsek od Oravského Podzámku. Jeho hlavní úkolem bude vytvoření obchvatu města Dolný Kubín a přilehlých obcí, odklonit těžkou tranzitní dopravu z přetížené silnice I/59 a zlepšit plynulost dopravy v regionu dolní Oravy. Trasa bude projektována v náročném podhorském terénu Oravské vrchoviny. Součástí technického řešení bude přibližně 12 až 15 mostních objektů, dvě mimoúrovňové křižovatky - Dolný Kubín - sever a Dolný Kubín - juh, plánovaný tunel Počúvadlo.

Staré plány z lez 2006 - 2007 počítaly s nerealistickým termínem zahájení výstavby v roce 2016 a odhadovanými náklady 28 milionů eur (což odpovídalo pouze krátké úvodní etapě u Oravského Podzámku). Tyto termíny a finanční odhady jsou dávno neaktuální; projekt je dlouhodobě ve fázi přípravy a čeká na reálný harmonogram financování ze strany NDS.

S ohledem na finanční náročnost a intenzity dopravy se uvažuje o etapovitém budování v polovičním profilu. Podle aktuálních výhledů se výstavba pravé poloviny (prvního jízdního pásu) předpokládá v letech 2035 až 2040. Výstavba levé poloviny profilu pro dosažení plnohodnotného čtyřpruhu je odložena, přičemž začátek její výstavby i samotné uvedení do provozu spadá do harmonogramu až po roce 2040.

Dolný Kubín – juh - Likavka, křižovatka R3 x D1