Ayrton Senna da Silva (; 21. března 1960 São Paulo – 1. května 1994 Bologna) byl brazilský automobilový závodník a pilot Formule 1. Titul mistra světa získal za svou kariéru celkem třikrát. Zahynul ve svých 34 letech během tragické nehody při Grand Prix San Marina 1994 na italském závodním okruhu Imola.http://www.stream.cz/sportovni-okamziky/665153-smrt-ayrtona-senny-1994
Kariéra První závod absolvoval ve 13 letech. 1. června 1973 vyhrál první závod. V roce 1977 se stal motokárovým mistrem Jižní Ameriky. Světový mistrovský titul však v motokáře nikdy nezískal.
V roce 1981 se přestěhoval do Anglie, kde získal titul v britské formuli Ford 1600.
Koncem roku 1982 mu šéf stáje McLaren Ron Dennis nabídl šanci debutovat ve F1. Senna tehdy nabídku odmítl. O šest roků později získal s tímto týmem první ze svých tří mistrovských titulů.
Spolu s Alainem Prostem vytvořil Ayrton Senna historicky nejúspěšnější dvojici jezdců jedné stáje, když v sezónách 1988 a 1989 společně získali celkem 25 vítězství, z toho 14 Senna a 11 Prost.
1984 V roce 1984 startoval poprvé ve F1 za volantem vozu Toleman TG183B na velké ceně Brazílie v Rio de Janeiru. Kvalifikoval se na výborném šestnáctém místě, ale v závodě vydržel jen do osmého kola. Tým Toleman byl v porovnání s ostatními týmy poměrně malý, přesto se mu podařilo sestavit slušný vůz. První body se Sennovi podařilo nasbírat během GP Afriky v Kyalami, v dubnu 1984. Navíc se mu však podařilo velmi dobře zapůsobit i v GP Monaka. V deštěm skrápěném závodě sice odstartoval až z třináctého místa, ale dokázal se v krátkém čase propracovat až na druhou pozici. V době, kdy se přibližoval k prvnímu Alainu Prostovi, byl závod pro prudký déšť ( a žádosti vedoucího A. Prosta ) ukončen. Po šestnácti závodech se nakonec umístil na devátém místě se třinácti body.
1985 Jeho přestup do týmu Lotus nebyl jednoduchý, podle smlouvy s Tolemanem měl Senna za tuto stáj ještě rok jezdit, nakonec se mu však podařilo ze smlouvy vykoupit a přestup byl možný. Lotus 97T poháněný motorem Renault byl nejlepším vozem této stáje, který neprojektoval Colin Chapman a Senna jeho kvality dokázal patřičně zúročit. V prvním závodě na domácí trati v Brazílii sice závod nedokončil pro problémy s elektronikou, ale v druhé GP, která se jela na Portugalském Estorilu, již zvítězil. V průběhu sezóny ho trápily mechanické závady, které mu mnohokrát nedovolily obhájit první místo z kvalifikace také v závodě. Do konce sezony se mu podařilo vyhrát již pouze jednu velkou cenu, a to GP Belgie, která se stejně jako ta v Portugalsku jela na mokru. Sezonu pak dokončil na čtvrtém místě s 38 body na kontě.
1986 Druhá sezona s Lotusem byla ještě lepší než ta první. V první GP, která se jela opět na domácí trati v Brazílii, dojel Senna na druhém místě za svým krajanem Nelsonem Piquetem. Druhý závod sezony ve španělském Jerezu vyhrál před Nigelem Mansellem, když ho dokázal porazit o pár decimetrů na cílové pásce. Poprvé ve své kariéře se tak ujal vedení mistrovství světa. Mechanické závady na jeho voze však zavinily, že tento rok do bojů o titul nezasáhl. I když se mu podařilo vyhrát GP USA a několikrát dojet na druhém a třetím místě, na Alaina Prosta v McLarenu a na dvojici od Williamsu Mansell, Piquet prostě neměl.Sezonu tedy opět dokončil na čtvrtém místě, tentokrát však již s 55 body.
1987 Start sezony se Sennovi příliš nepodařil, ale poté, co dokázal vyhrát čtvrtou a pátou GP v Monaku a v USA, ujal se vedení v šampionátu. Boj o titul sváděl se svým krajanem Piquetem a Britem Mansellem, jedoucími s vozy Williams Honda. Naději na výhru v šampionátu držel dlouho, definitivně ji však ztratil po GP Austrálie. Při kontrole Sennova vozu bylo zjištěno, že brzdové bubny jeho Lotusu jsou širší než legálně povolené a ze závodu byl diskvalifikován. Po této diskvalifikaci skončil v konečném pořadí na třetím místě s 57 body.
1988 Po vypršení smlouvy s Lotusem nastoupil Senna do týmu McLaren a stal se tak týmovým kolegou dvojnásobného mistra světa Alaina Prosta. Vztah mezi těmito dvěma jezdci nebyl nijak idylický, což se mělo potvrdit především následující rok. Úchvatné na tomto souboji bylo to, že McLaren nechal mezi sebou závodit dva z nejlepších pilotů všech dob, z čehož nebyl "The Professor", jak se přezdívalo Prostovi, vůbec nadšený. Do sezony vstoupil daleko lépe Prost, přičemž Senna dokázal bodovat pouze vítězstvím v San Marinu. Zlom přišel v GP Monaka, kde Senna chyboval z prvního místa, když měl náskok téměř minutu na druhého Prosta. Po Monaku se Ayrton schoval před světem v Brazílii a ukázal se až v Mexiku při dalším závodě. Zde byl dlouho ve vedení, ale zastávka v boxech navíc ho opět stála vítězství na úkor Prosta. Po závodě v Mexiku byl bodový stav šampionátu Prost – 33 bodů a Senna – 15 bodů. Poté přišla neskutečná série Ayrtonových prvenství, když z následujících 6 závodů vyhrál plných 5 a na Prosta nestačil pouze v jeho domácím závodě na okruhu Paul Ricard. Série vítězství McLarenu se přerušila až v Itálii na slavné Monze. Nejprve 19 kol před cílem po explozi motoru odstoupil Alain Prost a 2 kola před cílem po kolizi s Jean-Louis Schlesserem, který byl o kolo zpět, odstoupil i Senna. Pro Ferrari to znamenalo double pro zesnulého zakladatele Enza Ferrariho. Během startu do VC Japonska měl Senna problémy s motorem a musel dohánět velkou ztrátu, to se zdálo jako zdánlivě nemožné, ovšem "RainManovi" doslova zapršelo štěstí a i právě díky dešti Prosta dokázal dojet a následně i zdolat. Senna tak poprvé ve své kariéře vyhrál celý šampionát F1. Na prvním místě se umístil s 90 dosaženými body.
1989 I v tomto roce pokračoval boj mezi oběma jezdci jedoucími s monoposty McLaren. Jejich vyrovnaný boj pak vyvrcholil během předposlední GP v japonské Suzuce, kde mistrovský titul získal Prost, po neblaze proslulém incidentu. V jedné z šikan se Senna pokusil o předjetí, během něhož se srazil s Prostem, který však nepatrně a zcela nelogicky zatočil k Sennovi, směrem ven z dráhy. Tento manévr byl velice riskantní a Prost za něj byl později velice kritizován, při hlubším pohledu se však dá pochopit. Prost měl předpoklad získat titul za rok 1989, jestliže Senna tento závod nevyhraje, což byl důvod Sennova kroku a možná i důvod Prostova nepatrného zatočení. O tom však můžeme jen spekulovat. Sennovi se sice podařilo dojet do depa, kde si nechal svůj vůz opravit a opět se zařadil do závodu, tento závod dokonce vyhrál, byl však nepochopitelně diskvalifikován pro nedovolené zkrácení zatáčky. V boji o titul šampionátu tak nakonec skončil na druhém místě s šedesáti body.
1990 Boj mezi těmito dvěma závodníky neustal ani v následujícím roce a incidenty, podobné tomu ze Suzuky 89, se neustále v pozměněné verzi opakovaly. Ani jeden z nich nedaroval druhému nic zadarmo. V tomto roce byl týmovým kolegou Ayrtona Senny Rakušan Gerhard Berger, který se stal na rozdíl od Prosta, jezdícího tento rok za Ferrari, jeho blízkým přítelem. Šampionát nakonec vyhrál Senna se 78 body před druhým Prostem
1991 V roce 1991 byl Sennovým stájovým kolegou opět Gerhard Berger. Prost nadále zůstává ve Ferrari. Tento rok zde pro něj není tak úspěšný jako ten loňský a do bojů o titul tak více než on zasahuje Brit Nigel Mansell jezdící za tým Williams. On také nakonec obsazuje druhé místo za Ayrtonem Sennou, který vítězí s 96 body. Alain Prost končí tento rok až na pátém místě.
1992 Sezona 1992 neprobíhala podle Sennových představ. V šampionátu skončil až na čtvrtém místě s pouhými 50 body. Znechucení a zklamání z neschopnosti McLarenu soupeřit s Williamsem se také nepochybně projevilo na nerozhodnosti při uzavíraní kontraktu na rok 1993. Před začátkem roku testoval Senna pro tým Marlboro Penske v IndyCar a dokonce zvažoval dočasný odchod z F1.
McLaren se v té době potýkal s problémem týkajícím se dodávky motorů, Honda ukončila svojí dodávku. Šéf týmu McLaren Ron Dennis se pokusil zajistit dodání motorů Renault, montovaných do dominantních vozů Williams v roce 1992. Když tento obchod ztroskotal, zajistil Dennis dodávku motorů Ford – avšak s nižším výkonem než ty, které používal tým Benetton.
1992 Belgie Spa-Francorchamps
V sobotní kvalifikaci ve 160 km/h havaroval francouzský pilot Eric Comas ve voze Ligier, zůstal v bezvědomí a zaklíněn ve zdemolovaném kokpitu a buďto zaklíněnou nohou nebo důsledkem střetu s ochranou bariérou jeho motor běžel na nejvyšší otáčky na prázdno. Senna jel hned chvíli za Comasem a při výjezdu ze zatáčky viděl jak se Comasův Ligier zastavuje uprostřed tratě a při projetí kolem pravděpodobně zaslechl vytočený motor.
Projel tedy okolo havarovaného Ligieru a o kousek dále na kraji trati, zastavil a vypnul svůj McLaren, odpoutal se a běžel za Comasem jednak vypnout běžící motor a jednak pomoci pilotovi. Vypnutím motoru zabránil hrozícímu požáru. Při běhu k rozbitému Ligieru se musel vyhýbat přijíždějícím vozům.
Vypnul tedy motor a pomáhal pilotovi držet hlavu vzpřímeně do příjezdu záchranářů.
Později Eric Comas řekl, že mu touto pomocí Ayrton Senna nejspíše zachránil život.
Později, v roce 1994 při VC San Marina, kdy při nešťastné kolizi v zatáčce Tamburello Senna bojoval o život, nešťastnou náhodou, i když byl závod zcela pozastaven, Comase v monopostu Larrousse - Ford, omylem traťový komisaři pustili na trať. V plné rychlosti se vřítil ze zatáčky Tamburello, přímo k dějišti nehody Ayrtona Senny. Byl nucen zastavit, vypnout motor, a být svědkem celé záchranné události, kdy Senna opustil trať v lékařském vrtulníku. Byl poslední pilot F1, který viděl Ayrtona Sennu v závodní kombinéze, a na trati.
1993 Během předsezónních testů nového vozu McLaren došel Senna k závěru, že šasi je opravdu velice dobré. Věděl však, že motoru bude chybět potřebný výkon. Odmítl proto podepsat smlouvu na tuto sezonu, ale souhlasil, že bude jezdit na bázi závod za závodem za milion dolarů za každý odjetý závod.
Sezona nedopadla pro McLaren tak tragicky, jak to na začátku vypadalo. Sennovi se celkem povedl úvod sezony. V prvním závodě skončil druhý a v dalších dvou dokázal dokonce vyhrát. I prestižní GP Monaka se nakonec stala jeho kořistí. Po tomto závodě, šestém v šampionátu, vedl Senna celý šampionát před svým hlavním sokem Alainem Prostem, jedoucímu ve voze Williams. V této době se také Senna upsal McLarenu k dokončení soutěže. Ani on však nedokázal vyhrát tento nerovný boj s přesilou. Mistrovský titul nakonec získal Prost. Senna skončil na druhém místě se ziskem 73 bodů.
1994 V roce 1994 nastoupil do týmu Williams. Nevyhrál již ani jednu velkou cenu. První dvě GP v Brazílii a v Pacifiku nedokončil. Během GP San Marina v Imole 1. 5. 1994 jeho monopost vyjel v zatáčce Tamburello z trati a při následném nárazu do betonové zdi podél trati Ayrton Senna zemřel. Kvůli nárazu vozu do zdi způsobil ostrý předmět, pravděpodobně rameno závěsu předního kola, proražení hledí přilby a způsobil smrtelné zranění v oblasti spánkové tepny a krvácení do spodiny lebeční. Nebýt toho, Senna by pravděpodobně z místa nehody odešel po svých. Po vyproštění z vozidla byl Ayrton Senna položen na betonový podklad u okraje trati, kde byl ošetřován do doby, než přiletěl vrtulník, který jezdce transportoval do nemocnice Maggiore v Boloni.
Předběžná neoficiální zpráva o nehodě byla zveřejněna v březnu 1995. Jednoznačně se zde psalo, že příčinou nehody byla mechanická závada na voze. Jezdecká chyba byla vyloučena. Zpráva tvrdila, že se jezdec do poslední chvíle snažil nehodě zabránit.
Je dodnes považován za jednoho z nejlepších pilotů všech dob. Mezi jezdci dokonce anketu o nejlepšího jezdce všech dob vyhrál.
Tragická nehoda