Divadlo na Vinohradech je reprezentativní umělecká scéna hlavního města Prahy. Řadí se mezi největší ansámblová činoherní divadla v Česku.

Sezónu 2026/2027 zahájí divadlo v Radiopaláci na Vinohradské třídě 1789/40, kam se divadelní provoz kvůli rekonstrukci budovy přesune na zhruba 33 měsíců. Prostor bývalého kina Květen byl pro tento účel adaptován na divadelní sál pro 370 diváků.

Historie Divadlo bylo slavnostně otevřeno 24. listopadu 1907. Prvním představením byla hra Jaroslava Vrchlického Godiva v režii F. A. Šuberta s výpravou Josefa Weniga. Kromě činohry působil v divadle zpočátku i operní a operetní soubor, a to do roku 1919.

V letech 1929–1950 byla vinohradská scéna s přidruženými scénami provozována jako Městská divadla pražská. V letech 1929–1945 a 1946–1950 patřilo do svazku městských divadel Komorní divadlo. Během nacistické okupace, kdy jí byla odebrána hlavní budova, převzala organizace zrušené divadlo a soubor Emila Františka Buriana pod názvem Městské divadlo na Poříčí (1941–1945) a Karlínské divadlo pod názvem Divadlo J. K. Tyla (1944), po květnové revoluci jako Městské lidové divadlo v Karlíně (1945). Pražské divadlo pro mládež pod vedením Františka Kováříka vystupovalo pod hlavičkou Městských divadel v letech 1947–1949.

V roce 1950 bylo rozkazem ministra národní obrany zřízeno Divadlo československé armády se stálou scénou v bývalé budově Městského divadla. Soubor a majetek se rozdělil mezi armádní divadlo v gesci Hlavní politické správy Československé armády a Městská divadla pražská (Komorní divadlo, Divadlo Komedie) jako nástupnické městské organizace. Roku 1960 armádní divadlo získalo opět město, které jej pod původním názvem provozovalo až do roku 1966.

Po zrušení Státního divadelního studia byl v letech 1981–1990 Divadlu na Vinohradech organizačně podřízen Činoherní klub.

V roce 1990 adaptoval scénograf Karel Glogr bývalou zkušebnu v hlavní budově na komorní Studiovou scénu.

Historické divadelní organizace Městské divadlo Královských Vinohradů (1907–1921) provozovatel: Spojené družstvo Národního divadla v Praze (1906–1921) scéna: Vinohradské divadlo (též jako Městské divadlo, 24. listopadu 1907 – 31. prosince 1921) soubory: Činoherní soubor MDKV, Operní soubor MDKV (1907 – 21. září 1919, začátek stávky) Městská divadla pražská (1922–1950) provozovatelé: Spojené družstvo Národního divadla v Praze (1922–1945), Ústřední národní výbor hlavního města Prahy (1945–1950) scény: Vinohradské divadlo (též jako Městské divadlo, 1. ledna 1922 – 29. září 1941, 1. února 1943 – 14. března 1944 Národní odborová ústředna zaměstnanecká, 9. června 1945 – 3. července 1950), Komorní divadlo (10. prosince 1929 – 31. srpna 1944, 1946 – 3. července 1950), divadlo na Poříčí (16. května, 19. června první představení – 31. srpna 1944), Karlínské divadlo (14. března – 31. srpna 1944 jako Divadlo J. K. Tyla, 8. června – 31. července 1945 jako Městské lidové divadlo v Karlíně) soubory: Soubor MDP (v roce 1944 jako Soubor Divadla J. K. Tyla), Soubor zrušeného divadla D 41 (1941–1945), Pražské divadlo pro mládež (1947–1949, umělecky samostatný) uzavření: první stanné právo v protektorátu (30. září – 3. listopadu 1941), druhé stanné právo v protektorátu (27. května – 3. července 1942), uzavření na konci války (1. září 1944 – 4. května 1945) Divadlo československé armády (1950–1960, 1. října 1954 – 30. června 1960 jako Ústřední divadlo československé armády) provozovatel: Hlavní politická správa scéna: Vinohradské divadlo (6. října 1950 – 30. června 1960), Armádní umělecké divadlo (1951–1952, umělecky samostatná) soubory: Hlavní soubor DČA (v letech 1954–1960 jako Hlavní soubor ÚDČA), Zájezdový soubor DČA (15. září 1953 – 30. června 1958, v letech 1954–1958 jako Zájezdový soubor ÚDČA), Armádní umělecký soubor Víta Nejedlého (umělecky samostatný), Soubor AÚD (1951–1952) Divadlo na Vinohradech (od 1960, 1. července 1960 – 17. února 1966 jako Divadlo československé armády na Vinohradech) provozovatelé: Národní výbor hlavního města Prahy (1960–1990, státní socialistická organizace), Hlavní město Praha (od 1990, příspěvková organizace) scény: Velká scéna Vinohradského divadla, Komorní divadlo (1977–1989, formálně bez umělecké produkce), Činoherní klub (1981–1990, umělecky samostatná), Studiová scéna Vinohradského divadla (od 1995, 5. října 1995 – 21. října 2015 jako Zkušebna), Radiopalác (od 2026) soubory: Soubor DnV, Soubor ČK (1981–1990) uzavření: jarní protiepidemická opatření (10. března – 10. května 2020), podzimní protiepidemická opatření (12. října 2020 – 10. května 2021)

Budova Budova divadla byla postavena v letech 1905–1907 staviteli Janem Majerem a Josefem Veselým podle návrhu architekta Aloise Čenského. Architektonický styl stojí na novorenesančním základě, nad kterým převažuje secesní dekorativismus.

Alegorické postavy na pylonech nad středovým průčelím budovy mají název Statečnost (anděl se vztyčeným mečem) a Pravda (anděl se zrcadlem). Jejich autorem je Milan Havlíček.

Budova z roku 1907 se nachází na náměstí Míru v městské části Praha 2 na Vinohradech (součást Městské památkové zóny Vinohrady, Žižkov, Vršovice), pokladna a obchodní oddělení v přilehlé Ibsenově ulici, dílny v Korunní ulici u Orionky.

Autoři budovy Alois Čenský, hlavní architekt, vítěz architektonické soutěže Antonín Turek, architekt Antonín Balšánek, účastník architektonické soutěže, částečně převzatý návrh Antonín Hrubý, účastník architektonické soutěže Josef Schulz, člen poroty architektonické soutěže Jan E. Koula, člen poroty architektonické soutěže František Adolf Šubert, člen poroty architektonické soutěže Josef Zítek, člen poroty architektonické soutěže Milan Havlíček, sochař, dva andělé na průčelí, alegorie Statečnosti a Pravdy Bohumil Kafka, sochař, čtyři sochy na průčelí, alegorie Tragédie, Baletu, Opery a Komedie Antonín Mára, sochař, sochy proscénia a diváckých lóží Antonín Popp, sochař, karyatidy Ferenc Futurista, sochař, sochy nad bočními vchody František Urban, malíř, strop velké scény Hold uměnám vlasti Vladimír Županský, malíř, vítěz malířské soutěže na původní oponu, Múza se snáší mezi umělce Karel Špillar, malíř, účastník malířské soutěže na původní oponu, Figurální kompozice v zámecké zahradě

Sochařské portréty v 1. patře hlava Otýlie Beníškové, autor: Miroslav Pangrác hlava Karla Čapka, autor: Karel Dvořák, odhalení: 20. listopadu 1967, při zahájení výstavy 60 let Divadla na Vinohradech hlava Jiřího Frejky, autor: Jan Kodet, odhalení: 20. listopadu 1967, při zahájení výstavy 60 let Divadla na Vinohradech busta Karla Hugo Hilara, autor: Břetislav Benda, odhalení: 22. října 1939 hlava Františka Kováříka, odhalení: listopad 1987 hlava Františka Langera, autor: Jan Kodet, odhalení: 20. listopadu 1967, při zahájení výstavy 60 let Divadla na Vinohradech busta Anny Letenské, autor: Jan Jiříkovský, odhalení: 30. listopadu 1947 busta Jindřicha Plachty, autor: Jan Kolář hlava Ilji Racka, autor: Martin Kuchař, odhalení: 10. dubna 2026, před premiérou inscenace Petrolejové lampy hlava Jana Škody, odhalení: 24. listopadu 1982, při zahájení výstavy Podíl vinohradské scény na rozvoji českého pokrokového divadla busta Vladimíra Šmerala, odhalení: 24. listopadu 1982, při zahájení výstavy Podíl vinohradské scény na rozvoji českého pokrokového divadla busta Františka Adolfa Šuberta, autor: B. Matějíček busta Josefa Kajetána Tyla, autor: Karel Dvořák busta Karla Vávry, autor: Jakub Obrovský, odhalení: duben 1941, připomínka 10 let od úmrtí busta Bohuše Zakopala, autor: Karel Kotrba, odhalení: 10. října 1937, připomínka 1 roku od úmrtí

Organizace Divadlo má právní formu příspěvkové organizace, jejím formálním zřizovatelem je hlavní město Praha. V čele divadla stojí ředitel, kterým je od roku 2012 herec, režisér a senátor Tomáš Töpfer (ve vinohradském angažmá v letech 1987–1998). Post uměleckého šéfa zastává Juraj Deák (režíroval zde už v letech 1999 a 2000), šéfdramaturgem je Jan Vedral (předtím působil v divadle jako dramaturg a šéfdramaturg v letech 1985–1990 a 1994–1998).

Umělecký program reprezentativní scény hlavního města Prahy si dává za cíl v návaznosti na dlouhou tradici uvádět inscenace velké činohry, která stojí na interpretaci hodnotných dramatických textů a na hereckém umění. Repertoár divadla čítá kolem 15 žánrově rozmanitých inscenací, každou sezónu se uskuteční okolo 5 premiér. Umělecký soubor tvoří zhruba 40 členů, kolem 25 umělců vystupuje pohostinsky.

Inscenace jsou uváděny v hlavní budově na Velké scéně (kukátkové divadlo) s kapacitou 621 míst a Studiové scéně (bývalá Zkušebna, black box divadlo) s kapacitou 60 míst. Hry Studiové scény tvoří od roku 2012 cyklus Česká a slovenská komorní hra. Divadlo připravuje i exkluzivní site specific projekty s nižším počtem repríz (Kdokoli v kostele sv. Anny, Terezka v kostele sv. Šimona a Judy). Obvyklé začátky večerních představení jsou v 19 hodin, odpoledních ve 14 hodin a dopoledních v 10.30.

Vedle volného prodeje vstupenek nabízí divadlo sezónní abonmá, uplatnit lze dárkové poukazy a permanentky. Členský program pro diváky funguje jako Klub přátel Divadla na Vinohradech.

Divadlo spravuje vlastní umělecký archiv, který poskytuje badatelské služby. V archivu jsou uloženy materiály od roku 1950. Starší sbírky byly v minulosti předány Národnímu muzeu, kde o ně pečuje Divadelní oddělení. Sbírkové předměty uchovává také Institut umění – Divadelní ústav, Muzeum Prahy, Vojenský historický ústav nebo Uměleckoprůmyslové muzeum, archiválie potom Archiv hlavního města Prahy, Národní filmový archiv, Vojenský ústřední archiv nebo Národní archiv.

Divadlo na Vinohradech vydává stejnojmenný divadelní měsíčník s periodicitou 10 čísel za rok, který vychází jako příloha Hospodářských novin.

Od roku 2014 se organizace podílí na adopci hrobu Karla Hugo Hilara a Zdenky Baldové na Vinohradském hřbitově v Praze.

Výkonové ukazatele divadla Rok Představení Návštěvníci Návštěvnost (%) Tržebnost (%) Premiéry2010241115 42581,3367,0752011270109 30877,2362,5572012264111 5917763,6172013304122 696817892014280117 26278,8277,1472015295117 14178,6276,692016318119 575777472017313114 178767262018306116 91279,6674,5872019309117 11275,368620208932 65477,5264,914202112742 54467,3760,794202224288 46269,460,262023257113 88081,771,152024276108 869807052025255112 50685,275,92 Výkonové ukazatele dle výročních zpráv. Údaje o představeních, návštěvnících, návštěvnosti a tržebnosti evidující představení na vlastní scéně odehraná vlastním souborem a ve formě spolupořadatelství nebo hostování. Od 10. března 2020 do konce srpna 2020 a od 12. října 2020 do konce května 2021 byl z důvodu pandemie covidu-19 provoz přerušen.

Vedení a inscenátoři Ředitelé

Umělečtí šéfové Činohra

Režiséři a asistenti

Dramaturgové a lektoři

Scénografové

Dirigenti a sbormistři

Baletní mistři

Umělecký soubor

Herci

Herečky

Repertoár

Repertoár sezóny 2026/2027 George Bernard Shaw: Pygmalion, režie: Juraj Deák, premiéra: 22. dubna 2016 Jan Procházka – Lenka Procházková: Ucho, režie: Šimon Dominik, premiéra: 9. června 2017 Nikolaj Vasiljevič Gogol: Revizor, režie: Juraj Deák, premiéra: 19. prosince 2018 Barbora Hančilová: Za dveřmi, režie: Barbora Mašková, česká premiéra: 31. května 2019 Václav Havel: Motýl na anténě – Audience, režie: Šimon Dominik, premiéra: 29. listopadu 2019 Milan Uhde – Miloš Štědroň: Balada pro banditu, režie: Juraj Deák, premiéra: 2. října 2020 Agatha Christie: Past na myši, režie: Jan Burian, premiéra: 15. října 2022 Denis Kelly: Sirotci, režie: Barbora Mašková, premiéra: 19. dubna 2024, ve spolupráci s OLDstars William Shakespeare: Večer tříkrálový aneb Cokoli chcete, režie: Juraj Deák, poprvé: 21. června 2024, premiéra: 6. listopadu 2024 Carlo Goldoni: Poprask na laguně, režie: Juraj Deák, premiéra: 20. prosince 2024 Francis Scott Fitzgerald – Simon Levy: Velký Gatsby, režie: Martin Čičvák, premiéra: 1. března 2025