Bohuslav Matěj Černohorský (16. února 1684, NymburkMatriční záznam o narození a křtu – 14./15. února nebo 1. července 1742, Štýrský HradecDatum úmrtí se v různých pramenech liší: a udávají 14. nebo 15. únor 1742. a udávají 1. července 1742.) byl český hudební skladatel, minoritský kněz, varhaník a hudební pedagog, reprezentující období kulminace české barokní hudby.

Život náhled|300px|Pamětní deska Bohuslava Matěje Černohorského v Nymburce|alt=|vlevo Narodil se 16. února roku 1684 v Nymburce. Základní hudební vzdělání získal společně s bratrem Václavem od otce Samuela. Své praktické a teoretické hudební znalosti si prohloubil během studií filozofie a teologie v jezuitském semináři na pražské univerzitě. Krátce po získání titulu bakaláře, 28. ledna 1703 vstoupil do františkánského řádu a nějaký čas působil v minoritském konventu u svatého Jakuba na Starém Městě v Praze. V roce 1708 byl vysvěcen na kněze.

Po neúspěšných žádostech o umožnění studia hudby oslovil přímo generála minoritského řádu v Itálii, který se studiem souhlasil. Proto roku 1710 Černohorský odešel do Říma, kde jej vrchní představený řádu jmenoval hlavním varhaníkem baziliky sv. Františka v Assisi. Poněvadž odešel bez souhlasu svých pražských nadřízených, byl potrestán deseti lety vyhnanství.

Černohorský později také působil jako regenschori v bazilice svatého Antonína v Padově, kde získal doktorský titul. Zde mezi jeho žáky patřili slavný houslista Giuseppe Tartini, který se ve zdech kláštera ukrýval před hněvem kardinála Giorgia Cornara, s jehož neteří se tajně oženil. Pod uměleckým vedením padre Černohorského zkomponoval svou slavnou sonátu g moll známou jako "Ďáblův trylek" (Il Trillo del Diavolo). Během svého života působil jako hudebník také v dalších italských městech, např. ve Florencii, Boloni, Neapoli, Benátkách i v Římě.

V roce 1720 se vrátil do Prahy, kde pokračoval ve své skladatelské a pedagogické činnosti a zde byl např. učitelem dalšího významného českého skladatele Františka Ignáce Tůmy.

Od roku 1731 působil opět v Padově, na sklonku roku 1741 se pro zhoršující se zdravotní stav rozhodl vrátit se do Čech, během své cesty však onemocněl a zemřel v únoru nebo červenci roku 1742 ve Štýrském Hradci.

Hudební činnost Svými hudebními postupy se stal jedním z předchůdců období hudebního klasicismu. Vrcholná úroveň polyfonie, svébytné pojetí melodiky a rytmiky a pedagogická činnost a celkový vliv jeho díla na další generace skladatelů z něj činí ojedinělou osobnost vrcholného období českého hudebního baroka. V italském prostředí měl přezdívku "Padre boemo", někdy se mu přezdívá „český Bach.“https://dvojka.rozhlas.cz/591-schuzka-magister-musicae-aneb-padre-boemo-cili-cesky-bach-7940167, navštíveno 20. září 2019.

Své zkušenosti z návštěvy minoritského kláštera Sacro Convento v Assisi pravděpodobně zužitkoval v druhé verzi svého nejlepšího díla, velikonoční dvousborové antifony Regina coeli (Raduj se, nebes královno). Tato skladba pro soprán, violoncello a varhany má formu koncertantní kantáty. V assiském konventu se chová autograf Regina Coeli (skladba složena v roce 1712), v níž dosáhl mistrovství polyfonní sazby.

K dalším vrcholným skladbám Černohorského a české polyfonie vůbec se řadí offertorium Laudetur Jesus Christus pro soprán, alt, tenor a bas s doprovodem houslí, violy, trubek a varhan. Dvě jeho mše dokazují jeho velkou potenci ve skladbě cyklických hudebních forem.

Jinak se ovšem z jeho děl mnoho nezachovalo. Kromě vokální tvorby napsal Černohorský několik hudebně velmi cenných varhanních skladeb. Upoutává v nich zpěvná melodika a opět dokonalá polyfonie, která reprezentuje vrchol této hudební formy v Čechách. Četné záznamy skladatelových prací podlehly za dosud neobjasněných okolností zkáze, avšak i z torza díla se on sám jeví jako ojedinělá skladatelská osobnost období českého hudebního baroka.

Kromě Giuseppa Tartiniho mezi žáky Bohuslava Matěje Černohorského v Itálii patřil také věhlasný padre Martini.

Nejvýznamnější skladby náhled|Titulní strana kantáty Regina Coeli Regina coeli – koncertní kantáta pro 2 sbory a varhany (1712). Po roce 1720 přepracováno pro soprán, violoncello a varhany. Toto dílo patří mezi jeho nejkrásnější a nejčastěji prováděné skladby. Quare Domine irasceris – ofertorium pro čtyřhlasý sbor, orchestr a varhany Offertorium pro omni tempore Quem lapidaverunt judiae orantem Vesperae minus solennes (a 8 vocibus) – pro sbor, orchestr a varhany (před rokem 1710) Litanie Lauretanae de Beatae Virginis Maria Victoriosa – pro čtyřhlasý sbor, orchestr a varhany (kolem roku 1720) Fugue in A minor con sogetto cromatico pro varhany Toccata C dur pro varhany Concerto in C pro varhany Fugy: F-dur, d-moll, D-dur, gis-moll, c-moll, a-moll pro varhany Laudetur Jesus Christus – ofertorium pro čtyřhlasý sbor, orchestr a varhany (1729)

Odkazy

Literatura

Reference

Externí odkazy

Bohuslav Matěj Černohorský na stránkách Calendar Of Composers

Kategorie:Skladatelé klasické hudby Kategorie:Barokní skladatelé Kategorie:Čeští hudební skladatelé Kategorie:Čeští varhaníci Kategorie:Čeští hudební pedagogové Kategorie:Čeští římskokatoličtí duchovní Kategorie:Narození 16. února Kategorie:Narození v roce 1684 Kategorie:Úmrtí 1. července Kategorie:Úmrtí v roce 1742 Kategorie:Narození v Nymburce Kategorie:Muži Kategorie:Minorité Kategorie:Úmrtí ve Štýrském Hradci Kategorie:Čeští regenschori