náhled|Párování komplementárních bází - zde G a CNukleové báze (dusíkaté báze) jsou základní součástí nukleových kyselin. Dělí se na báze purinové (adenin, guanin) a báze pyrimidinové (cytosin, uracil, thymin).
Vytvářejí doplňkové dvojice (komplementární páry, zkratka bp), v nichž se typicky vždy 1 purinová a 1 pyrimidinová báze vzájemně vážou vodíkovými vazbami neboli komplementarita bází. Guanin se váže s cytosinem a adenin s thyminem nebo s uracilem. Tvoří kód k zápisu genetické informace. Komplementární párování pak umožňuje tuto informaci realizovat při procesech replikace, transkripce a translace.
Galerie 58px|Chemical structure of adenineAdenin 86px|Chemical structure of guanineGuanin 63px|Chemical structure of thymineThymin 51px|Chemical structure of cytosineCytosin 51px|Chemical structure of uracilUracil
Počet bází v genomu
Genom daného organizmu má poměrně stálý počet komplementárních párů bází (bp). Tento počet se často udává: v kilobázích (resp. kbp – kilobase pair, tedy 1000 bp), v megabázích (resp. Mbp – megabase pair, tedy milion bp) či v gigabázích (resp. Gbp – gigabase pair, tedy miliarda bp).
Modifikované báze náhled|vpravo|Příklad modifikace bází v tRNA, která obsahuje nejvíce variant nukleových bází. Zde tRNAAla ze S. cerevisiae Kromě základních pěti bází je známo více než 100 modifikovaných bází. Nejběžnější z nich tvoří následující nukleosidy: modifikace uridinu: ribothymidin dihydrouridin thiouridin pseudouridin modifikace cytidinu 5-methylcytidin 5-hydroxymethylcytidinScientists identify seventh and eighth bases of DNA, PhysOrg podle Science, 21. 7. 2011 (anglicky) 5-formylcytidin 5-karboxylcytidin 2-lysylcytidin modifikace adenosinu inosin N6-methyladenosin N6-isopentenyladenosin modifikace guanosinu 7-methylguanosin queosin wyosin
Nejčastější modifikované purinové báze
Nukleová báze 70px|Chemical structure of hypoxanthineHypoxanthin 75px|Chemical structure of xanthineXanthin 86px|Chemical structure of 7-methylguanine7-Methylguanin Odpovídající nukleosid 95px|Chemical structure of inosineInosinI 105px|Chemical structure of xanthosineXanthosinX 140px|Chemical structure of 7-methylguanosine7-Methylguanosinm7G
Nejčastější modifikované pyrimidinové báze Nukleová báze 55px|Chemical structure of dihydrouracilDihydrouracil 75px|Chemical structure of 5-methylcytosine5-methylcytosin 60px|Chemical structure of 5-hydroxymethylcytosine5-hydroxymethylcytosin Odpovídající nukleosid 87px|Chemical structure of dihydrouridineDihydrouridinD 87px|Chemical structure of 5-methylcytidine5-Methylcytidinm5C
Nepřirozené báze Vědcům se podařilo syntetizovat již mnoho kandidátů na nepřirozené nukleové báze, jen naprostá menšina z nich je však skutečně replikovatelná DNA polymerázami a ještě menší počet umožňuje transkripci do RNA. Pouze u jediného umělého páru nukleových bází byla dosud prokázána in vivo funkční ekvivalence s přirozenými páry (cytosin-guanin, adenin-thymin). Jedná se o báze "5SICS" a "NaM" (jako deoxynukleotidy značeny d5SICS resp. dNaM), které nejsou odvozeny z purinu a pyrimidinu, nýbrž obě obsahují dva kondenzované aromatické cykly.
Reference
Externí odkazy