Jince () jsou městys v okrese Příbram ve Středočeském kraji. Nachází se v brdském údolí řeky Litavky, asi jedenáct kilometrů severně od Příbrami. Včetně částí Běřín, Rejkovice a Velcí v městysi žije obyvatel.
Historie První písemné zmínky o obci pocházejí z počátku 14. století, v roce 1390 je v listině Václava IV. zmíněno obnovení místních železných hutí.
V 19. století zde působil Joachim Barrande, který zkoumal místní naleziště trilobitů. Nejvíce se jich nachází na stráni Vinice, která je chráněna. Trilobit Ellipsocephalus hoffi se dostal i do městského znaku.
Zpracování železné rudy První důkazy o existenci člověka na území Jinec pocházejí z mladší doby kamenné. Nejednalo se však ještě o osídlení trvalejšího charakteru. To je spojeno až s dobou bronzovou, kdy na Plešivci fungovalo hradiště. Po keltském osídlení z doby laténské zůstaly na území důkazy o existenci pecí na zpracování železné rudy. Ta zde byla dobře dostupná, protože se nenacházela ve velkých hloubkách. Listina krále Václava IV. z roku 1390 zmiňuje práva, která panovník udělil ve dvěma šlechticům na zpracování železa na Jinecku.
náhled|vlevo|Huť Barbora
Zdejší lesy poskytovaly palivo pro dřevouhelné pece, řeka Litavka poháněla kromě mlýnů také hamry. Jince několikrát změnily majitele, zpracování železa se však věnovali všichni.Se železem se pracuje v Jincích už tisíce let Důležitou úlohu v této oblasti sehrál hrabě Rudolf Jan Bruntálský z Vrbna, který zakoupil Jinecké panství v roce 1806 a vybudoval zde dřevouhelnou pec Barboru. Zde se vyráběly např. litinové hlavně a dělové koule, ale také nádobí, kamna, apod. Důležitou součást výrobního řetězce tvořily také veřtaty, což byly domácí dílny na výrobu různých hřebů a cvočků. Právě s nimi se také můžeme setkat na znaku Jinec. Zdejší naleziště rudy však nebyla tolik bohatá, a tak zpracování železa postupně oslabovalo, až úplně zaniklo. Poslední podnik na zpracování železa byl v Jincích založen Františkem Homolkou v roce 1925, který se zabýval výrobou za pomoci lisů a ražení. Tato továrna zanikla v roce 1940.
Kasárna Kasárna vznikla v Jincích v roce 1924, když se v Brdech začala budovat dělostřelecká střelnice. Založení této střelnice ovlivnilo novodobou tvář Jinec asi nejvíc. S jejich vznikem byl spojen příliv obyvatel do Jinec a také stavební činnost, ať už jsou to původní budovy kasáren s hrázděným zdivem, nebo sídliště pro ubytování nově příchozích vojáků. Příchod armády znamenal rozšíření obce, ale také pomoc vojáků v zimě popřípadě při jarních povodních. Po profesionalizaci armády došlo k přemístění některých útvarů a postupné rekonstrukci některých vojenských budov. Se vznikem střelnice jsou však i spojeny některé negativní stránky, například omezený přístup do brdských lesů, na druhé straně byla příroda ve vojenském prostoru lépe chráněna proti negativním důsledkům turistického ruchu. V roce 2007 byl vojenský prostor Brdy spojován především s umístěním protiraketového radaru.
Přírodní poměry náhled|Otisky trilobitů nalezených na území přírodní památky Vinice
Jince jsou ohraničené brdskými vrchy Koníčkem, Ostrým, Plešivcem a Pískem. V Jincích se do Litavky vlévá Ohrazenický potok.
Dokladem o existenci života na území Jinec je výskyt trilobitů. Nejčastěji nacházeným druhem je trilobit Ellipsocephalus hoffi. Oblast je součástí Barrandienu, pojmenovaného podle Joachima Barranda, který zde v 19. století prováděl své výzkumy. V Jincích se trilobiti vyskytují v přírodních památkách Vinice, Vystrkov a v přírodní rezervaci Koníček.
Dominantou krajiny severně od Jinců, v katastrálním území Rejkovice, je vrch Plešivec s pozůstatky pravěkého hradiště. Hora má dva vrcholy, Malou a Velkou skálu. Na vrcholu je tzv. Čertova kazatelna. Jedná se o skalní plošinu, ze které je výhled na bývalý vojenský újezd Brdy. Plešivec je také opředen řadou pověstí. Při cestě na vrchol lze navštívit viklan a Plešivecké (Smaragdové) jezírko. Plešivec je častým cílem trampů.
Obyvatelstvo
Obecní správa
Části městyse Běřín (k. ú. Běřín) Jince (k. ú. Jince a Jince v Brdech) Rejkovice (k. ú. Rejkovice) Velcí (k. ú. Jince v Brdech)
Součástí městyse je také základní sídelní jednotka Jince v Brdech. K městysu patří také Budilův Mlýn, Hejdov, Chramostův Mlýn, Kopáčov, Královky, V Plešivci a Zelený Mlýn.
V souvislosti se zánikem vojenského újezdu Brdy bylo k 1. lednu 2016 k obci připojeno katastrální území Jince v Brdech, které vzniklo k 10. únoru 2014. Toto území má rozlohu 21,561252 km² a je zde evidováno 11 budov s adresami, v tom 4 obydlené byty a 3 obyvatelé.katastrální území Jince v Brdech , Registr sčítacích obvodů a budov Na připojeném území se mimo jiné nachází posádkové cvičiště Jince.
V roce 1900 byly Jince povýšeny na městys. Status městyse byl Jincům vrácen 10. října 2006.Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 10. října 2006
Územněsprávní začlenění Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo: 1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres HořoviceSprávní uspořádání Předlitavska 1850-1918 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Hořovice 1868 země česká, politický i soudní okres Hořovice 1939 země česká, Oberlandrat Plzeň, politický i soudní okres HořoviceAmtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Beroun, soudní okres HořoviceNařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb. 1945 země česká, správní i soudní okres Hořovice 1949 Pražský kraj, okres Hořovice 1960 Středočeský kraj, okres Příbram 2003 Středočeský kraj, okres Příbram, obec s rozšířenou působností Příbram
Symboly městyse Znak městyse je historický, vlajka byla městysi udělena rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 11. dubna 2008.
Kultura O kulturní život v obci se stará kulturní středisko, které organizuje koncerty, sbírky, výstavy a zájezdy. Středisko vydává místní zpravodaj a funguje při něm také obecní knihovna.
Hospodářství V městysi Jince (přísl. Běřín, 1 427 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody: Instituce a průmysl: poštovní úřad, telefonní úřad, telegrafní úřad, posádkové velitelství, četnická stanice, katolický kostel, sbor dobrovolných hasičů, živnostenské společenstvo, Městské elektrické podniky, dvě hospodářská družstva, výroba kovového zboží, dva mlýny, pekárna, pila, pivovar, stavitel, továrna na těstové zboží, 2 velkostatky. Služby (výběr): čtyři lékaři, autobusová doprava, autodoprava, biograf Lidobio, dva cukráři, drogerie, geometr, dva hotely (Eška, Kratochvíl), pět hostinců, kapelník, lékárna, obchod s obuví Baťa, sanatorium, Městská spořitelna hořovická, Občanská záložna v Jincích, Živnostenská záložna v Jincích, zahradník, zlatník, zubní ateliér, železářství.
Léčebná zařízení V Jincích se nacházela dvě významnější léčebná zařízení. Prvním bylo sanatorium Josefa Šírka zaměřené na léčbu plicních chorob, které svou činnost zahájilo v roce 1932. Po roce 1948 bylo sanatorium bez náhrady znárodněno a v dalším období se zde vystřídalo několik oddělení spadajících pod OÚNZ Příbram. Po roce 1989 byl objekt sanatoria v rámci restitucí navrácen vnukovi a vnučce bývalého majitele. Na konci roku 2008 byla budova sanatoria po rekonstrukci znovu otevřena jako hotel Ermi. Druhým zařízením jsou lázně Jana Mosera, které později fungovaly jako školní jídelna. Jan Moser v Jincích nejdříve působil jako obvodní lékař a později jako člen obecní rady. Napomohl založit zdejší tělovýchovný oddíl nebo sbor dobrovolných hasičů, který nedokázal zabránit požáru jeho lázní.
Doprava náhled|upright|Nádraží
Městysem prochází silnice II/118 v úseku mezi Lochovicemi a Příbramí. Začíná v něm silnice II/115, která pokračuje přes Hostomice do Radotína. Do městyse dále vedou silnice III. třídy.
Autobusová doprava Autobusovou dopravu v městysu Jince zajišťuje společnost Arriva Střední Čechy. Městys je součástí Pražské integrované dopravy. V městysu se nacházejí zastávky Jince, Mlýn, Jince, nám., Jince, Sokolovna a Jince, žel. st. Na silnici II/118 v Rejkovicích se nachází zastávka Jince, Rejkovice, žel. st. a dál směrem do Lochovic se nachází zastávka Jince, Rejkovice, lopatárna a na silnici II/115 směrem do Hostomic se nachází zastávka Jince, Plešivec. V místních částech Běřín a Velcí se autobusové zastávky nenacházejí.
Železniční doprava Městysem prochází jednokolejná regionální železniční trať 200 Zdice–Protivín, která byla uvedena do provozu v roce 1875. V městysu se nachází železniční stanice Jince a v místní části Rejkovice se nachází železniční zastávka Rejkovice. Na obou místech zastavují osobní vlaky linky S60. Tyto vlaky, provozované společností České dráhy, jezdí z Berouna přes Zdice a dále pokračují do Příbrami, Březnice, Blatné nebo Strakonic. Rychlíky linky R26, provozované společností ARRIVA vlaky, denně spojují Jince s Prahou, Berounem, Příbramí, Pískem, Protivínem a Českými Budějovicemi. O víkendech a svátcích během sezóny zastavuje na jineckém nádraží také spěšný vlak Českých drah linky T6 s názvem Cyklo Brdy, směřující z Prahy do Blatné. Během letních prázdnin vyjíždí turistický vlak Cyklohráček z Prahy hlavního nádraží a pokračuje přes Dobřichovice, Řevnice, Beroun, Zdice, Příbram, Březnici až do Rožmitálu, odkud se vrací zpět do Prahy.
Turistické trasy a cyklotrasy Městysem vedou červeně značená turistická trasa Jince – Čenkov – U Komorska, modře značená trasa Komárov – Jince – Čenkov – Buková u Příbramě – Rosovice, zeleně značená trasa Jince – Křižatky – Hostomice a cyklotrasa č. 302 Příbram – Jince – Hořovice.
Pamětihodnosti náhled|Zámek Jince
Kostel svatého Mikuláše je barokní farní kostel v římskokatolické farnosti Jince, který stojí na nízkém návrší, západně od hlavní silnice Zdice – Příbram. Nahradil starší dřevěnou stavbu. Jinecký zámek vznikl přestavbami středověké tvrze nejprve v renesančním a později barokním slohu. Rod Vratislavů se však neúnosně zadlužil a byl nucen panství prodat. Nový pán Rudolf Vrbna již toto sídlo nepoužíval, a tak bylo postupně využíváno jako byty nebo učebny, až později bylo přestavěno na pivovar. V roce 2025 je zámek v soukromém vlastnictví a postupně prochází rekonstrukcí, opět k bytovým účelům. Severně od Jinců se se nachází pozůstatky plešiveckého hradiště z doby bronzové.
Osobnosti náhled|Rodný dům Josefa Slavíka
Josef Slavík (1806–1833) houslista a skladatel
Odkazy Reference
Externí odkazy
Kategorie:Městyse v Čechách Kategorie:Městyse v okrese Příbram Kategorie:Obce v okrese Příbram Kategorie:Sídla v Brdské vrchovině Kategorie:Svazek obcí Podbrdského regionu