náhled|alt=Bombový útok v Oklahoma City|Oklahoma City – letecký pohled na místo bombového atentátu Timothy James McVeigh (23. dubna 1968, Lockport, New York, USA – 11. června 2001, Terre Haute, Indiana, USA) byl americký válečný veterán a terorista.

Osobní život McVeigh se po dokončení střední školy přihlásil na obchodní akademii, ale i přes svou nadprůměrnou inteligenci (udávané IQ 126) studium opustil. Roku 1988 vstoupil do americké armády, kde mimo jiné prokázal výborné střelecké schopnosti (k lásce ke střelným zbraním jej vedl již jeho dědeček) a spolu s dodržováním armádní disciplíny to vedlo k tomu, že obdržel řadu uznání a ocenění, brzy získal hodnost četaře (seržanta).

Počátkem 90. let byl nasazen ve válce v Zálivu, kde jeho psychice neprospělo, když viděl tzv. Dálnicí smrti – šestiproudou silnicí, po které se na konci února 1991 z okupovaného Kuvajtu vracela irácká vojska a kterou letecké i dělostřelecké útoky USA a Kanady sežehly i s technikou. Uvnitř vozidel tehdy zahynuly řádově desetitisíce iráckých vojáků. Po návratu z války se McVeigh pokusil o kariéru ve speciálních jednotkách, nebyl ale přijat (mj. kvůli zranění při výcviku) a v prosinci 1991 z armády odešel. V civilu nastoupil do soukromé bezpečnostní služby.

Pravděpodobně chybějící rodinné a sociální zázemí vedly k tomu, že McVeigh začal být přitahován radikálními společenskými skupinami, které mj. posílily jeho dosud latentní rasismus. Inspiroval ho dystopický román Turnerovy deníky, kde skupina kolem hlavní postavy Earla Turnera poničila sídlo FBI za pomoci vozu naloženého výbušninami v reakci na domnělý teror státu vůči občanům. McVeigha v jeho světonázoru postupně utvrdily mj. zásah proti sektě Davida Koreshe (sedmitýdenní obléhání a následný útok policistů a gardistů na ranč Mt. Carmel Center u města Waco v Texasu dne 19. dubna 1993 nepřežilo 76 davidiánů), definitivně pak výnos prezidenta Clintona ze září 1994, jímž byl zaveden zákaz držení útočných zbraní občany.

Teroristický útok McVeigh spolu s Terry Nicholsem a Michaelem Fortierem naplánovali útok proti federální vládě. Vyrobili amonledkovou nálož z dusičnanu amonného a nitromethanu o celkové hmotnosti cca 2,3 tuny, kterou v plechových sudech uložili do malého nákladního automobilu značky Ryder. S ním pak dne 19. dubna 1995, na druhé výročí tragédie ve Waco, McVeigh v 9:00 zaparkoval v Oklahoma City před federální budovou Alfreda P. Murraha (orig. Alfred P. Murrah Federal Building) a po nastavení dvouminutového časovače opustil automobil. V 9:02 nastala exploze. Tento bombový útok v Oklahoma City si (kromě značných materiálních škod) vyžádal 160 obětí na životech z řad úředníků a občanů uvnitř budovy (mj. zahynulo 19 dětí v místní školce) plus dalších osmi lidí z ulice, a dalších téměř 600 zraněných.

Až do září 2001 šlo o nejkrvavější teroristický útok v dějinách USA.

Zadržení, odsouzení a trest McVeigh byl krátce po výbuchu zcela náhodně zadržen na dálnici u města Perry poté, co dálniční hlídku upoutala chybějící zadní registrační značka na jeho voze a při zastavení si policista všiml nelegální zbraně Glock 45 v kabině vozu. McVeigh byl umístěn na 48 hodin do vyšetřovací vazby, jen cca hodinu před propuštěním dospěli vyšetřovatelé FBI k jeho osobě coby možnému pachateli a převzali ho do federální vazby.

McVeigh po dobu vyšetřování nezapíral svůj záměr, neprojevil však ani žádnou lítost a o dětských obětech svého činu mluvil jako o „vedlejších civilních škodách“ svého činu, kterým chtěl vyburcovat občany proti údajnému státnímu teroru. Byl obžalován z 11 federálních trestných činů (spiknutí, vraždy občanů, vraždy federálních agentů, použití zbraně hromadného ničení atd.), nikoliv však ze samotného terorismu. Byl odsouzen k trestu smrti, dne 11. června 2001 v 7:14 místního času byl ve federální věznici v Indianě popraven za použití smrtící injekce.

První spolupachatel Terry Nichols byl odsouzen na doživotí.

Druhý spolupachatel Michael Fortier přistoupil na spolupráci s úřady a byl odsouzen na 12 let vězení, v lednu 2006 byl propuštěn na svobodu a žije na neznámém místě pod novou identitou.

Odraz v kultuře Norská aggrotech kapela Combichrist jmenuje ve své písni „God Bless“ (česky „Bůh žehnej“) celou řadu sériových vrahů a teroristů, mezi nimi je i Timothy McVeigh. Skladba River Below kanadské kapely Billy Talent byla inspirovaná mimo jiné právě teroristickým útokem v Oklahoma City.

Odkazy

Reference

Literatura David Hoffman: The Oklahoma City Bombing and the Politics of Terror. Los Angeles: Feral House, 1998, (Celá kniha je dostupná online; Chap. 2: "'The Face of Terror'" concerns Timothy McVeigh.) Stephen Jones, Peter Israel. Others Unknown: Timothy McVeigh and the Oklahoma City Bombing Conspiracy. 1998; New York: PublicAffairs, 2001. Lou Michel, Dan Herbeck: American Terrorist: Timothy McVeigh and the Oklahoma City Bombing. New York: ReganBooks (A Division of HarperCollins Publishers), 2001, Gore Vidal: Perpetual War for Perpetual Peace: How We Got to Be So Hated, Thunder's Mouth Press/Nation Books, 2002,

Externí odkazy

Kategorie:Američtí masoví vrazi Kategorie:Vrazi dětí Kategorie:Američané odsouzení k trestu smrti Kategorie:Američtí římští katolíci Kategorie:Narození 23. dubna Kategorie:Úmrtí 11. června Kategorie:Narození v roce 1968 Kategorie:Úmrtí v roce 2001 Kategorie:Muži Kategorie:Krajní pravice v USA Kategorie:Úmrtí v Indianě Kategorie:Američané irského původu