Eduard rytíř Daubek, v dobových českých pramenech uváděn i jako Edvard rytíř Doubek (13. prosince 1811 PrahaMatriční záznam o narození a křtu farnost při kostele sv.Vojtěcha na Novém Městě pražském – 9. května 1878 PrahaArchiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých u sv. Havla, sign. HV Z10, s. 55. Dostupné online.), byl rakouský a český šlechtic, velkostatkář a politik německé národnosti, v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady.
Někdy je Eduard Daubek společně se svým stejnojmenným synem řazen do rodu Daubků. Jedná se však o omyl, s rodem Daubků z Litně nebyli příbuzní.
Biografie Narodil se roku 1811 v Praze jako syn statkáře Franze Daubka (nar. 1778) a jeho manželky Josefy (nar. 1782).Národní archiv, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 85, obraz 121. .
Vystudoval gymnázium v Praze a absolvoval práva na Karlo-Ferdinandově univerzitě, kde roku 1836 promoval a získal titul doktora práv. Patřily mu četné nemovitosti, mimo jiné palác Platýz v centru Prahy, pozemky na Smíchově a statky v Chanovicích, Nové Vsi a Oseku. Prosazoval moderní metody zemědělské výroby. V roce 1872 byl povýšen do dědičného rytířského stavu.
Od zemských voleb v roce 1861 zasedal na Českém zemském sněmu, kam byl zvolen za kurii velkostatkářskou, nesvěřenecké velkostatky. Roku 1863 patřil na zemském sněmu k národnostně neutrálnímu klubu středu “Klub der Mitte” poslanců Hasnera a Pinkase.STEINBAUER, Jan. O předcích zemského a říšského mladočeského poslance JUDr. Eduarda Brzoráda. Děje rodů von Herites, von Krziwanek, Delorme a Brzorád. [online]. [cit. 28.05.2026]. Dostupné online Do sněmu se po krátké několikaměsíční přestávce vrátil v zemských volbách v březnu 1867.http://www.psp.cz/eknih/1867_69skc/1/stenprot/002schuz/s002002.htm
Již od 60. letech 19. století se zapojil i do celostátní politiky. Zemský sněm ho v roce 1861 delegoval do Říšské rady (tehdy ještě volené nepřímo) za kurii velkostatkářskou. Znovu ve vídeňském parlamentu zasedal od roku 1867 a opětovně od roku 1870 (8. listopadu 1870 složil slib). Zemský sněm ho do parlamentu ve Vídni vyslal také roku 1872. Složil slib 14. května 1872. Uspěl i v prvních přímých volbách do Říšské rady roku 1873. Rezignace na mandát byla oznámena na schůzi 4. září 1877.Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm. K roku 1861 se uvádí jako velkostatkář s trvalým bydlištěm v Praze.http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0001&size=45&page=116
Uvádí se, že jako konzervativec odmítal návrhy reforem prosazovaných německorakouskými liberály. Hlásil se ovšem k německé národnosti, byť v národnostních otázkách vystupoval umírněně.
Zemřel 9. května 1878 v Praze, pohřben byl na Olšanech.
Politice se věnoval i syn Eduard Daubek mladší (1844–1912).
Odkazy
Reference
Externí odkazy Pobytové přihlášky pražského policejního ředitelství (konskripce) 1850–1914, rodina Franze Daubka *1778 Archiv hl. m. Prahy, Soupis pražských domovských příslušníků, list 8 • 1811 • Daubek, Eduard. Dostupné online.
Kategorie:Čeští Němci Kategorie:Čeští šlechtici Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Poslanci českého zemského sněmu Kategorie:Poslanci rakouské Říšské rady Kategorie:Politici Rakouského císařství německé národnosti Kategorie:Rakousko-uherští politici německé národnosti Kategorie:Absolventi Právnické fakulty Univerzity Karlovy Kategorie:Politici z Prahy Kategorie:Narození v roce 1811 Kategorie:Narození 13. prosince Kategorie:Narození v Praze Kategorie:Úmrtí v roce 1878 Kategorie:Úmrtí 10. května Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Pohřbení na Olšanech Kategorie:Muži