Bononské datování je v historické chronologii způsob datování dnů v měsíci. Název je odvozen od latinského pojmenování italského města Bologna (Bononia). Bononské datování spočívá v rozdělení každého měsíce na stejné poloviny (15+15, 15+16, 14+14) a jejich samostatného číslování. Zatímco první polovina měsíce označovaná jako mensis intrants je shodná se současným datováním, data ve druhé polovině měsíce (mensis exiens) je třeba přepočítat, neboť jejich číslování bylo sestupné. Poslední dva dny v měsíci čísla neměly – označovaly se jako předposlední den (dies penultimus) a poslední den (dies ultimus).
Historie Systém tohoto datování vznikl v 8. století a rozšířil se prostřednictvím notářů, kteří studovali na zdejší univerzitě, po celé Itálii, do Dalmácie a také do zaalpské Evropy, především do Francie. V českých zemích se téměř nepoužíval, sporadicky se objevuje v Čechách v polovině 13. století. Nejstarší dochované české datování je známo z listiny krále Václava I. z 22. srpna 1254 (die decimo exeunte augusto).
Rozdělení dnů v měsíci Současné datum 31denní měsíc 30denní měsíc únor únor – přestupný rok 1. 1. 1. 1. 1. intrants 2. 2. 2. 2. 2. 3. 3. 3. 3. 3. 4. 4. 4. 4. 4. 5. 5. 5. 5. 5. 6. 6. 6. 6. 6. 7. 7. 7. 7. 7. 8. 8. 8. 8. 8. 9. 9. 9. 9. 9. 10. 10. 10. 10. 10. 11. 11. 11. 11. 11. 12. 12. 12. 12. 12. 13. 13. 13. 13. 13. 14. 14. 14. 14. 14. 15. 15. 15. 14. 15. 16. 16. 15. 13. 14. exiens 17. 15. 14. 12. 13. 18. 14. 13. 11. 12. 19. 13. 12. 10. 11. 20. 12. 11. 9. 10. 21. 11. 10. 8. 9. 22. 10. 9. 7. 8. 23. 9. 8. 6. 7. 24. 8. 7. 5. 6. 25. 7. 6. 4. 5. 26. 6. 5. 3. 4. 27. 5. 4. diespenultimus 3. 28. 4. 3. diesultimus diespenultimus 29. 3. diespenultimus diesultimus 30. diespenultimus diesultimus 31. diesultimus
Ukázka převodu dobová datace současný tvar MCCLVIII die XI intrante Iunio 11. června 1258 MCCLXXXIV die VI exeunte Maio 26. května 1284 MCCCII die penultimo Novembris 29. listopadu 1302 MCCCXXXVII die XIV exeunte Augusto 18. srpna 1337
Reference
Literatura
Kategorie:Chronologie Kategorie:Bologna