Keck a Mithouard, plným označením Trestní řízení proti B. Keck a D. Mithouard (C-267 a C-268/91), byl judikát Soudního dvora Evropské unie z roku 1993. Soud rozhodl, že omezení způsobu prodeje národní úpravou v členském státě není v rozporu se zákazem opatření s rovnocenným účinkem jako kvantitativní omezení a tedy s volným pohybem zboží.
Skutková podstata Francouzský zákon zakazoval prodej zboží se ztrátou (tzv. dumping). Keck a Mithouard oponovali, že takové opatření je v rozporu s volným pohybem zboží a článkem 30 Smlouvou o Evropském hospodářském společenství (EHS) zakazujícím opatření s rovnocenným účinkem jako kvantitativní omezení, neboť narušuje tržní prostředí v pohraničních oblastech se státy, kde takový zákaz neplatí.
Rozhodnutí Soudní dvůr Evropské unie rozhodl, že opatření upravující způsob prodeje není opatřením s rovnocenným účinkem jako kvantitativní omezení.
Soud tak přehodnotit svou předchozí judikaturu „[s] ohledem na stoupající tendenci obchodníků dovolávat se článku 30 Smlouvy (o EHS) jako prostředku napadení předpisů, jejichž cílem je omezit obchodní svobodu, i když tyto předpisy nejsou určeny pro výrobky jiných členských států“.
Odkazy Související články Dassonville
Externí odkazy Plné znění judikátu
Kategorie:Případy Soudního dvora Evropské unie