Osip Senkovskij (rusky Осип Иванович Сенковский, polsky Józef Julian Sękowski, 31. března 1800, statek Antagonka u Vilniusu, dnes Litva — 16. března 1858, Petrohrad) byl ruský univerzitní profesor, orientalista, novinář, literární kritik, překladatel a romantický spisovatel polského původu.Slovník ruských, ukrajinských a běloruských spisovatelů, Libri, Praha 2001, str. 515-516.
Život náhled|Fantastická putování barona Brambeuse z roku 1833 Pocházel z významného rodu polsko-litevské šlechty, po studiích na Vilniuské univerzitě odešel roku 1819 do Cařihradu, kde krátkou dobu působil jako tlumočník na ruském velvyslanectví. Poté procestoval Turecko, Sýrii a Egypt a seznámil se podrobně s východními jazyky a literaturami (kromě několika evropských jazyků ovládal slovem i písmem arabštinu, čínštinu, řečtinu, hebrejštinu, perštinu a turečtinu). Po návratu do Ruska přednášel v letech 1822–1847 na univerzitě v Petrohradu východní jazyky. Roku 1828 se stal členem-korespondentem Ruské akademie věd. Kromě orientalistiky se zabýval akustikou, teorií a historií hudby, studoval skandinávské ságy a ruské dějiny.Сенковский Осип Иванович - Энциклопедия Кругосвет
Literárně činný byl již při studiích na univerzitě. Od počátku dvacátých let přispíval svými fejetony a kritikami do různých časopisů, například do Severní včely (Северная пчела), Syn vlasti (Сын отечества), také do almanachu Severní hvězda (Полярная звезда), který vydávali pozdější děkabristé Rylejev a Bestužev-Matlinskij, a v letech 1830–1831 do petrohradského polského týdeníku Bałamu. V letech 1834–1847 by redaktorem a vydavatelem magazínového časopisu Knihovna pro čtení (Библиотека для чтения), ze kterého vytvořil prosperující žurnalistický podnik. Publikoval v něm své fejetony, glosy, literární kritiky, zábavné jazykové hříčky, šprýmovné recenze i beletristická díla pod pseudonymem baron Brambeus.Slovník spisovatelů Sovětského svazu II. Odeon, Praha 1978, str. 328.
Patří mezi zakladatele ruské orientalistiky. Je autorem mnoha studií o historii, filologii a etnografii muslimského východu a vydal řadu překladů z arabské klasické literatury a také Háfizovu poezii. Do ruštiny rovněž přeložil oba díly románu Jamese Moriera Dobrodružství Hadži Baby z Isfahánu (druhý díl roku 1830 a první roku 1831).Osip Lenkovskij:Fantastická putování barona Brambeuse, Odeon, Praha 1985, doslov Růženy Grebeníčkové, S. 445 Jako spisovatel napsal řadu žánrově různých prozaických děl, dobrodružných, satirických, psychologických, z exotických prostředí i z ruské společnosti. Řadou z nich se stal jedním z iniciátorů ruské fantastické a vědeckofantastické literatury. Známým se také stal svou odmítavou kritikou děl Nikolaje Vasiljeviče Gogola
Výběrová bibliografie Beduín (1823, Бедуин), orientální povídka. Dřevěná krasavice (1825, Деревянная красавица), orientální pohádka. Zloděj (1828, Вор), orientální povídka. Fantastická putování barona Brambeuse (1833, Фантастические путешествия Барона Брамбеуса), cyklus čtyř humorně fantastických novel, které lze zařadit do i vědeckofantastické literatury. Autor v nich čtenáře ohromuje nepravděpodobnými a neuvěřitelnými příběhy, za kterými se skrývá ostrá satira na poměry v carském Rusku. Jde o novely Podzimní nuda (Осенняя скука), Poetické putování po světě (Поэтическое путешествие по белу-свету), Vědecká výprava na Medvědí ostrov (Учёное путешествие на Медвежий остров) a Sentimentální cesta na horu Etnu (Сентиментальное путешествие на гору Этну). Hrdina se v nich dostane do Cařihradu, kde zaviní požár desetitisíců domů, na Medvědím ostrově v Arktickém oceánu najde hieroglyfy z doby před potopou světa a kráterem Etny se propadne do vnitřní Země, kde žijí lidé tak jako v Rusku, ale všechno je zde obráceně. Antar (1833, Антар), orientální fantastická povídka. Petrohradská slečna (1833, Петербургская барышня), povídka. Život ženský (1834, Вся женская жизнь в нескольких часах), příběh o lásce a zradě. Láska a smrt (1834, Любовь и смерть), milostný příběh. Předsudek (1834, Предубеждение), novela o tajemné princezně. Zápisky domácího skřítka (1835, Записки домового), fantastická povídka. Dokonalá krása aneb Nádherná panna (1844, Идеальная красавица, или Дева чудная), román. Lístky barona Brambuse (1858, Листки барона Брамбеуса), dvoudílný soubor autorových fejetonů.
Česká vydání Povídky a obrázky O. J. Senkovského, Ignác Leopold Kober, Praha po roce 1834, přeložil František Ladislav Čelakovský, obsahuje povídky Láska a smrt, Život ženský, Antar a Zloděj. Předsudek, Václav Špinka, Praha 1837, přeložil Jan Slavomír Tomíček, znovu Ignác Leopold Kober, Praha 1885. Vědecká výprava na Medvědí ostrov, novela je obsažena v antologii Magický kristal, Svoboda, Praha 1982. Zápisky domácího skřítka, povídka je obsažena v antologii S čerty nejsou žerty, Lidové nakladatelství, Praha 1983. Fantastická putování barona Brambeuse, Odeon, Praha 1985, přeložila Tamara Sýkorová.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Сенковский Осип Иванович – Русская литература и фольклор Сенковский Осип Иванович – Lib.ru Сенковский Осип Иванович – Hrono.ru Сенковский Осип Иванович – Лаборатория Фантастики Osip J. Senkovskij LEGIE – databáze knih Fantasy a Sci-Fi
Kategorie:Ruští spisovatelé Kategorie:Romantičtí spisovatelé Kategorie:Ruští překladatelé Kategorie:Ruští spisovatelé science fiction Kategorie:Narození v roce 1800 Kategorie:Úmrtí v roce 1858 Kategorie:Muži Kategorie:Pohřbení na Volkovském hřbitově Kategorie:Narození 31. března Kategorie:Úmrtí 16. března Kategorie:Narození ve Vilniuském kraji Kategorie:Úmrtí v Petrohradu