Stakčín (do roku 1902 Sztakcsin, , ) je obec na Slovensku v okrese Snina. Žije zde obyvatel. Rozloha obce je 16 774 hektarů.
Historie Dávné osídlení této oblasti naznačují archeologické nálezy – masivní oštěp z opálového rohovce pocházející z mladší doby kamenné a bronzová sekerka s tulejí a ouškem řazená do pozdní doby bronzové. Mezi další archeologické nálezy patří depot tří bronzových předmětů, nalezený dne 4. července 2019.
V roce 1317 daroval uherský král Karel I. Robert aristokratickému úředníkovi Filipu I. Drugetovi územní majetky včetně Stakčína.
Pravděpodobně v druhé polovině 14. století nebo v 15. století se do Stakčína přistěhovalo četné rusínské obyvatelstvo se šoltysem. Z roku 1492 pochází první záznam o obyvateli vsi, který byl členem zbojnické družiny Fedora Hlavatého. V bardějovském archivu se nachází dopis, ve kterém členové této družiny vypovídali bardějovským měšťanům nepřátelství za popravu svých druhů. První údaje jsou zachovány z 30. března 1492, kdy zbojnická družina přepadla panské majetky u Svidníka.
V roce 1600 zde bylo obydleno 61 domů, 1–2 domy šoltysů, dům faráře a chrám. Z roku 1612 pochází zmínky o velkostatku založeném rodem Drugetů, jehož součástí byly vodní mlýn, vodní pila, a později i pálenice a krčma. V letech 1641–1645 se rozšířila epidemie cholery, která téměř o polovinu snížila počet obyvatel, následkem čehož se zhoršily sociální poměry a rozšířilo zbojnictví. Roku 1657 rolníci odepřeli poslušnost pánovi a vzniklo rusínské rolnické povstání.
Na počátku první světové války, v listopadu 1914, pronikla ruská 48. pěší divize vedená generálem Lavrem Kornilovem přes Ruské sedlo a Stakčín do Humenného, přičemž ve Stakčíně a v jeho okolí došlo k těžkým bojům; boje probíhaly v oblasti až konce května 1915.
Do rozpadu Rakousko-Uherska v roce 1918 byl Stakčín součástí Uherska, následně byl součástí Československa až do 14. března 1939, kdy byla vyhlášen samostatný Slovenský stát, jehož součástí se stala i tato obec. Již od 4. dubna 1939 byl v důsledku malé války Stakčín součástí Maďarska. Během této doby bylo ze Stakčína do koncentračních táborů deportováno 120 Židů. Od října 1944 probíhaly ve Stakčíně a v jeho okolí těžké boje mezi německou armádou a Rudou armádou, při kterých bylo z 277 domů 114 úplně zničeno a 147 silně poškozeno. Obec byla osvobozena dne 24. listopadu 1944 a po skončení války se opět stala součástí Československa. Při osvobozovacích bojích padlo 218 sovětských vojáků.
V letech 1956–1959 byla v obci postavena nová základní škola. V roce 1957 byl v důsledku zákazu řeckokatolické církve zbourán zdejší chrám z roku 1772, v jehož základech byl v roce 1994 postaven a vysvěcen nový chrám Ochrany přesvaté Bohorodičky.
V letech 1976–1987 byla v oblasti vybudována vodní nádrž Starina, při jejíž stavbě bylo zlikvidováno sedm obcí (Dara, Ostružnica, Ruské, Smolník, Starina, Veľká Poľana, Zvala) a jejich území bylo v roce 1987 včleněno do katastru Stakčína.
Přírodní poměry Obec se nachází v údolí řeky Cirochy, mezi Sninou a Starinou, u soutoku potoků Ternovce a Oľchovce. Je obklopená na jihu jižním úpatím masivu Nastaz, který je součástí Bukovských a Vihorlatských vrchů. Na většině území obce se rozkládá národní park Poloniny. Ve správním území leží národní přírodní rezervace Pľaša, přírodní rezervace Gazdoráň, Grúnik, Ruské, Stružnická dolina, Šípková, části národních přírodních rezervací Jarabá skála a Pod Ruským a přírodní rezervace Velký Bukovec.
Doprava Obec je dostupná jak autobusovou, tak i vlakovou dopravou. V obci je celkem osm autobusových zastávek a jedna železniční stanice, která je nejvýchodnějším vlakovým nádražím na Slovensku. Železnice v obci existuje již od roku 1912, kdy byla dokončena trať mezi Humenným, Sninou a Stakčínem.
Pamětihodnosti pomník padlým v první světové válce pravoslavný chrám Seslání Ducha svatého (v jiných zdrojích označovaný jako chrám Svaté trojice), postavený v roce 1955 dle návrhu Andreje Kolomackého řeckokatolický chrám Ochrany přesvaté Bohorodičky, postavený v roce 1994 římskokatolický kostel svatého Pia X., postavený v roce 1995
vojenský hřbitov z první světové války, na kterém je pochováno nejméně 959 vojáků, projektantem hřbitova byl József Lamping. blízko tohoto hřbitova jsou uloženy ostatky 117 rakousko-uherských vojáků, které byly přeneseny z vojenského hřbitova v zaniklé obci Starina.
Osobnosti Vasiľ Duchnovič – rusínský řeckokatolický farář, otec Alexandera Duchnoviče Anna Jaburová (1898–1984) – rusínská lidová zpěvačka Juraj Kolinčák (1909–1984) – rusínský lidový básník
Fotogalerie
Odkazy Reference
Externí odkazy
Kategorie:Obce v okrese Snina Kategorie:Obce v regionu Horní Zemplín Kategorie:Rusínské obce okresu Snina Kategorie:Přejmenovaná sídla na Slovensku