Hofrychtéř (německy Hofrichter, latinsky iudex curiae) byl v českých zemích titul vysokého úředníka, soudce. Vyskytuje se od vrcholného středověku do novověku.
Český soudce nad městy Úřad hofrychtéře, latinsky iudex curiae civitatum ragalium, vznikl v Čechách roku 1337, kdy Jan Lucemburský (králem 1310-1346) vydělil soudní pravomoc nad královskými městy z úřadu podkomořího. K hofrychtéři bylo mj. možné se odvolat od městských soudů.Hledíková (2005), s. 59, 125, 206 V Čechách nepatřil mezi nejvyšší zemské úředníky (beneficiarii supremi).
Seznam hofrychtéřů královských měst Českého království 1351–1359 Frenclín z Posenbacha 1372 Oto, soused staroměstský 1381–1383 Bernard Černý 1390–1396 Prokop Galm 1400 Vavřinec 1403 Bernard 1404 Ondřej Geschrei 1404–1413 Vavřinec Martinů 1414–1419 Jan Celný 1436–1446 Matyáš Louda z Chlumčan 1454 Jan († 1454) 1457–1458 Ondráček od Tří králů 1465 Samuel z Hrádku a Valečova 1473–1476 Jan z Radíče 1476–1483 Matěj 1488–1502 Jan Hlaváč ze Třibřich 1503–1504 Zikmund ChmelickýMacek, Josef: Jagellonský věk v českých zemích 1471-1526. Sv. 1-2, Praha 2001, s. 328. 1506–1508 Mikeš z Černčic (Loun) 1510–1513 Jan Vražda z Kunvaldu 1513–1518 Václav Roztocký z Teplé 1519–1521 Jan Hlavsa 1522–1523 Jan Pašek z Vratu (před 1470 Starý Knín – 15. 3. 1533 Toušeň) 1523–1524 Jan Hlavsa z Liboslavi († 18. 1. 1534) 1529–1533 Jan Vyskytenský z Vyskytné 1536–1538 Per Osovský z Adlaru 1538–1547 Jakub Fikar z Vratu († 1547)
Moravský markraběcí soudce Hofrychtéř patřil v Moravském markrabství mezi sedm nejvyšších stavovských zemských úředníků vedle zemského hejtmana, českého (královského) maršálka, komorníka, sudího, písaře a podkomořího.
V souvislosti s obnovou úřadu markraběte moravského vznikl po polovině 14. století nový dvorský soud, jehož soudce se také nazýval hofrychtéř, lat. iudex curiae. V roce 1523 za Ludvíka Jagelonského (markrabětem 1516–1526) byl úřad v souvislosti s dělením úřadů mezi stavy vyhrazen rytířům. Do konce 16. století mu odpadla agenda lenních otázek a v jeho kompetenci zůstaly jen pře rytířského stavu. Na zemském sněmu byl předsedou rytířského stavu. Obnovené zřízení zemské (1628) potvrdilo úřad rytířům, jeho obsah se ovšem rychle snižoval. V rámci správní úpravy Karel VI. v roce 1726 začlenil úřad hofrychtéře do moravského královského tribunálu, hlavního zemského správního orgánu. Úřad zanikl v roce 1748.Hledíková (2005), s. 57, 90, 128
Seznam hofrychtéřů (dvorských sudí) Moravského markrabství 1350 Frenclín (Frank z Kunovic?) 1353 Bohuslav z Vícova - 1464–1469 Ctibor z Cimburku na Tovačově 1481–1520 Jakub Šarovec ze Šarova na Krumsíně 1526–1536 (?) Ctibor Drnovský z Drnovic 1524–1549 Jan Vilém Prusinovský z Víckova 1551 Zikmund Valecký z Mirova na Miroslavi (1547–1573 Přemek z Malenovic – místodržící) 1560–1570 Václav Hodický z Hodic na Miroslavi 1570–1574 Václav starší Podstatský z Prusínovic na Vrchoslavicích 1575–1576 Bohuš Kokorský z Kokor na Laškově (1576 Jiří Vlk z Konecchlumí na Rakovém) 1578–1602 Bernard Drnovský z Drnovic na Rejci 1602 Jan Hodějovský z Hodějova 1608 Vilém Dubský z Třebomyslic na Novém Městě 1610–1612 Václav Zahradecký ze Zahrádek 1612–1618 Bedřich Jakartovský z Vlašimi (1620 ? Václav Jakartovský) 1628–1641 Kryštof Karel Konický ze Švábenic 1642 Bernard Petřvaldský z Petřvaldu 1644 Jindřich Ladislav z Weitmile 1649–1662 (nebo 1667) Jan Jakartovský ze Sudíc 1667–1675 Jan Maxmilián Kobylka ze Schönwiesen 1694 Ondřej Roden z Hirzenau 1700–1719 František Pruskauer z Freyenfelsu 1719–1741 František Antonín Salava z Lípy úřad po několik let neobsazen 1746–1748 Jiří Bedřich Žalkovský z Žalkovic úřad později už neobsazen
Odkazy Reference
Literatura
Související články Zemské úřady Dvorský soud Nejvyšší dvorský sudí Nejvyšší zemský podkomoří
Kategorie:Právní dějiny Kategorie:České dějiny ve středověku Kategorie:České dějiny v novověku Kategorie:Zemské úřady Kategorie:Zaniklé úřady Kategorie:Dějiny správy v Česku