vpravo|náhled|V roce 2011 si Cenu paměti národa přebral letec Imrich Gablech Ocenění Ceny paměti národa uděluje od roku 2010 obecně prospěšná společnost Post Bellum. Cena je definována jako uznání těm, kteří ve svém životě dokázali, že „čest, svoboda a lidská důstojnost nejsou prázdná slova.“ Smyslem je ocenit pamětníky, kteří se během svého života zachovali v těžkém životním okamžiku hrdinně či se nezpronevěřili svým životním postojům. Ať už jde o válečné veterány, disidenty, politické vězně, odbojáře, perzekvované spisovatele, představitele undergroundu, skauty, příslušníky církví, přeživší holokaust a mnohé další. Jde o osoby, z nichž každý v konkrétní chvíli svého života našel odvahu postavit se zlu nebo pomoci ostatním a tím přispěl ke svobodě dnešní společnosti.

Výběr oceněných Oceněné vybírá porota složená z několika desítek historiků, novinářů a badatelů z databáze příběhů pamětníků, které jsou obsaženy v rozsáhlém archivu Paměť národa. Ten v současnosti obsahuje okolo 3000 audio a video nahrávek rozhovorů s pamětníky událostí 20. století. Ceny jsou každoročně předávány během komponovaného večera, pořádaného společností Post Bellum ve spolupráci s Ústavem pro studium totalitních režimů, Českým rozhlasem a Českou televizí. Průběh slavnostního večera je zprostředkován divákům České televize, Slovenské televize a posluchačům Českého rozhlasu v živém (přímém) přenosu.

Uskutečněné ročníky

Ceny paměti národa 2010 V roce 2010 byly ceny předávány během slavnostního večera s názvem My jsme to nevzdali, konanému při příležitosti 65. výročí konce 2. světové války. Večer, jehož režisérem byl Václav Marhoul, byl rozdělen do čtyř bloků, představující etapy v historii naší země od roku 1938 až do současnosti a diváky večerem provázel Marek Eben. Mezi oceněnými byly osobnosti známé, například generál Tomáš Sedláček nebo studentský vůdce Šimon Pánek, i neznámé: vězeň komunistického režimu Jan Pecka a chartistka Věra Roubalová Kostlánová.

Ceny paměti národa 2011 Podruhé byly Ceny Paměti národa slavnostně uděleny dne 17. listopadu 2011 v pražském Radiopaláci. Jednotliví laureáti byli představeni čtyřmi krátkými portrétní filmy, které byly vytvořeny unikátní technikou kombinace komiksu a animovaného vyprávění. Večer opět moderoval Marek Eben a režisérsky vedl Jan Svěrák. Oceněni byli: letec Imrich Gablech, řeholnice Anna Magdalena Schwarzová, která byla vězněna nacistickým i komunistickým režimem, Miluška Havlůjová, dcera politického vězně a bojovnice proti totalitě, a vězeň komunistického režimu Luboš Jednorožec.

Ceny paměti národa 2012 Třetí ročník se konal 12. prosince 2012 v pražském Národním divadle. Osm budoucích laureátů bylo veřejnosti představeno již před samotným večerem skrze krátké filmové portréty odvysílané v České televizi. Laureáty se stali: Válečný veterán a bývalý politický vězeň Josef Holec, tři dámy, které přežily Holocaust: Eva Roubíčková, Markéta Nováková a Ilsa Maierová, protinacistický odbojář a bývalý politický vězeň Leopold Färber, někdejší agent – chodec a politický vězeň František Zahrádka, bývalá politická vězeňkyně Helena Šidáková a disident a bývalý politický vězeň František Stárek. Průběh večera dramaticky připravil Matěj Forman.

Ceny paměti národa 2013 Ceny byly předány během slavnostního večera konaného k výročí 17. listopadu 2013 na pražském Žofíně. V rámci slavnostního večera měly premiéru hrané filmové portréty laureátů, natočené mladými filmaři pod vedením světoznámé režisérky Agnieszky Holland. Večerem provázel moderátor Jakub Železný. Laureáty druhého ročníku se stali: disidentka Dana Němcová, vězeň nacistického režimu Felix Kolmer a vězni komunistického režimu Fantišek Wiendl a Jiří Stránský.

Ceny paměti národa 2014 Pátý ročník předávání cen poprvé překročil hranice České republiky a odborná porota vybírala i ze zahraničních kandidátů. Ceny byly předány 17. listopadu v Národním divadle. Při koncertě věnovaném laureátům ceny vystoupili například John Cale, Gábor Presser či Marián Varga. Ocenění získali Kornel Morawiecki, János Kenedi, Manfred Matthies, Anton Srholec a Dana Vargová.

Ceny paměti národa 2015 U příležitosti 70. výročí konce druhé světové války se tento ročník věnoval nejstarší generaci; ocenění převzaly čtyři osobnosti z České a Slovenské republiky, které se dokázaly vzepřít nacismu. Životní příběhy Anny Hyndrákové, Lýdie Kovářové, Viktora Wellemína a Branislava Tvarožka představila krátká filmová doku-dramata z dílny režiséra Radima Špačka. Vystoupili Aneta Langerová, David Koller a kapely Tata Bojs a Preßburger Klezmer Band.

Ceny paměti národa 2016 Ocenění v tomto roce převzali čtyři lidé z Česka i Slovenska, kteří se v mládí vzepřeli komunistické totalitě a za své morální postoje strávili roky v komunistických kriminálech. Sedmý ročník Cen paměti národa se odehrával 17. listopadu v Národním divadle. Životní příběhy Ludmily Váchalové, Jitky Malíkové, Antona Tomíka a Rudolfa Dobiáše představila krátká filmová doku-dramata z dílny režiséra Jana Jirků. Na galavečeru vystoupil živý orchestr Matěje Kroupy a Kafka Band.

Ceny paměti národa 2017 Dne 17. listopadu 2017 převzali v Národním divadle ocenění Post Bellum političtí vězni František Suchý, Mária Matejčíková a František Lízna a Otto Šimko, účastník SNP pronásledovaný kvůli svému židovskému původu. Ceremoniál uváděl Martin Veselovský.

Ceny paměti národa 2018 V sobotu dne 17. listopadu 2018 převzali v Národním divadle v Praze ocenění Post Bellum následující laureáti: Milena Blatná; Marta Szilárdová; Jiří Světlík a Helena Kociánová. Slavnostní večer byl přenášen od 20.00 Českou televizí (ČT2).

Ceny paměti národa 2019 V neděli dne 17. listopadu 2019 převzali v Národním divadle v Praze ocenění Post Bellum následující laureáti: Dalma Špitzerová; Dietrich Koch; László Regéczy-Nagy; Wladyslav Frasyniuk a Miroslav Hampl. Slavnostní večer byl přenášen Českou televizí.

Ceny paměti národa 2020 Jedenáctý ročník předávání Cen paměti národa byl ovlivněn vládou vyhlášeným nouzovým stavem (z důvodu druhé vlny pandemie covidu-19), proběhl dne 17. listopadu 2020 od 20.00 hodin v Národním divadle bez přítomnosti hostů, laureátů i studentského orchestru. Jedinými přítomnými byl moderátor večera Martin Veselovský a několik hudebníků. Průběh slavnostního vyhlášení přenášel Český rozhlas Plus společně s ČT2 a slovenskou stanicí RTVS. V průběhu předávání ocenění proběhla i online aukce uměleckých děl, jejíž výtěžek směřoval na podporu organizace Post Bellum. Laureáty Ceny Paměti národa pro rok 2020 byli vyhlášeni: Květoslava Bartoňová (in memoriam), Leonid „Levko“ Dohovič, Hana Truncová, Alžběta Vargová a Jarmila Weinbergerová.

Ceny paměti národa 2021 Ve středu dne 17. listopadu 2021 převzali v Národním divadle v Praze ocenění Post Bellum následující laureáti: František Vaczula, Jarmila Stibicová, Lívia Herzová a Jiří Lukšíček. Slavnostní večer byl přenášen od 20:00 Českou televizí.

Ceny paměti národa 2022 Ve čtvrtek dne 17. listopadu 2022 převzali v Národním divadle v Praze ocenění Post Bellum následující laureáti: Anna Šestáková, Marie Henzlová, Marie Susedková, Pavel Eli Vago a Myroslav Marynovyč. Slavnostní večer byl přenášen od 20:00 Českou televizí.

Ceny paměti národa 2023 V pátek dne 17. listopadu 2023 převezmou v Národním divadle v Praze ocenění Post Bellum následující laureáti: Eva Karvašová, Jan Litomiský, Marie Klangová, Vasyl Vyrozub a Mária Šidová. Slavnostní večer bude přenášen od 20:00 Českou televizí.

Seznam oceněných 2010 jméno oceněného důvod ocenění Šimon Pánek studentský vůdce v roce 1989 Tomáš Sedláček bojovník proti nacismu Věra Roubalová Kostlánová disidentka a chartistka Jan Pecka vězeň komunistického režimu

2011 jméno oceněného důvod ocenění Imrich Gablech válečný letec, vězeň v komunistickém gulagu Anna Magdalena Schwarzová řeholnice, vězeňkyně nacismu i komunismu Miluška Havlůjová dcera politického vězně a bojovnice proti totalitě Luboš Jednorožec vězeň komunistického režimu

2012 jméno oceněného důvod ocenění Josef Holec Válečný veterán a bývalý politický vězeň Eva Roubíčková vězněna v nacistickém koncentračním táboře Markéta Nováková vězněna v nacistickém koncentračním táboře Ilsa Maierová vězněna v nacistickém koncentračním táboře Leopold Färber protinacistický odbojář a vězeň komunistického režimu František Zahrádka vězeň komunistického režimu Helena Šidáková politická vězeňkyně komunistického režimu František Stárek disident a bývalý politický vězeň komunistického režimu

2013 jméno oceněného důvod ocenění Dana Němcová disidentka, vězněna komunistickým režimem Felix Kolmer vězeň nacistického režimu Fantišek Wiendl vězeň komunistického režimu Jiří Stránský vězeň komunistického režimu

2014 jméno oceněného důvod oceněníDana Vargová CZmatka disidenta s vážným tělesným postižením Anton Srholec SKkněz, politický vězeň komunistického režimuManfred Matthies DEhttp://www.pametnaroda.cz/witness/index/id/3802/#cs_3802převaděč, odpůrce komunistického režimuJános Kenedi HUpolitický odpůrce komunistického režimuKornel Morawiecki PLlídr hnutí Bojující Solidarita

2015 jméno oceněného důvod ocenění Anna Hyndrákovávězněna v nacistickém koncentračním tábořeLýdia Kovářováprotinacistická odbojářka, spojka partyzánůBronislav Tvarožekbojovník Slovenského národního povstáníViktor Wellemínbojovník proti nacismu

2016 jméno oceněného důvod oceněníLudmila Váchalovávězeňkyně komunistického režimuRudolf Dobiášvězeň komunistického režimu, odsouzen za velezraduJitka Malíkovávězněna komunistickým režimemAntonín Tomík zakladatel protikomunistické skupiny

2017 jméno oceněného důvod oceněníFrantišek Suchý CZprotinacistický a protikomunistický odbojMária Matejčíková SKodpůrkyně komunistického režimuFrantišek Lízna CZodpůrce komunistického režimuOtto Šimko SKpartyzán Slovenského národního povstání

2018 jméno oceněného důvod oceněníMilena BlatnáPo maturitě v roce 1952 (s cílem vydělat si finanční prostředky na vysokoškolské studium) dobrovolně pracovala na šachtě jáchymovských dolů, kde dělala „spojku“ politickým věnům, jimž pomáhala v kontaktu s domovem, nosila jim jídlo a dopisy. Za jednoho z nich – Jiřího Blatného (1929–2003) (odsouzen v procesu se skupinou brněnských vysokoškoláků ke třinácti letům vězení za trestné činy velezrady a špionáže) se krátce po jeho propuštění (1958) provdala. Marta SzilárdováV létě 1944 byla spolu se sestrou a rodiči deportována do koncentračního tábora v Osvětimi, odkud pak v zimě 1944 byla ona i její sestra převezeny na nucenou práci do továrny v nacistickém Německu. Pochod smrti přežily obě. Po skončení druhé světové války žila v Česku, setkala se tu svým manželem a po čase se přestěhovala s ním a dvěma dětmi do Nitry. Jiří SvětlíkVyučený tiskař byl v lednu 1944 nuceně nasazen na práci do Velkoněmecké Říše. Tam jej Němci obvinili z napomáhání nepříteli, velezrady a z rozkladu branné síly německého národa, věznili jej, ale odsoudit jej již nestačili. Po skončení druhé světové války v Československu zažil znárodnění otcovy tiskárny po únoru 1948 a během vojenské prezenční služby byl svědkem počátků budování železné opony. V porcelánce v Lokti (spolu s dalšími osobami) pomáhal (v letech 1949 až 1950) vězňům v komunistických lágrech na Slavkovsku tím, že jim zprostředkovával spojení s domovem a též přísun potravin. Po odhalení této činnosti byl souzen jako vedoucí protistátní skupiny „Světlík a spol.“ a následně pak vězněn ve vyšetřovací vazbě StB v Klatovech, v Chebu, na Jáchymovsku (lágry Nikolaj, Rovnost) a ve věznici Kartouzy ve Valdicích. Roku 1962 byl propuštěn na amnestii.Helena KociánováJiž v 18 letech byla zatčena a surově vyslýchána slovenskou státní bezpečností. V říjnu 1952 byla v procesu „Krutý a spol.“ odsouzena za protistátní činnost k pětiletému vězení. V červnu 1955 utrpěla v nápravně–pracovním táboře v Želiezovcích těžký úraz, jenž skončil amputací nohy a pokračoval další rok následnými operačními zákroky. Na svobodu se dostala až v roce 1956.

2019