náhled|Antonin Sova v roce 1922 náhled|Antonín Sova

Antonín Sova (26. února 1864 Pacov – 16. srpna 1928 Pacov) byl český básník, spisovatel a 1. ředitel Městské knihovny v Praze.PhDr. Zdeňka Čermáková, Městská knihovna v Praze 1891–1991. Praha 1991

Rodina Jeho otec Jan Sova (1827–1910) byl venkovským učitelem a regenschorim. Od roku 1855 učil v jihočeském Pacově, kde se 11. 11. 1862 oženil s Josefou Skalickou (1837–1878). Zde se také 26. února 1864 na místním zámku narodil Antonín Sova.

Roku 1866 se rodina přestěhovala do blízkého Lukavce. Otec byl prvním básníkovým učitelem i v oblasti umění, zejména hudby. Citově však byl Sova vázán více k matce – její smrt a otcův nový sňatek (1879) se Sabinou Dvořákovou (*1852) patřily k intenzivním zážitkům, jež se později objevily v několika spisovatelových dílech.

Antonín byl nejstarší, měl čtyři vlastní sourozence, z nichž se dožila dospělého věku jen Marie Fořtová (1870–1957) a osm nevlastních sourozenců, z nichž se dožil dospělého věku jen nejmladší Rudolf (*1890). V listopadu 1900 se oženil s Marií Kovaříkovou (*1883), se kterou měl syna Jana (1901–1945). Roku 1921 se rozvedli.

Životopis Velký význam pro Sovovo básnické zrání mělo lukavecké přátelství se sestrami básníka Jaroslava Vrchlického, které mu přiblížily poezii lumírovců. Gymnázium Sova studoval nejprve v Pelhřimově, Táboře a od roku 1880 v Písku, kde v polovině 80. let maturoval. První básnické příspěvky otiskl ještě za středoškolských studií pod pseudonymem Ilja Georgov a Valburga Turková.

Po maturitě odešel do Prahy studovat práva, ale zanedlouho musel pro nedostatek finančních prostředků studií zanechat a vrátit se domů. Roku 1892 navštívil Itálii. S pomocí básníka Adolfa Heyduka, s nímž se seznámil v Písku, a Jaroslava Vrchlického se roku 1886 uchytil v Ottově slovníku naučném a o rok později nastoupil na místo písaře-protokolisty ve zdravotním referátu pražského magistrátu. V letech 1898–1920 byl ředitelem pražské Městské knihovny. V této funkci byl vyslán roku 1901 na exkurzi do knihoven v Německu a Belgii. Pomáhal doplňovat knihovnu českých krajanů v Clevelandu a vytvořil projekt Osvětového svazu na organizování českého knihovnictví.

Aktivně se účastnil práce ve spolku beletristů Máj a v literárním odboru Umělecké besedy. Roku 1895 podepsal kolektivní vystoupení spisovatelů a publicistů manifest České moderny. Od Filozofické fakulty Univerzity Karlovy obdržel čestný doktorát dr. h. c.

Těžká choroba (s největší pravděpodobností syfilisSyfilis je věčná, Týden 4. 6. 2007), která se u Sovy projevila již před světovou válkou, mu nakonec znemožnila volný pohyb. Zemřel 16. srpna 1928 v Pacově. Pohřben byl v tzv. parku Antonína Sovy u silnice z Pacova směrem na Lukavec. Roku 1934 zde byl vztyčen kamenný pomník, v němž je uložena urna s básníkovým popelem. Nápis na desce zní „Kruh se uzavírá“.

Dílo Jeho dílo bylo ovlivněno dobovými uměleckými směry realismem, symbolismem a impresionismem. V pozdější době se soustředil na přírodní a subjektivní lyriku. Jeho přírodní lyrika je spojena s jihočeským krajem, jeho milostná poezie je psána písňovou formou.

Sova svými díly útočil proti společnosti a dával najevo protispolečenské postoje celé mladé generace. V jeho dílech se zároveň objevuje vlastenectví a hledání morálních a společenských hodnot.

Poezie Realistické sloky (1890) – realistická sbírka Květy intimních nálad (1891) – impresionistická přírodní lyrika, náladové obrazy, obrazy české krajiny, vizuální dojem, do krajiny promítá své duševní stavy Z mého kraje (1893) – básnický portrét rodného kraje, Pacovska a Lukavecka Soucit i vzdor (1894) – básně z roku 1891–1894 Zlomená duše (1896) – symbolistická sbírka, mladá generace, rozpor mezi snem a skutečností, v tomto díle se A. Sova rozchází se společností, psáno volným veršem Vybouřené smutky (1897) – symbolistická sbírka Theodoru Mommsenovi (1897) Údolí nového království (1900) Ještě jednou se vrátíme (1900) – kniha veršů z r. 1892–1899, symbolistické dílo Balada o jednom člověku a jeho radostech (1902) Tři zpěvy dnešků i zítřků (1905) Dobrodružství odvahy (1906) Lyrika lásky a života (1906) Zápasy a osudy (1910) Žně (1913) Kniha balladická (1915) O vysvobození prince Jirky (1916)

Zpěvy domova (1918) – vlastenecká poezie, reakce na 1. světovou válku, odpor k válce, obavy o osud národa, přimknutí k základním hodnotám – rodině, tradici a české krajině Krvácející bratrství – Rozjímaní ranní i navečerní (1920) – dvojsbírka obsahující jak sociální a občanskou lyriku plnou budovatelského patosu první republiky, tak intimní meditativní verše Básníkovo jaro (1921) Jasná vidění (1922) Básně nesobeckého srdce (1922) Naděje a bolesti (1924) Drsná láska (1927) Hovory věcí (1929) – posmrtně vydaný soubor básní, editor Arne Novák Za člověkem (1930) – posmrtně vydaný soubor básní, editor Arne Novák

Próza Próza (1898), povídky Ivův román (1902), román Povídky a menší črty (1903), povídky Výpravy chudých (1903), román O milování, lásce a zradě I, II (1908), povídky Tóma Bojar (1910), román Pankrác Budecius, kantor (1916), novela o venkovském kantorovi z konce 18. století Koloběh starostí a jiné povídky (1920), povídky Kasta živořících a jiné prózy (1924), povídky

Odraz v kultuře Sovovu poezii zhudebnila řada českých skladatelů, mezi nejvýznamnější patří písňový cyklus Vítězslava Nováka Údolí nového království.

Báseň Zrání, obsažená ve sbírce Žně, inspirovala v roce 1917 Josefa Suka ke složení stejnojmenné symfonické básně.

Antonínu Sovovi, a zejména jeho přírodní lyrice, se věnuje humoristická a sarkastická skladba Antonín Sova české hardcore-folkové skupiny Jananas.Dostupné online.

Jeho báseň Pastorale ze sbírky Vybouřené smutky zhudebnila alternativní folková skupina Zrní.

Další dvě jeho básně Píseň a Vysoká obloha v září zhudebnila brněnská kapela Zabásnění.

Báseň „Kdo vám tak zcuchal tmavé vlasy" zhudebnila ve funk-rockovém stylu kapela Hm…

Odkazy

Reference

Literatura

Jaromír Pelc: Vrchol lásky a nelásky. In: Antonín Sova, Vrchol lásky, Praha, Mladá fronta, 1989, s. 113–121,

Související články Impresionismus (literatura) Symbolismus (literatura) Česká literatura v letech 1900–1945 Seznam českých spisovatelů

Externí odkazy

Veřejně dostupná díla Antonína Sovy v Digitální knihovně MZK Kniha Zápasy a osudy (1910) Oficiální webové stránky Antonín Sova Městské muzeum Antonína Sovy v Pacově E-kniha ke 150. výročí Antonína Sovy, básníka a ředitele Městské knihovny v Praze Soupis pražského obyvatelstva: Antonín Sova

Kategorie:Čeští básníci 19. století Kategorie:Čeští básníci 20. století Kategorie:Čeští spisovatelé 19. století Kategorie:Čeští spisovatelé 20. století Kategorie:Impresionističtí spisovatelé Kategorie:Symbolističtí spisovatelé Kategorie:Ředitelé Městské knihovny v Praze Kategorie:Absolventi Gymnázia Písek Kategorie:Umělci z Pacova Kategorie:Narození v roce 1864 Kategorie:Narození 26. února Kategorie:Narození v Pacově Kategorie:Úmrtí v roce 1928 Kategorie:Úmrtí 16. srpna Kategorie:Úmrtí v Pacově Kategorie:Pohřbení v Pacově Kategorie:Muži