náhled|Američtí vojáci před odpalem střely FIM-92 Stinger Protivzdušná obrana zahrnuje podle definice NATO „veškerá opatření určená k zamezení či snížení účinnosti nepřátelského vzdušného útoku.“ Mezi prostředky protivzdušné obrany patří pozemní či letecké zbraňové systémy, příslušné senzory, řídicí a kontrolní mechanismy a pasivní opatření (např. barážové balony). Úkolem protivzdušné obrany (PVO) je ochrana námořních, pozemních a vzdušných sil na libovolném místě. Většina států vyvíjela hlavní úsilí o obranu vlastního území, čemuž odpovídá český termín protivzdušná obrana státu (PVOS). NATO označuje leteckou PVO jako counter-air (protivzdušnou) a námořní PVO jako anti-aircraft warfare (protiletadlový boj). Protiraketová obrana je rozšířením protivzdušné obrany ve smyslu přizpůsobení se úkolům zachycení a zničení jakéhokoli letícího objektu (střely, rakety).
V některých zemích, například v Británii a Německu během druhé světové války nebo v rámci SSSR či NATO, spadaly pozemní prostředky i letouny plnící úkoly PVO pod jednotné velení protivzdušné obrany. Zatímco úkolem celého systému protivzdušné obrany může být protivzdušná obrana státu (včetně ochrany vojenských zařízení), polní jednotky disponují v případě ohrožení ze strany nepřátelského letectva vlastními protivzdušnými prostředky. Pozemní protivzdušná obrana může být rovněž využita ofenzivním způsobem s cílem zamezit využití vzdušného prostoru protivníkem.
Evropská protivzdušná obrana V souvislosti s válkou na Ukrajině, ruskou hybridní válkou a bezpečnostními incidenty s ruským pozadím v Evropě v podobě dronů a požárů, existuje několik několik projektů budování evropské protivzdušné obrany.
European Sky Shield Initiative
Evropská komise má v rámci své obrany Roadmap 2030 projekt European Sky Shield Initiative, jehož cílem je pokrýt celý rozsah protivzdušné a protiraketové obrany a propojit ho s NATO. Počátek projektu byl 13. října 2022, kdy 14 států EU podepsalo memorandum o porozumění pod vedením Německa, kdy Česko bylo jedním ze zakládajících členů. V roce 2025 bylo do iniciativy zapojeno 24 evropských států. Podle aktuálního plánu byl projekt spuštěn ve 2. čtvrtletí 2026.
V projevu o stavu Evropské unie dne 16. září 2026 ve Štrasburku předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, že projekt European Sky Shield Initiative má za cíl, aby EU nebyla závislá na USA. Základní součástí by měl být projekt Freya, vyvíjí ukrajinská obranná společnost Fire Point ve spolupráci s řadou evropských zemí a předními zbrojařskými firmami a měl by být připraven do konce roku 2026.
Integrated NATO Air Defense System
Integrated NATO Air Defense System (NATINAMDS) propojuje radary, velitelská centra, letadla a pozemní systémy jednotlivých států. Součástí jsou například americké Patrioty v několika evropských zemích.
Integrovaná koalice proti balistickým raketám V červenci 2026 na summitu NATO v Paříži inicioval francouzský prezident Emmanuel Macron spolu s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským vznik projektu Integrované koalice proti balistickým raketám. Dne 18. září 2026 se k inciativě připojilo Polsko, Česko není součástí projektu. Premiér Andrej Babiš ve stejné době prezentoval projekt Euro Patriot, jehož podobu neupřesnil (v červenci 2026 po summitu NATO v Paříži, o francouzském projektu prý nevěděl; v den připojení Polska na Pražském obranném summitu).
Sky Shield Podle britského deníku The Guardian se na vypracování plánu na fungování Sky Shield podíleli bývalí plánovači britského letectva RAF ve spojení s ukrajinskými ozbrojenými silami. Sky Shield by měl bránit západní část ukrajinského území a jaderné elektrárny, ale kvůli možné eskalaci po konfliktu s ruskými silami ve válce na Ukrajině nemá podporu evropských lídrů.
Odkazy __BEZOBSAHU__ Reference
Související články Dělostřelectvo Protiletadlový kanón Protiletadlový křižník Protiletadlový raketový komplet Izraelská síť protivzdušné obrany Letectvo Letecké hlídkování Protiletadlová raketová obrana Československa
Externí odkazy
Vojsko protivzdušné obrany ČSLA
Kategorie:Armáda Kategorie:Vojenské letectví