Třemšín je zaniklý hrad na místě pravěkého hradiště na vrcholu hory Třemšín v jižní Brd, sedm kilometrů od Rožmitálu pod Třemšínem. Z hradu se zachovaly romanticky upravené zbytky středověkého opevnění. Název hradu i vrcholu pochází od střemchy, která zde roste. Pozůstatky hradu a staršího hradiště jsou chráněny jako kulturní památka.

Historie Hradiště Nejstarší stavbou na vrcholu Třemšína je blíže nedatované dvoudílné hradiště. Předpokládá se, že bylo vybudováno během pozdní doby bronzové nebo halštatské. Podle keramiky popsané roku 1907 Josefem Ladislavem Píčem byl vrchol osídlen také během raného středověku. Hradiště patrně objevil Franz Xaver Zippe a poprvé ho v literatuře popsal Johann Gottfried Sommer v roce 1840. Z hradiště se dochoval vnitřní a vnější obloukovitý val z nasucho kladených kamenů. Přístup umožňovala ulicovitá brána.

Hrad Povrchovým sběrem v hradním jádře byly získány keramické zlomky ze druhé poloviny 13. století, ale první písemná zmínka o hradu je z roku 1349, kdy patřil Benešovi z Třemšína, příslušníkovi rozrodu Buziců. Po něm následovali v roce 1389 zmíněný Hroch z Třemšína a koncem 14. století Diviš z Třemšína s manželkou Ofkou. Jejich syn Herš zemřel před rokem 1403, krátce po otci. Druhý syn Jodok Zajíc se nejspíše v důsledku blíže neznámých sporů ztratil v jakémsi vězení, a třemšínské panství s vesnicemi Rožalov a Plchov se stalo odúmrtí, kterou král Václav IV. roku 1403 udělil Janu Zajícovi z Třemšína. Jodok Zajíc, propuštěný z vězení, začal prosazovat své nároky a po dlouhých sporech dosáhl navrácení hradu, na němž poté žil s manželkou Annou ze Zlaté.

Okolo roku 1408 na Třemšíně sídlil vladyka Hroch z Maršovic, který měl hrad v zástavě, nebo ho na Jodoku Zajícovi dobyl. Podle Augusta Sedláčka byla pravděpodobnější druhá možnost, protože roku 1410 Jindřich z Rožmberka napsal králi Václavovi, že na Třemšíně se shromažďují lapkové, kteří chtějí škodit mimo jiné nepomuckému klášteru.

Jodok Zajíc zemřel okolo roku 1412 bez dědiců, pouze vdova Anna měla v zemských deskách na hradě zapsané věno. Panství od panovníka roku 1412 dostal Václav ze Lnář, ale Jan Zajíc z Třemšína dokázal, že panství mu král panství udělil už dříve a znovu se ho ujal. Na začátku husitských válek stál na straně katolíků, ale zemřel už koncem roku 1419 nebo na začátku následujícího roku. Přídomek z Třemšína používali ještě Beneš z Třemšína (1423–1446) a Mikuláš Vepř z Třemšína (1436 a 1446). Mikuláš Vepř sídlil v Rožmitále a hrad Třemšín byl opuštěn.

Roku 1528 získal Zdeněk Lev z Rožmitálu povolení k obnově hradu, ale neuskutečnil ji. V roce 1771 nechal rožmitálský nadlesní Jozef Eustach Kračmer postavit kapli Proměnění Páně. Kolem roku 1800 nechal arcibiskup Vilém Florentin Salm-Salm razantně upravit cesty a v 19. století byla na vrcholu postavena rozhledna.

Stavební podoba Hrad měl dvoudílnou dispozici a jeho podoba byla výrazně ovlivněna romantickými úpravami vrcholu. Zcela pozměněna byla zejména plocha předhradí, jehož rozměry měří 80 × 50 metrů. Na východě je prostor předhradí ohraničen částečně dochovaným pravěkým valem a na jihu mělkou sníženinou nejasného stáří a původu. Za předhradím se nachází až dvacet metrů široký šíjový příkop vylámaný v kambrickém slepenci. Příkop chránil oválné hradní jádro, jehož plocha byla částečně zplanýrována při stavbě rozhledny. Jádro má rozměry asi 70 × 30 metrů. Zděná obvodová hradba byla postavena z místního kamene a dochovala se z velké části skrytá náspem a kamennou plentou z období romantismu.

V roce 2013 na hradě proběhl geofyzikální výzkum. V předhradí se nepodařilo detekovat žádné objekty, ale při následné sondáži bylo nalezeno velké množství keramických střepů. V hradním jádře byla zjištěna desítky centimetrů mocná vrstva kamenné suti, která patrně překrývá případné pozůstatky hradních budov.

Odkazy

Reference

Literatura

Externí odkazy

Kategorie:Zaniklé hrady v okrese Příbram Kategorie:Hrady v Brdské vrchovině Kategorie:Hradiště v okrese Příbram Kategorie:Hradiště v Brdské vrchovině Kategorie:CHKO Brdy Kategorie:Kulturní památky v Rožmitále pod Třemšínem