Linux-libre je svobodné jádro operačního systému, které je založeno na původním linuxovém jádru. Je zastřešeno a vyvíjeno FSF Latinská Amerika.
Cílem projektu je očistit jádro Linuxu od nesvobodného softwaru, který neumožňuje nebo znesnadňuje svoje ověření, kontrolu a přizpůsobení.
Částem, které neobsahují zdrojový kód, se říká binární blob a jde obvykle o proprietární firmware (a ovladače), který sice obecně je redistribuovatelný, ale nedává svým uživatelům svobodu modifikace a/nebo studia. Linux-libre je ukázkovým příkladem svobodného softwaru.
Historie Linux začal zahrnovat binární bloby v roce 1996.Take your freedom back, with Linux-2.6.33-libre FSFLA, 2010. Práce na vyčištění od binárních blobů začala v roce 2006 s gNewSense's vyhledávačem firmwaru a generátorem kernelu. Tyto práce pokračovaly distribucí BLAG Linuxu v roce 2007 se softwarem deblob, který Linux-libre zrodil.Alexandre Oliva: Linux-libre and the prisoners’ dilemma FSFLA, 2009.jebba: BLAG :: View topic – Linux Libre BLAG forums, 2008.
Poprvé vydal Linux-libre Free Software Foundation Latin America (FSFLA). Pak byl schválen Free Software Foundation jako hodnotná součást totally free Linux distributions. V březnu 2012 se stal balíčkem GNU.GNU Linux-libre 3.3-gnu is now available Správcem projektu je Alexandre Oliva.
Odstraňování proprietárního firmwaru
Metody Proces odstraňování je umožněn použitím scriptu jménem deblob-main. Tento skript je inspirován jiným, použitým v linuxové distribuci gNewSense. Jeff Moe provedl jeho dílčí modifikace pro dosažení určitých požadavků pro jeho použití v distribucích BLAG Linux and GNU. Vznikl jiný skript jménem deblob-check, který je použit pro kontrolu, zda zdrojový soubor kernelu, nebo patch nebo komprimovaný soubor zdrojů obsahuje software, který je proprietární.
Dopady Odstranění proprietárního software, umožnění studia a modifikace software má výrazné praktické dopady na použití a běh takového systému. Ty jsou pozitivní i negativní.
Výhody zahrnují odstranění firmwaru, u kterého nemůže být zkontrolována a opravena jeho správná a bezpečná funkce. Takový software může obsahovat malware přímo od výrobce, a není možné provést bezpečnostní audit tohoto softwaru. Dokonce i nevinná chyba by mohla ohrozit bezpečnost běžícího systému.
Nevýhodou odstranění proprietárního firmware z kernelu je snížení funkcionality toho hardwaru, který nemá svobodné ovladače. To zahrnuje některé zvukové karty, grafické karty, televizní přijímače a síťové karty (speciálně bezdrátové), podobně jako některá další zařízení. Pokud to je možné, je poskytována svobodná náhrada.LinuxLibre: Devices that require non-free firmware
Dostupnost Zdrojový kód a předkompilované balíčky Linuxového kernelu zbaveného blobů, jsou dostupné přímo z distribucí, které používají Linux-libre skripty. Freed-ora je podprojekt který připravuje a spravuje RPM balíčky založené na Fedora kernelu. Zde jsou také předkompilované balíčky pro DebianLinux-libre for Debian Lenny a odvozené distribuce, jako je Ubuntu.
Distribuce náhled|Parabola GNU/Linux používá Linux-libre jako svůj výchozí kernel. náhled|Trisquel používá 100% svobodný kernel založený na Linux-libre počínaje verzí 2.1.
Distribuce, ve kterých je Linux-libre použit jako výchozí kernel: Dragora GNU/LinuxDragora přehled dragora.org Parabola GNU/LinuxWhat is Parabola GNU/Linux? parabolagnulinux.org Trisquel GNU/LinuxTrisquel GNU/Linux – Run free! trisquel.info
dyne:bolic gNewSense Musix GNU/Linux
Distribuce, ve kterých je Linux použit jako výchozí kernel a Linux-libre jako alternativní kernel:
Arch Linux Canaima Debian Gentoo Linux
Odkazy
Reference
Související články
Související systémy GNU – GNU GPL (licence) Free Software Foundation (FSF) – organizace (nadace), která zastřešuje Projekt GNU Projekt GNU – projekt původně Richarda Stallmana, který má za cíl vyvinout kvalitní a svobodný operační systém – GNU GNU GPL – licence napsané Richardem Stallmanem a dalšími, k uskutečnění cílů Projektu GNU GNU Hurd – svobodný operační systém založený na mikrokernelu GNU Mach, vyvíjený Projektem GNU Linux (jádro) – jádro svobodného operačního systému, vyvíjené Linux Foundation; modulární monolitické jádro Linux-libre – jádro svobodného operačního systému, vyvíjené dcerou FSF (FSFLA), fork Linux (jádro); modulární monolitické jádro
BSD – BSD licence Berkeley Software Distribution – obchodní organizace při University of California, Berkeley, která vyvinula licenci BSD a používala pro práce nad operačním systémem BSD Unix. BSD licence – licence organizace BSD, která používala pro BSD Unix a odvozená díla FreeBSD – svobodný operační systém, který vznikl z BSD Unixu; modulární monolitické jádro DragonFly BSD – svobodný operační systém, fork FreeBSD 4.8 s hybridním jádrem NetBSD – svobodný operační systém, který vznikl z BSD Unixu (před FreeBSD); modulární monolitické jádro OpenBSD – svobodný operační systém, fork NetBSD zaměřený na bezpečnost; monolitické jádro MINIX 3 – svobodný operační systém; mikrojádro navržené a vytvořené profesorem jménem Andrew S. Tanenbaumem; kompatibilita s NetBSD
Externí odkazy
Svobodné distribuce podle GNU
Kategorie:GNU Kategorie:Jádro Linuxu Kategorie:Linux Kategorie:Svobodný software Kategorie:Systémový software Kategorie:Operační systémy Kategorie:Software pod licencí GPL