náhled|S bratrem a rodiči v rodinném sídle Kennedyů Hyannis Port během srpna 1962 Caroline Kennedyová, rozená Caroline Bouvier Kennedy (* 27. listopadu 1957 New York) je americká spisovatelka, právnička a diplomatka. V letech 2013–2017 zastávala post velvyslankyně Spojených států v Japonsku, kam ji jmenoval prezident Barack Obama. Mezi roky 2022–2024 působila jako velvyslankyně v Austrálii v rámci Bidenovy administrativy. Úřadu se ujala předáním pověřovacích listin generálnímu guvernéru Davidu Hurleymu. Řadí se k dynastii Kennedyů, jakožto jediný žijící potomek 35. prezidenta Johna Fitzgeralda Kennedyho a první dámy Jacqueline Kennedyové Onassisové. Strýci byli senátoři Robert F. Kennedy a Ted Kennedy.
V době otcova prezidentování byla v dětském věku. Po atentátu na Johna F. Kennedyho, v listopadu 1963, se rodina usídlila na manhattanském Upper East Side, kde navštěvovala školy. Po absolvování Radcliffe College pracovala v newyorském Metropolitním muzeu umění, kde se seznámila s budoucím manželem, tvůrcem výstav Edwinem Schlossbergem. Titul doktorky práv (J.D.) získala na Právnické fakultě Kolumbijské univerzity. Většinu profesionální kariéry strávila v právnickém prostředí a politice, stejně tak se zabývala reformou vzdělávání a charitativní činností. Spolu s Ellen Aldermanovou napsala dvě knihy o občanských svobodách.
V prezidentských volbách 2008 podpořila se strýcem Tedem Kennedym, již v primárkách, demokratického kandidáta Baracka Obamu a po zisku nominace řečnila v jeho kampani na Floridě, v Indianě a Ohiu. Současně působila jako spolupředsedkyně komise pro výběr viceprezidenta. Vystoupila také na Demokratické konvenci 2008 v Denveru.Gary Ginsberg on her campaigning for Obama; cited in MacFarquhar, Larissa (April 18, 2009). "The Kennedy Who Couldn't". The Age: Good Weekend supplement (pp. 12–16). Poté, co si Obama vybral tehdejší senátorku Hillary Clintonovou za ministryni zahraničí, projevila zájem být jmenována na uvolněné senátorské místo ve státě New York. Následně se však tohoto úmyslu zřekla z „osobních důvodů“.
Osobní život Narodila se v listopadu 1957 v manhattanské Cornellově nemocnici, rok po mrtvě narozené sourozenkyni Arabelle Kennedyové. Jméno Caroline získala po tetě z matčiny strany Caroline Lee Bouvierové a praprababičce Caroline Maslin Ewingové. Mladší bratr John F. Kennedy přišel na svět v roce 1960 dva dny před jejími třetími narozeninami. Druhý bratr Patrick Bouvier Kennedy zemřel v důsledku syndromu dechové tísně novorozenců (IRDS) dva dny po předčasném porodu roku 1963.
Do prezidentské inaugurace otce v lednu 1961 žila rodina ve washingtonské rezidenční čtvrti Georgetown. Poté, co se senátor Kennedy ujal prezidentského úřadu, přestěhovala se s rodiči do Bílého domu. Navštěvovala mateřskou školu organizovanou svou matkou, v níž byla vyfocena jezdící okolo Bílého domu na poníku jménem Macaroni. Snímek zveřejněný v novinách se stal inspirací pro amerického hudebníka Neila Diamonda k napsání hitu „Sweet Caroline“ – tuto skutečnost prozradil až při zazpívání písně na jejích 50. narozeninách.
Jako dcera amerického prezidenta obdržela řadu dárků od oficiálních návštěv, včetně štěněte od sovětského předsedy vlády Nikity Chruščova i yukatánského poníka od amerického viceprezidenta Lyndona B. Johnsona. Historici její dětskou osobnost popsali jako „trochu nepřístupnou a mírně ostýchavou“, přesto však „pozoruhodně nenarušenou“.Heymann, p. 66. Babička Rose Kennedyová na její adresu prohlásila: „Je příliš malá na to, aby se uvědomovala všechen ten luxus … Asi si myslí, že je pro děti normální, když vyrážejí na cesty svým vlastním letadlem. Ovšem když je v kruhu bratranců a sestřenic, někteří z nich tančí a plavou lépe než ona, neposkytují jí žádné speciální výsady.“
V den dallaského atentátu na otce Johna F. Kennedyho, 22. listopadu 1963, je s bratrem chůva Maud Shawová odvezla z Bílého domu k babičce z matčiny strany Janet Lee Bouvierové, která na ni naléhala, aby vnučce sdělila zprávu o úmrtí. Večer se děti vrátily do Bílého domu a během ukládání Caroline ji Shawová oznámila danou skutečnost. Sama Jacqueline Kennedyová však měla v úmyslu seznámit děti s úmrtím otce, což vyvolalo její rozkol s chůvou.Heymann, pp. 110–114. Z prezidentského sídla se s matkou přestěhovali zpět do Georgetownu. Jejich domov se nedlouho poté stal turistickou atrakcí, což vedlo roku 1964 k opuštění Washingtonu a zabydlení se v ateliérovém bytu na Fifth Avenue manhattanského Upper East Side.
vlevo|upright=1.10|náhled|Caroline s otcem na jachtě Honey Fitz blízko pobřeží u Hyannis v srpnu 1963 (Honey Fitz byla přezdívka jejího praděda, bostonského starosty).V roce 1967 pokřtila letadlovou loď amerického námořnictva USS John F. Kennedy při široce medializovaném ceremoniálu ve virginském Newport News. Loď poté sloužila čtyřicet let. V létě téhož roku odjely děti s matkou na šestitýdenní letní cestu do Irska, kde se střetli s prezidentem Éamonem de Valerou a navštívili dům v Dunganstownu, odkud odešli předci Kennedyů do Ameriky.Heymann, pp. 145-146.
Roli otce se snažil nahradit strýc a její kmotr Robert F. Kennedy, který s dětmi trávil větší čas, ač měl sám jedenáct potomků. Poté co byl, v červnu 1968 během předvolební prezidentské kampaně zastřelen, rozhodla se Jacqueline Kennedyová hledat prostředky ochrany, když prohlásila: „Pokud zabíjí Kennedyovi, pak jsou mé děti terčem … Chci pryč z téhle země.“Heymann, pp. 152-154. V říjnu 1968 se provdala za rejdařského miliardáře Aristotela Onassise a s dětmi se přestěhovala na manželův soukromý ostrov Skorpios v Řecku. V roce 1969 se jako dvanáctiletá Caroline zúčastnila pohřbu děda Josepha P. Kennedyho, bývalého amerického velvyslance ve Spojeném království; na dotaz bratrance Davida Kennedyho, jaké má pocity z otčíma, stroze odvětila: „Nemám ho ráda“.Heymann, p. 167.
náhled|upright=1.10|S rodinou v Hyannis Portu během srpna 1963V roce 1970 se podílela na shromažďování příspěvků v kampani za znovuzvolení strýce Teda Kennedyho do Senátu. Rok od jeho incidentu v Chappaquiddicku napsala Jackie Kennedyová senátorovi dopis podpory a žádala jej, aby se stal kmotrem dcery, když byl Robert Francis Kennedy zavražděn. Nejmladší, a již jediný tehdy žijící, ze čtyř bratrů Kennedyových tak začal rodinu v New Yorku pravidelně navštěvovat.Heymann, p. 176. Caroline navštívila Bílý dům poprvé od otcovy smrti v únoru 1971. Republikánský prezident Richard Nixon, jehož Kennedy v prezidentských volbách 1960 porazil, ji pozval na odhalení otcova oficiálního portrétu.Heymann, p. 178.
Aristoteles Onassis zemřel 15. března 1975 a tři dny poté se zúčastnila jeho pohřbu. Dne 20. března se pak s matkou a bratrem objevila na předání Řádu čestné legie tetě Eunice Kennedyové Shriverové z rukou francouzské hlavy státu Valéryho Giscarda d’Estainga.Heymann, p. 202. V roce 1975 navštívila Londýn, aby dokončila roční umělecký kurs v aukční síni Sotheby's.
Vzdělání a soukromý život Základní stupeň školství absolvovala na soukromých dívčích ústavech The Brearley School a Convent of the Sacred Heart, ležících na Manhattanu. V roce 1975 dokončila massachusettskou střední školu Concord Academy.Heymann, p. 203. Roku 1980 obdržela bakalářský titul (B.A., Bachelor of Arts) na Radcliffe College Harvardovy univerzity. Diplom doktorky práv (J.D., Juris Doctor) pak získala roku 1988 na Právnické fakultě Kolumbijské univerzity, když zakončila mezi prvními deseti procenty posluchačů ročníku.Heymann, p. 299. Během univerzitních studií zvažovala kariéru novinové fotografky. Brzy si však uvědomila, že by nebyla schopna nepozorovaně stopovat jiné lidské osudy, protože by se její objekty zájmu příliš zaměřovali na ni samotnou. Na Zimních olympijských hrách 1976 v Innsbrucku pracovala jako asistentka fotografa. V létě 1977 byla na brigádě v kanceláři newyorského deníku Daily News s týdenním výdělkem 156 dolarů.Andersen, p. 219. Pro hudební časopis Rolling Stone napsala krátce po smrti Elvise Presleyho příspěvek z návštěvy Gracelandu.
vlevo|upright=1.10|náhled|Caroline s otcem v srpnu 1963.Po zisku bakalářského titulu v roce 1980 se stala vědeckou pracovnicí v oddělení filmu a televize Metropolitního muzea umění v New Yorku. Později měla na starosti styk zaměstnanců muzea s producenty a režiséry, kteří v instituci natáčeli.Heymann, p. 264.
K jejímu ohrožení došlo poté, co 4. prosince 1984 útočník telefonicky oznámil uložení bomby v muzeu. Uvedl přitom své jméno a adresu. Dopaden a uvězněn byl tři dny poté. Během muzejní práce poznala budoucího manžela, tvůrce výstav Edwina Schlossberga, za něhož se provdala roku 1986 v kostele Panny Marie Vítězné v massachusettském Centerville. Její celé jméno je někdy nesprávně uváděno jako „Caroline Kennedyová Schlossbergová“, ačkoli sňatkem nepřijala manželovo příjmení. Do manželství se postupně narodily tři děti: dcery Rose, Tatiana a syn John. Po matce vlastní nemovitost o rozloze 1,52 km2 známou jako Red Gate Farm v Aquinnah na Martha's Vineyard. Newyorský deník Daily News v roce 2008 odhadl její majetek na více než 100 miliónů dolarů. V roce 2013, kdy se stala velvyslankyní v Japonsku, vykazovala její majetková přiznání hodnotu jmění v rozmezí 67–278 milionů dolarů.
Matka Jacqueline Kennedyová Onassisová zemřela 19. května 1994. Na rozdíl od strýce Teda Kennedyho se postavila proti veřejnému pohřbu. Bratr, manžel a matčin druh Maurice Tempelsman podpořili její rozhodnutí, které převážilo.Anderson, p. 387. V dalším období se začala angažovat více veřejně, když například předsedala galavečeru Amerického divadla baletu (American Ballet Theatre). S bratrem se zúčastňovala setkání Městského uměleckého spolku (Municipal Art Society), pro nějž rovněž zřídila fond.Anderson, pp. 397-398.
Vzhledem ke skutečnosti, že se sourozencem vyrostli v New Yorku, odděleni od zbytku početné rodiny v Hyannis,Anderson, p. 11. stali se s Johnem mladším velmi blízkými. Pouto ještě zesílilo po matčině skonu.Anderson, p. 4. Po tragické smrti bratra Johna F. Kennedyho v červenci 1999, zůstala jediným žijícím potomkem rodiny 35. prezidenta. Také jeho pohřeb odmítla vypravit veřejně přístupný a rozhodla, že ostatky podstoupí kremaci a popel bude rozprášen z lodi u břehů Martha's Vineyard nad Atlantik.Landau, p. 20.
Profesní kariéra náhled|upright=1.10|Při východu z Kapitolu, po pravé ruce matky, během státního pohřbu Johna F. Kennedyho. Strýc, ministr spravedlnosti, Robert Kennedy s manželkou za nimi. 25. listopadu 1963 Profesním zaměřením je právnička, spisovatelka a editorka, která byla členkou správních rad řady neziskových organizací. V roce 1991 napsala s Ellen Aldermanovou knihu In Our Defense: The Bill of Rights In Action (Za naši obranu: Listina práv v procesu). Během rozhovoru odhalujícího obsah uvedla, že záměrem bylo ukázat, proč byl napsán IV. dodatek Ústavy. Dne 7. prosince 1999 pronesla projev na každoroční snídani Nadace Robina Hooda, v níž se angažoval její bratr. V prezidentských volbách 2000 podpořila demokratického kandidáta Ala Gorea a vyjádřila mu duchovní spřízněnost, když otcové obou dvou společně zasedali v americkém senátu. Poprvé od demokratické konvence v roce 1960, na níž získal John F. Kennedy prezidentskou nominaci, vystoupila na takové události až v roce 2000, kdy se nominační sjezd uskutečnil v kalifornském Los Angeles.
V letech 2002–2004 řídila kancelář strategické spolupráce školského odboru města New York, když byla jmenována školským kancléřem Joelem Kleinem. Třídenní úvazek v týdnu pro ni znamenal příjem jednoho dolaru. Hlavní cíl sestával ze získání soukromých investic a jejich přesunutí do newyorského veřejného školství. Její kancelář pomohla navýšit rozpočet o více než 65 milionů dolarů. Působila také jako spolupředsedkyně správní rady Fondu pro veřejné školy (Fund for Public Schools) a následně ve funkci čestné ředitelky fondu. Ve správní radě zasedala i v Concordské akademii, kterou na základním stupni navštěvovala.