Hapi (býk)

Hapi (v řeckém a latinském jazyce byl znám pod jménem Apis), byl posvátný býk v období starověkého Egypta. V hieroglyfickém zápisu (75px| Apis (H-p-W)) je nejčastěji uváděný, nicméně jsou zaznamenány lokální varianty a v časových odstupech(8px10px17px20px25px) (H-p-w], případně v pozdním období i 12px25px20px10px10px25px16px Osiris-Apis.

Zatímco jeho počátky leží hluboko v předdynastické době (5500–3100 př. n. l.). Obraz býka v bojovném postavení je patrný na zadní straně Narmerovy palety z 31. století př. n. l. Posvátná zvířata dynastického období byla "živým obrazem" nebo "božským projevem" konkrétních božstev. Tak býk Apis byl bůh Ptah, bůh stvořitele Mennoferu. Některá božstva byla reprezentována pouze jediným zvířetem – například v jednu chvíli žil pouze jeden Apis. Apis-Hapi byl již od počátku dynastického období uctíván jako symbol síly, plodnosti a životodárné ochrany bohů symbolizované Osirisem, v Mennoferu také Ptahem a bohy podsvětí.Uctívání posvátného býka Hapi (řecky Apis) je doloženo v 19. dynastii v pohřebišti Per-Usir-Hapi (v pořečtěné formě serapieon a také Bosuris) v severní Sakkáře, datované z doby vlády Amenhotepa III. 18. dynastie a podstatně rozšířené veleknězem v Mennoferu Chamuasetem, 4. synem Ramesse II. v jeho 16. roce vlády. Kněžský syn Rameses II. (~ 1300 př. n. l.) nechal vyhloubit velkou šachtu, která byla rozšířena bočními hrobovými komorami, do kterých se umístily masivní kamenné sarkofágy, časti o zdobené na bočních vnějších stěnách. Další podobnou galerii přidal Psammetik I. Pečlivé záznamy o stáří zvířat v pozdějších případech, s odkazem na královská data jejich narození, zasvěcení a smrti upřesnilo chronologii od XXII. dynastie. Často se zaznamenávalo i jméno matky-krávy a místo narození. Pohřební sarkofágy jsou obrovské velikosti a jejich pohřeb si musel vyžádat obrovské náklady.Dalším centrem uctívání a pohřbívání Apisů bylo starodávné město Mennofer s dominantním bohem Ptahem v jeho chrámu poblíž vesnice Mit-Rahína, a konečně serapeum ve Velké Hérakleopolis, které snad spadá do vlády Ptolemaie III. Euergeta, v 22. roce jeho vlády (~224 př. n. l.).

Mytologie Hapi-Apis měl titul „obnova života“ boha Mennoferu Ptaha, po smrti se vtělil do Osirida, stejně jako byli mrtví lidé vtělováni Osiridem, králem podsvětí. Tento Osir-Apis byl ztotožňován s pořečtěným Serapisem. Apis byl nejdůležitější ze všech posvátných zvířat a stejně jako u ostatních, jeho význam s postupem času rostl. Řečtí a římští autoři mají mnoho co říci o Apisovi, o znacích, podle kterých bylo rozpoznáno černé býčí tele, o způsobu jeho početí paprskem z nebes, o jeho domě v Mennoferu a rituálem truchlení nad jeho smrtí, jeho nákladný pohřeb ale také radostí v celé zemi, když byl nalezen nový Apis.Podle Hérodota bylo vyhledáno tele z krávy, která již nesměla přijmout další plod, na čele mělo trojhrannou bílou barvu, na zádech skvrnu v podobě orla, v ocase dvojité chlupy a pod jazykem posvátného skaraba. Apis byl oživenou duší Osirida a v Osiridovi se inkarnoval. Vzhled nového Apis byl považován za nový projev Osirida na Zemi, byl ale také emanací Ptaha a byl dokonce nazýván „synem Ptaha“. Dvojí bůh Asar-Asar je zobrazen v podobě býka, který má mezi rohy sluneční kotouč a ureus 20px, 18px.

Za vyhledání nástupce zemřelého Apise a vychování nalezeného nového uznaného nástupce, byli pověřeni převážně kněží, kteří také měli o posvátného býka trvale pečovat, udržovat jeho kult a nakonec se postarat o jeho pohřební rituály a uložení do sarkofágu. Stejní kněží, kteří měli na starosti Apisův kult, měli na starosti i kult Apisových matek. V Mennoferu byl býk Apis chován ve zvláštních ubikacích jižně od Ptahova chrámu, kde byl uctíván věřícími a k potěše měl vlastní harémové krávy. Kromě účasti ve speciálních procesích a dalších náboženských rituálech bylo zvíře využíváno při výběru věštců a bylo tak považováno za jeden z nejdůležitějších věšteckých zdrojů v Egyptě.

Epilog Hlavní centra kultu posvátného býka Apise se nachází v serapeum na Sakkáře a v historickém centru Mennoferu. Sakkárská nekropole nebyla jen pohřebištěm lidí, byla také důležitým místem pohřbů posvátných býků Apis a jiných posvátných zvířat a jejich umístění v souvisejících chrámech a stavbách. Kult Apisova býka je jedním z nejstarších doložených v Egyptě a v současnosti nejstarší známý pohřeb posvátného býka na tomto místě je datován do doby vlády Amenhotep III (asi 1390 –1353 př. n. l.) Mennofer, který byl historicky hlavním centrem říše, v 26. dynastii i sídlem vládců Horního a Dolního Egypta. Sajská linie králů věřila „že obnova náboženských kultů Egypta je vhodným nástrojem jak nacionálního kulturního obrození, tak i hospodářské politiky“, a v důsledku toho i významu Mennoferu a kultu hlavního boha Ptaha s jeho emanací býkem Apisem. Tím by získala královský věhlas a uznanou legitimitu své vlády. Potvrzuje to také stavba soudu za vlády Psammetika I. v Ptahově údolním chrámu v centru města "Hut-ka-Ptah" 70px, kde Apis sídlil během svého života.

Galerie

Poznámky

Reference

Literatura Gaston Maspero, Dawn of Civilization Egypt and Chaldea, Society for promoting Christian Knoblidge, London 1901 James Henry Breasted, Ancient Record of Egypt, Vol. I-V. Chicago 1906 Nenad Markovič, The Cult of the Sacred Bull Apis: History Of Study, Archaeopress Egyptology 8, Oxford 2015 ISBN 978 1 78491 090 7 Donalde B. Redford, The Oxford Encyklopedia of Ancient Egypt, Vol.1-3, Osford University 2001 Galal Ali Hassaan, Mechanical Engineering in Ancient Egypt, Part XII:Stone Cutting, International Journal of Advanced Research in Management, Vol. 2, Issue 4, April 2016.

Externí odkazy

Kategorie:Bohové podsvětí Kategorie:Egyptská mytologie Kategorie:Egyptští bohové Kategorie:Zoomorfní božstva Kategorie:Mytický skot Kategorie:Bohové plodnosti

Hapi (býk)

Źródło i licencja