náhled|Mapa Petachjových cest Petachja ben Ja'akov, známý také jako Petachja z Řezna (hebrejsky פתחיה מרגנסבורג) byl český rabín, cestovatel a spisovatel pozdního 12. a začátku 13. století. Narodil se v Řezně a ještě v mládí se přestěhoval do Prahy. Jeho bratr byl rabín, talmudický učenec a právník Jicchak ha-Lavan (Izák Bílý). Je známý svou cestou na Blízký východ a do východní Evropy. Tuto cestu zaznamenal v hebrejském cestopise. Mimo své cestopisné dílo nebyl Petachja příliš literárně činný, napsal jen několik málo komentářů k Talmudu.
Cestopis Dochovalo se šest rukopisů cestopisu, první tištěná verze vyšla v Praze roku 1695. Česky vyšel cestopis prvně roku 2002 v nakladatelství Argo, pod názvem Dva středověké hebrejské cestopisy (hebraistka Jiřina Šedinová, jež knihu editovala i přeložila, ho vydala spolu s cestopisem Benjamína z Tudely). Je možné, že dochovaný cestopis je zkrácenou verzí původního, delšího a nedochovaného. Text je někdy nazýván Sivuv (Okruh).
Petachja v knize popisuje Polsko, Podkarpatskou Rus, jižní Ukrajinu, Krym (tehdy ovládaný Janovany), Arménii, Řecko, Irák, Írán, Sýrii a další místa.
Petachjovým učitelem byl Judah ben Samuel z Řezna. Předpokládá se, že byl i jeho společníkem na cestě na Blízký východ a někdy je dokonce považován za spoluautora cestopisu, neboť to byl patrně právě on, kdo psal cestovní poznámky, které později Petachja převedl do podoby cestopisu. Petachjova závislost na Judahových poznámkách je extrémně patrná třeba tehdy, když popisuje, jak se v Ninive seznámil s jakýmsi astrologem, který mu řekl, že vypočítal datum příchodu Mesiáše a toto datum mu i prozradil. Petachja ovšem čtenářovi říká, že toto datum mu nemůže sdělit, neboť Judah ben Samuel si ho nezapsal, aby nebyl podezříván z toho, že astrologovi věří. Buď si tedy Petachja datum sám nezapamatoval, anebo vnímal Judaha ben Samuela jako hlavního autora, od jehož podkladu a autorské intence si netroufá odchýlit.
Je možné, že význam části cesty byl i obchodní, a že Petachja takto vytvořil obchodní cestu z Mohuče do Kyjeva. Datace Petachjovy cesty je nejistá, předpokládá se, že z Prahy vyrazil mezi lety 1170 až 1180, v Jeruzalémě byl jistě před bitvou u Hattínu v roce 1187, neboť v době jeho návštěvy ho ještě ovládali křižáci (Jeruzalémské království). Nejpozdnější datum jeho návratu do Prahy je 1217.
Autor se v cestopise věnuje i útlaku Židů, který pozoroval zejména v Řecku. V Jeruzalémě se smutkem zaznamenal, že už v něm žije jen jeden Žid, malíř, kterého si tam křižáci nechali, aby pro ně maloval, a přesto ho zatížili vysokými daněmi. Detail o jediném vyznavači židovské víry je o to více udivující, že Benjamin z Tudely, který navštívil Jeruzalém deset let před Petachjou, zde našel ještě poměrně silnou židovskou komunitu. Mnohem příznivější situaci pro Židy nalezl Petachja v Mezopotámii. Velkou pozornost věnoval hrobům, jeho popis později umožnil mnoho zničených hrobů obnovit.
Ač se na některých místech Petachja nechal strhnout k určitému mysticismu (hovoří například o mytické řece Sabation, na niž údajně narazil), jinde střízlivě zaznamenává, že určité věci z Tóry, které očekával, nenalezl (solný sloup v Sodomě, zbytky Jozuova chrámu).
Historicky cenná jsou jeho pozorování rané komunity Karaitů na Krymu a s tím související zmínky o Chazarech. Ukrajinu Petachja nazývá v textu Kedar. Z neznámého důvodu Petachja nezaznamenal závěr cesty, z Řecka do Prahy. Buď tento úsek nepovažoval za zajímavý, nebo se tato část cestopisu ztratila.
Reference
Literatura
Kategorie:Muži Kategorie:Rabíni 12. století Kategorie:Čeští rabíni Kategorie:Čeští cestovatelé Kategorie:Narození v Řezně Kategorie:Židé v Praze