Holešov (latinsky Holesow, německy Holleschau, hebrejsky העלשויא) je město v okrese Kroměříž ve Zlínském kraji. Leží sedmnáct kilometrů severozápadně od Zlína, na západním okraji Hostýnských vrchů, na hranici mezi Hanou a Valašskem na řece Rusava. Žije zde obyvatel. Město je známé pořádáním festivalu židovské kultury, každoročním pořádáním Holešovské regaty a cyklistického závodu Drásal a továrnou na cukrovinky Sfinx.
Název Název Holešova původně znělo Holešovici, bylo to pojmenování obyvatel osady, které bylo odvozeno od osobního jména Holeš a znamenalo „Holešovi lidé”. Od 13. století mělo v písemných pramenech jméno vždy podobu Holešov.
Historie náhled|vlevo|Holešov (Holischau) na historické grafice, asi 1691 Holešov se utvořil na starobylé křižovatce dvou bočních tras tzv. Jantarové stezky. V katastru města byly zjištěny pozůstatky sídlištní aktivity prvních zemědělských komunit, které jsou spojovány s kulturou s lineární keramikou , nejstarší neolitickou kulturou ve střední Evropě (6 tisíc let př. n. l.). Vlastní centrum Holešova je víceméně trvale osídleno od doby bronzové, jak dokládají objevená pohřebiště (asi 2000 př. n. l.).
První písemná zmínka pochází z roku 1141 a vztahuje se k osadě jménem Golesouicí (tj. Holešovici). Už v roce 1275 se obec uvádí jako Holesow. Obec byla původně biskupským majetkem, za Přemyslovců ale byla povýšena na městečko a později (1322) na město. Měšťanské domy na náměstí mají zachované gotické a renesanční sklepy, nejstarší spolehlivě datovaný do roku 1480. Někdy před rokem 1371 Holešov získal Matouš ze Šternberka, který byl zakladatelem lukovské a holešovské větve pánů ze Šternberka. Šternberkové drželi město až do roku 1574. V časech reformace byl rušným centrem Jednoty bratrské i luteránů. Katolický Holešov však byl při vpádu Lisovčíků na Moravu ušetřen, přestože okolí bylo vypleněno. V letech 1616–1620 byl posledním působištěm Jana Sarkandera (budoucího světce) před tím, než byl zatčen u Troubek pro zemězradu a umučen v Olomouci.
V období valašských povstání se Holešov stal místem pobytu císařských vojenských posádek a byl součástí operací proti povstalcům. V roce 1621 byl region ohrožován valašskými povstaleckými oddíly.DOSTÁL, František. Valašská povstání za třicetileté války (1621–1644). Praha: Naše vojsko, 1956. Během třicetileté války byl Holešov opakovaně pleněn různými vojsky, včetně Švédů a císařských oddílů. Největší škody město utrpělo v roce 1643, kdy byla zničena většina zástavby. Svědectví o událostech třicetileté války přináší dochovaný deník holešovského měšťana.
Od 17. století jsou v Holešově písemně doloženi rabíni místní židovské obce. Nejvýznamnějším z nich byl v letech 1659–1663 Šabtaj ha-Kohen, zvaný Šach, významný talmudista a učenec.
Po třicetileté válce získal Holešov moravský zemský hejtman Jan z Rottalu, který jej učinil svou rezidencí. Jeho rod přispěl k přeměně města ve významné správní a kulturní centrum. V roce 1663 byl Holešov ohrožen turecko-tatarským vpádem, který zasáhl široké území východní Moravy.VÁLKA, Radomír. Holešovsko. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost, 2009. ISBN 978-80-7275-081-8. Po smrti Jana z Rottalu panství zdědil jeho vzdálený příbuzný Jan Kryštof, jenž zde v letech 1689–1690 nechal vybudovat pivovar se sladovnou. Majetek zdědil vzdělaný a uměnímilovný František Antonín z Rottalu (1717–1762), který raně barokní zámek v Holešově nechal upravit ve stylu vrcholného a pozdního baroka a provozoval zde svou dvorní kapelu. Zaměstnával mnoho hudebníků pro italskou operu, zejména skladatele a dirigenta Ignaze Holzbauera. S tím souviselo velkorysé budování zámku a zámecké zahrady, která v lepších časech mohla směle konkurovat kroměřížským zahradám. náhled|vlevo|Náměstí na počátku 20. století V meziválečné době zanechal v Holešově výrazné stopy v podobě dvou děl také slavný architekt Bohuslav Fuchs, který zde dříve studoval na gymnáziu. Holešov se též stal útočištěm ultraortodoxních Židů včetně několika věhlasných kabalistických učenců, což z něj v následujících staletích učinilo poutní místo ortodoxního judaismu, na druhou stranu se negativně podepsalo na soužití menšiny s většinou. Mj. i díky této menšině Tomáš Garrigue Masaryk úspěšně kandidoval do říšského sněmu za volební okrsek valašský. Po vzoru průmyslové výstavy v Praze, se i v Holešově konala výstava, která se stala nejvýznamnějším hospodářsko-kulturním podnikem na východní Moravě před první světovou válkou. Bezprostředně po skončení války se v Holešově odehrál poslední protižidovský pogrom v českých zemích před druhou světovou válkou. Na počátku dvacátých let vzniklo v Holešově nejprogresivnější české fašistické hnutí, z něhož se později změnou názvu stala Národní obec fašistická.
Koncem třicátých let se Holešov stal posádkovým městem, čs. posádku elitních hraničářů však brzy vystřídala německá Schutzpolizei. V kasárnách se pak pořádala školení a výcvik příslušníků Schutzpolizei i protektorátního četnictva. Později na tuto tradici navázal komunistický režim zřízením Vysoké školy SNB, zahrnující i výcvikový prostor pro příslušníky Pohraniční stráže. Ještě později na tuto „tradici“ navázal demokratický režim zřízením Vyšší policejní školy a Střední policejní školy MV v Holešově, která je co do velikosti a rozsahu činnosti řazena mezi tři největší policejní školy v České republice. Když se 21. srpna 1968 objevily brzy ráno před kasárnami v Holešově na Kroměřížsku sovětské tanky, velitelé tamních výsadkářů je odmítli dovnitř vpustit. Gardový tankový prapor se do kasáren, ve kterých sloužilo zhruba 700 členů sedmého výsadkového pluku zvláštního určení, nedostal ani v následujících dnech. V celém Československu šlo při srpnových událostech o zcela ojedinělý čin.ČTK 21. 8. 2018
Přírodní poměry Holešovská aglomerace se nachází v centru Holešovské plošiny, což je rovinatá krajina s mírným sklonem směrem k jihozápadu k řece Moravě. Půda v okolí Holešova je velmi úrodná, proto po staletí intenzivně zemědělsky využívaná a téměř bezlesá.
Demografie Vývoj počtu obyvatel v celé dnešní aglomeraci (zahrnující i obce připojené během 20. století) i v samotném městě uvádí tabulka a graf níže: Místní části 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021 Počet obyvatel část Holešov 3 989 4 274 4 726 5 421 5 954 6 603 6 738 6 675 7 720 7 916 8 750 8 575 8 386 7 886 7 847 Počet obyvatel Holešov celkem 6 924 7 267 8 012 8 907 9 875 9 714 10 184 9 759 10 994 10 972 12 317 12 717 12 463 11 755 11 519 Počet domů Holešov celkem 769 809 867 960 1 089 1 204 1 543 1 841 1 890 1 947 1 974 2 230 2 253 2 311 2 464
Městská správa Části města Holešov (včetně bývalých předměstí Novosady a Plačkov) Dobrotice Količín Tučapy Všetuly Žopy
Od 15. srpna 1976 do 30. června 1990 k městu patřily i Bořenovice a Přílepy a od 1. ledna 1986 do 30. června 1990 také Rymice a Třebětice.
Městské symboly Kdy byl Holešovu udělen znak, není známo. Nejstarší známé vyobrazení je na pečeti z roku 1487, zde vyobrazená věž je mnohem vyšší a užší a střílny jsou nad sebou. Pozdější vyobrazení už mají střílny vedle sebe. Barvy znaku jsou odvozeny z rodového erbu Šternberků (zlatá osmicípá hvězda v modrém poli), kteří drželi Holešov v době jeho povýšení na město. V roce 1828, kdy se Holešov vymanil ze závislosti na šlechtické vrchnosti, byla zlatá hvězda na špici věže nahrazena zlatou koulí. Současný vzhled znaku pochází z roku 1972, kdy u příležitosti 700. výročí povýšení Holešova na město odborná komise historiků a výtvarníků doporučila návrat k osmicípé hvězdě, která je esteticky působivější a v současných společenských podmínkách už nevyvolává negativní asociace poddanské závislosti.
Podoba znaku Holešova: v modrém štítě na třech stupních kvádrovaná věž se dvěma černými okny vedle sebe, cimbuřím se čtyřmi stínkami a stanovou střechou zakončenou osmihrotou hvězdou, vše zlaté.
Vlajka je tvořena listem o poměru stran 2:3, který tvoří tři svislé pruhy, žlutý, modrý a žlutý, v poměru 1 : 4 : 1. V modrém pruhu na třech stupních kvádrovaná věž se dvěma černými okny vedle sebe, cimbuřím se čtyřmi zuby a stanovou střechou zakončenou osmicípou hvězdou, vše žluté. Vlajka byla schválena rozhodnutím č. 46 poslanecké sněmovny 17. dubna 2009.
Politika Městskou samosprávu představuje zastupitelstvo s 23 členy. Rada města je 7členná a starostu města doplňují dva místostarostové.
Starostové (1850–1945)
Josef Thomastik (1850–1852) Jan Rossmann (1852–1858) Josef Thomastik (1858–1861) Jan Rossmann (1861–1865) Vincenc Langer (1865–1875) Ferdinand Kviczala (1875–1880) František Pokorný (1880–1904) František Hauk (1904–1918) Jan Rolek (1918–1919) František Fialka (1919–1923) Jan Rolek (1923–1927) Leopold Válek (1927–1938) Jan Šráček (1938–1940) Antonín Tacl, úřadující místostarosta (1940–1941) Jan Dutka, vládní komisař (1941–1945)
Předsedové Městského národního výboru (1945–1990)
RNDr. Rudolf Plajner (7. 5. 1945 – 12. 5. 1945) Alois Prášil (13. 5. 1945 – 1. 6. 1945) František Košina (2. 6. 1945 – 1946) JUDr. Miroslav Foltys (1946–1948) František Dehner (1948–1949) František Buršík (1949–1952) Eduard Březina (1952–1953) Evžen Mrázek (1953–1957) Miroslav Pavelka (1957–1970) Ladislav Hudec (1970–1981) Jan Ševčík (1981–1984) JUDr. Václav Lang (1984–1990)
Starostové po roce 1990
Antonín Foukal (6. 12. 1990 – 14. 9. 1995) Ctirad Otta (14. 9. 1995 – 3. 11. 2006) PaedDr. Zdeněk Janalík (3. 11. 2006 – 24. 9. 2012) Pavel Svoboda (24. 9. 2012 – 3. 11.2014) Mgr. Rudolf Seifert (3. 11. 2014 – 17. 4. 2023) Mgr. Milan Fritz (od 17. 4. 2023)
Hospodářství Na místě bývalého vnitrostátního veřejného letiště Holešov vznikla Strategická průmyslová zóna Holešov.
Významné podniky:
Sfinx (Nestlé) – závod na výrobu cukrovinek sídlící v místní části Všetuly. Byl založen v roce 1863 a funguje dodnes. V dnešní době patří pod skupinu Nestlé. Vyrábějí se zde nečokoládové cukrovinky. ELKO EP – elektrotechnická firma, založená v roce 1993 Jiřím Konečným. Od svého založení sídlí ve městě Holešov. Řadí se mezi přední výrobce elektronických přístrojů, především relé. Do roku 2024 zde působila také pobočka TON/Thonet (zkratka slov Továrna na ohýbaný nábytek) nábytkářská firma sídlící v Bystřici pod Hostýnem (Zlínský kraj). Při výrobě pracovala s technologií ručního ohýbání dřeva.
Doprava Město leží na železniční trati Kojetín – Valašské Meziříčí, na které se nachází stejnojmenná stanice, a na silnicích druhé třídy II/432, II/438, II/490.
Od 19. 12. 2024 je město součástí dálniční sítě – úsek D49 zahrnuje 1. polovinu 17,3 kilometru dlouhého úseku z Hulína do Fryštáku. Po dostavbě dalších částí v budoucnu propojí střední a východní Moravu se západním Slovenskem.
Do 31. 3. 2009 v zde fungovalo civilní letiště Holešov, po vzniku průmyslové zóny je posledním faktickým dokladem jeho existence Profesionální meteorologické stanice Holešov, která je stále součástí sítě Českého hydrometeorologického ústavu České republiky.
Školství Střední školství zde zastupuje Gymnázium Ladislava Jaroše a také Vyšší policejní škola a Střední policejní škola Ministerstva vnitra v Holešově, která je nejen významným zaměstnavatelem ale představuje také výrazný ekonomický přínos, díky velkému počtu účastníků různých školení, specializačních a kvalifikačních kurzů a celoživotního vzdělávání z řad pracovníků policie.
V minulosti zde také působila Střední odborná škola Holešov (do roku 2012) a také Střední odborná škola – PaedDr. Stratil s.r.o. (do r. 2013)
Kultura
Festivaly Ve městě se již tradičně koná Letní škola barokní hudby – workshop, který je zaměřen na provádění vokálně instrumentálních děl starších slohových období, zejména baroka. LŠBH založil dirigent Roman Válek roku 2003, její součástí jsou vždy tři velké závěrečné koncerty.