Elton () je silně slané bezodtoké minerální jezero na severu Přikaspické nížiny ve Volgogradské oblasti v Rusku, nedaleko hranic s Kazachstánem. Patří k největším a nejvíce mineralizovaným vnitrozemským jezerům v Evropě a bývá uváděno jako největší minerální jezero v Evropě. Má rozlohu přibližně 152 km² a běžná hloubka se většinu roku pohybuje jen v řádu několika centimetrů – podle měření je průměrná hloubka v létě zhruba 5–7 cm; maximální hloubka při jarním tání může dosahovat až okolo 1,5 m. Hladina leží 15–18 m pod úrovní mořské hladiny – různé zdroje uvádějí hodnoty v rozmezí −15 až −18 m.

Jezero je vyplněno silně mineralizovanou solankou (rapou) s mineralizací zhruba 200–500 g rozpuštěných solí na litr (průměrně kolem 270 g/l), takže patří i celosvětově k nejslanějším jezerům. V rapě se nerozpouští pouze chlorid sodný, ale také chlorid draselný a sírany, které jí dávají hořko-slanou chuť. Společně s okolními stepními stanovišti je od roku 2019 součástí biosférické rezervace UNESCO „Lake Elton Biosphere Reserve“.

Zeměpisná charakteristika Elton se nachází na severovýchodním okraji Přikaspické nížiny v oblasti výrazných solných kupol. Samotné jezero vyplňuje mělkou kruhovitou depresi mezi těmito kupolemi; nejvyšším bodem okolí je solný vrch Ulagan, vystupující asi 67–68 m nad mořskou hladinu.

Rozloha jezera kolísá podle hydrologických a meteorologických podmínek, obvykle se udává kolem 152 km². Většinu roku je hladina velmi mělká – v létě má voda typicky jen několik centimetrů, na jaře během tání sněhu dosahuje až desítek centimetrů; nejvyšší hloubky kolem 1,5 m byly zaznamenány při jarních povodních. Jezerní pánev odvodňuje endorheické povodí o rozloze přibližně 1 365–1 640 km² – nižší hodnotu uvádějí hydrobiologické studie, vyšší hodnotu ruská geologická literatura.

Na východ od jezera leží stejnojmenné sídlo Elton, kde se soustřeďuje většina lázeňského a turistického zázemí.

Vodní režim Zdrojem vody je převážně sněhová akumulace v povodí a menší slané přítoky. Elton napájí několik slaných vodních toků, zejména řeka Chara a potoky Lancug, Soljanka, Černavka, Karantinka a také Bolšaja Smorogda a Malaja Smorogda; na dně jezera navíc vyvěrají silně mineralizované prameny. Odtok z jezera neexistuje, takže veškerá voda se ztrácí výparem. Hydrologické studie ukazují, že až 80–90 % vody v přítocích pochází z atmosférických srážek; koncentrace solí v rapě se mění se sezónou – v mnohých letech klesá na jaře na ~180–200 ‰ a v suchých obdobích stoupá k 500 ‰.

Vodní režim je výrazně sezónní. Na jaře při tání sněhu hladina krátkodobě stoupá a jezero se částečně „zředí“. V horkém a suchém létě se naopak velká část vody odpaří, hloubka prudce klesá a koncentrace solí roste na maxima v řádu stovek gramů na litr.

Vlastnosti vody a ekologie Elton je typickým hypersalinním minerálním jezerem. Vysoká mineralizace (cca 200–500 g/l) je dána kombinací bezodtokého charakteru, aridního klimatu a přítomnosti mohutných solných těles v podloží. V solném roztoku se nerozpouští pouze chlorid sodný, ale i řada dalších solí, zejména chlorid draselný a síranové soli, které dávají vodě hořce slaný charakter.

V extrémně slaném prostředí přežívá jen několik málo specializovaných organismů. Typickým zástupcem je jednobuněčná řasa Dunaliella salina, jejíž pigmenty (například betakaroten) dávají vodě mírný načervenalý až oranžový odstín. Na dně jezera se nacházejí mocné vrstvy solných sedimentů a pod nimi vrstva minerální sirné bahenní hmoty, která je využívána k léčebným účelům.

Jezero a přilehlé stepi mají mimořádný význam pro tažné vodní ptactvo. Oblast leží na křižovatce několika hlavních tahových koridorů (černomořsko–východomediteránský, západoasijsko–východoafrický a středoasijský tah) a ročně tudy podle údajů UNESCO protáhne přibližně 1,5–2 milionu vodních ptáků včetně řady ohrožených druhů, například bernešky rudokrké a husy malé.

Etymologie Původ názvu není zcela jednoznačný. Podle jedné široce přijímané verze pochází z mongolského (resp. kalmyckého) slovního spojení „Altyn-nor“ – „zlaté dno“, které může odkazovat na charakteristickou zlatavou barvu, do níž se hladina barví při západu slunce. Jiná hypotéza spojuje název se jménem anglického námořního důstojníka Johna Eltona, který se v 18. století podílel na průzkumu stepních oblastí jihovýchodního Ruska.

Historie využití Solená jezera Přikaspické nížiny byla využívána jako zdroj soli už od 17. století. Systematická těžba na jezeře Elton se rozvinula na počátku 18. století a pokračovala až do konce 19. století; sůl se využívala mimo jiné k výrobě chloridu hořečnatého. Po vyčerpání nejdostupnějších ložisek a změnách v technologii výroby soli byla těžba postupně utlumena.

Od počátku 20. století se oblast profiluje jako bahenní a balneologický region. Na březích jezera vznikly první lázeňské objekty, které využívaly místní sirné bahno a vysoce mineralizovanou vodu. Po druhé světové válce byl lázeňský provoz přesunut do nově budovaného sanatoria v obci Elton asi 6 km od jezera.

Lázeňství a cestovní ruch Sanatorium „Elton“ a menší lázeňská zařízení využívají kombinaci léčebného bahna, rapy a minerálních pramenů (např. Smorogdinský chloridovo-sulfátový sodný pramen) k léčbě onemocnění pohybového aparátu, periferní nervové soustavy, některých chorob zažívacího traktu a gynekologických obtíží. Procedury zahrnují bahenní zábaly, koupele v naředěné rapě i pitné kúry z minerálních pramenů pod lékařským dohledem.

Jezero je současně cílem turistiky a tzv. zdravotní rekreace. Kromě lázeňského provozu se v posledních letech rozvíjejí sportovní akce, například ultratrailové běhy v solných pustinách kolem jezera.

Ochrana přírody V roce 2001 byl kolem jezera vyhlášen regionální přírodní park „Eltonský“, který chrání nejen samotné minerální jezero, ale i rozsáhlé plochy suchých stepí a slanisk s unikátní flórou a faunou. V roce 2019 byla oblast povýšena na biosférickou rezervaci v rámci programu UNESCO Man and the Biosphere (MAB), který má za cíl sladit ochranu přírody s tradičním pastevectvím a rozvojem šetrných forem turistiky.

Rezervace má rozlohu přes 200 000 ha a zahrnuje jádrové zóny přísné ochrany, nárazníkové zóny s omezenou činností a přechodové zóny s tradičním hospodařením (především pastevní ovce a koz). Podle UNESCO patří oblast k nejvýznamnějším útočištím stepní a mokřadní avifauny v euroasijském prostoru.

Klima Klima v okolí jezera Elton je výrazně kontinentální a suché. Léta jsou horká (průměrná teplota v červenci se pohybuje kolem 25 °C), zimy chladné, s průměrnými teplotami v zimních měsících pod bodem mrazu; roční úhrn srážek se pohybuje přibližně kolem 250–300 mm. Vysoké letní teploty a stálé větry přispívají k intenzivnímu odpařování a k silné mineralizaci jezerní vody.

Literatura

Reference

Externí odkazy

Heslo „Эльтон“ ve Velké sovětské encyklopedii on-line

Kategorie:Jezera ve Volgogradské oblasti Kategorie:Slaná jezera Kategorie:Povodí Kaspické nížiny (Evropa)