Adrian Schindler OFM (- 1703), též Hadrian Schindler byl františkán německého jazyka působící v Čechách a ve Slezsku. Do řádu vstoupil někdy před rokem 1654.Řádové nekrologium jej uvádí jako jubilanta slibů, tj. působícího min. 50 let v řádu. Působil jako německý kazatel v Plzni, na této pozici byl potvrzen provinční kapitulou roku 1657.Liber Memorabilium conventus Plsnensis, s. 504 - strojopisný přepis - Jihočeská vědecká knihovna, Zlatá Koruna, sign. 1 JH 54. Jeho funkci „concionator germanicus“ - německý kazatel uvádí např. jeho kniha Refectio sacra vytištěná roku 1665 (viz níže). Přinejmenším v 60. a pak v 80. a 90. letech pobýval v klášteře ve slezském Hlohově, kde byl literárně činný a zpracoval alespoň dva ze svých níže uvedených tiskem vydaných titulů. Podle františkánské historiografie patřil k „nejúspějšnějším bojovníkům církve“ proti protestantismu v Čechách 17. století. Zemřel 30. října 1703 v slezském Hlohově.
Dílo Těžiště Schindlerova literárního díla spočívá v asketické literatuře na podporu duchovního života a vzešly ze zapojení řeholníka do náboženských bratrstev: Geistliches Rosen-Gärtlein. Dyhernfurth nad Odrou (dnes polský Brzeg Dolny) : Jan Theophil Kopidlanský, 1669.Dochování Vlastivědné muzeum Slaný, původně z františkánské knihovny v místním klášteře, signatura: Františkáni Slaný 39. Popis viz VD 17 4369:692739K. Více o tiskaři, jehož je známo jen několik tisků a tento má být druhý vytištěný v Dyhernfurthu viz . Zde a také v soupise VD17 se tisk uvádí jako unikátně dochovaný ve slánském muzeu. Další možný exemplář může být dochován v knihovně dominikánů ze Znojma - srov. popis v katalozích Moravské zemské knihovny - (cit. 4.12.2017) pořízený někdy v 60.-80. letech 20. století, posléze byla kniha vrácena řádu v restitucích. Dle popisu nemá exemplář titulní list, jen církevní aprobaci v Nise roku 1668, a přesnější určení by si žádalo srovnání se slánským výtiskem. Academia mortis, exhibens mortalibus pro totius anni diebus lectiones sacras – kniha rozjímání o smrti pro každý den v roce. Vznikla dle předmluvy ve spojitosti s bratrstvem pro podporu zemřelých fungujícím při františkánském kostele v Hlohově, dedikována bylo v první řadě rektorovi a protektorovi bratrstva Kryštofu Václavu z Nostic, tehdy hejtmanu hlohovského knížectví.Bratrstvo latinsky: „Confraternitas de suffragio pro mortuis“ - srov. věnování a úvod v různých vydáních této knihy. Lze předpokládat, že Schindler dílo tvořil přímo v Hlohově ve spojitosti s bratrstvem a dokončil jej v roce 1685 nebo počátkem roku 1686.Podle schválení řádových teologů a představených v různých vydáních knihy. Tato meditativní příručka patřila do oblasti literatury „ars moriendi“, která byla velmi populární v barokní zbožnosti.Srov. Také Schindlerova rozjímání, které vybral ze starších autorů, jako byl francouzský františkánský kazatel Philippe Bosquier (1561/62–1636), si evidentně záhy získala nemalou oblibu i přesto, že dílo vycházelo jen latinsky, německé či české verze se dosud nepodařilo zjistit. První vydání vyšlo v Hlohovu nepříliš vzdáleném městě Wschowa (orig. Fraustadii) v tiskařské dílně Johanna Christopha Wilda roku 1688.Dochováno např. ve františkánském klášteře v Moravské Třebové, fondy knihoven z M. Třebové a Dačic (více exemplářů). Nebo v: Zakład Narodowy im. Ossolińskich we Wrocławiu, signatury XVII-7639, XVII-12772 (srov. http://pw.kasaty.pl ). Biblioteka uniwerystecka we Wrocławiu, signatura 494126 (exemplář pocházející právě od františkánů z Hlohova). Viz též Dílo bez uvedení konkrétního vydání zmiňuje také Pro zřejmý zájem u knihkupců však záhy následovala další vydání v Německu a Slezsku – v Nise dílo vytiskl městská tiskař Christophor Lertz na náklady brněnského knihkupce Jana Štěpána Huebera roku 1689 Popis viz báze VD 17, 547:695877P, kde se uvádí dochování v Univerzitní knihovně v Erfurtu. Přepis impresa: Reimpressa Nissae, Christophori Lertz, Civitatis Typographi, impensis Joannis Stephani Hueber, Bibliopol. Brunensis. Dále dochováno v Jihočeské vědecké knihovně v Českých Budějovicích, signatura CK 1322 (původem od minoritů v Českém Krumlově), nebo v Provinzialbibliothek Amberg, signatura: 999/Theol. asc. 683 c(1/. a v Kolíně nad Rýnem Wilhelm a Franz Metternichové v roce 1691Dochování: Národní knihovna České republiky, signatura 46 B 210 (exemplář původem z Klementina - jeho digitalizovaná kopie dostupná na Google Books (cit. 7.11.2017). Nebo v Provinční knihovně kapucínů Praha-Hradčany, signatura: a pak ještě jednou již jen Franz Metternich roku 1698.Popis viz báze VD 17, 12:107446H. Digitalizovaná kopie dostupná na Google Books (cit. 7.11.2017, exemplář z Bayerische Staatsbibliothek München). Latinská verze „akademie smrti“ se zřejmě ukázala nesrozumitelná pro lidi bez hlubšího vzdělání, a tak byla vytištěna i německá verze Geistliches Blumen- Gärtlein, Lust und Erquickung der Seelen, Verdeutschter Academiae Mortis, jíž dal knižní podobu opět Johann Christoph Wild ve městě Wschowa roku 1691, tedy tři léta po latinské verzi.Dochování: Biblioteka Narodowa Warszawa, signatura XVII.2.1318 adl. Miraculum hispanicum S. Antonius Paduanus transplantatum in hortum alterum ..., někdy uváděné dle pokračování názvu jako Exercitium pium Antonianum. Knížku o Antonínu z Padovy doplněnou o rozjímání a modlitby k tomuto světci napsal bratr Adrian během svého pobytu v Hlohově a vytiskl ji zase Johann Christoph Wild v tentokrát již městě Schlichttingsheim (dnes Szlichtyngowa v Polsku) v roce 1694.Formát 8°. Popis viz VD 17, 1:080615L. Viz též ESTREICHER. Bibliografia staropolska (cit.). XVIII, s. 201. SCHALLER. Beschreibung der Königlichen... (cit.), s. 160. Dochováno v Biblioteka narodowa w Warszawie (signatury: SD.XVII.2.945 adl., SD.XVII.2.946 adl.) nebo Staatsbibliothek zu Berlin (signatura: Dw 2138, dig. kopie dostupná na , cit. 13.11.2017.). Refectio sacra seu Exercitia religiosa militiae Seraphicae FF. Minorum de Obser. Reforma Poprvé údajně vydána v Poznani,Přinejmenším se takto zmiňuje úplný titul dále uvedeného olomouckého vydání: „... Edita primò Posnaniae, aucta plurimis...“ aktualizovanou podobu pak v Olomouci vytiskl Vít Jindřich Ettel roku 1665.Dochováno v Jihočeské vědecké knihovně (signatury: Be 134?, Be 232, oba exempláře původem od františkánů z Bechyně), Moravské zemské knihovně v Brně (signatura: ZK-0001.968, původem od kapucínů ze Znojma), knihovně benediktinského kláštera v Rajhradě (signatura: R - R. II. bb. 17) a údajně v knihovně dominikánů ve Znojmě – viz portál Historické fondy (cit. 8.11.2017). Dílo uvádí též historický katalog františkánské knihovny v Jindřichově Hradci, součást klášterní pamětní knihy – strojopisný přepis – Jihočeská vědecká knihovna, Zlatá Koruna, signatura 1 JH 54.. Dochování ve fondech klášterů různých řádů naznačuje, že si kapesní knížečka rozjímání pro řeholníky našla oblibu i mimo františkánský řád, jemuž byla určena.
Odkazy
Poznámky
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Františkáni Kategorie:Františkáni v českých zemích Kategorie:Františkánští autoři Kategorie:Narození v 17. století Kategorie:Úmrtí 30. října Kategorie:Úmrtí v roce 1703 Kategorie:Muži