Thuban (také α Draconis, Alfa Draconis nebo 11 Draconis) je dvojhvězda v severním souhvězdí Draka. Její celková zdánlivá hvězdná velikost ve filtru V činí 3,680, takže je za tmavé oblohy viditelná pouhým okem. Systém tvoří vyvinutá hvězda spektrální třídy A0 IV a hvězda hlavní posloupnosti třídy A1 V. Obě složky obíhají společné těžiště jednou za 51,41891 dne.
Thuban má historický význam jako někdejší severní polární hvězda. Kvůli precesi zemské osy ležel severní nebeský pól v jeho blízkosti od 4. do 2. tisíciletí př. n. l.; nejvíce se k němu Thuban přiblížil přibližně kolem roku 2830 př. n. l.
Název
Označení α Draconis je Bayerovo označení hvězdy. Tradiční jméno Thuban pochází z arabského slova (ṯuʿbān), které označuje velkého hada nebo draka.
Pracovní skupina Mezinárodní astronomické unie pro názvy hvězd schválila jméno Thuban dne 30. června 2016 a přiřadila je hvězdě α Draconis (HR 5291).
Pozorování
Thuban se nachází mezi nápadnými asterismy Velkého a Malého vozu. Při pozorování se proto obvykle vyhledává postupným přechodem od hvězd obou Vozů.
Přestože nese Bayerovo písmeno α, není nejjasnější hvězdou souhvězdí Draka. Eltanin (γ Draconis) má zdánlivou hvězdnou velikost přibližně 2,2 a je asi 3,7krát jasnější než Thuban.
Hvězdný systém
Thuban je těsná spektroskopická a zákrytová dvojhvězda. Do roku 2019 byl znám především jako jednočárová spektroskopická dvojhvězda, protože ve spektru byla zřetelně rozpoznatelná jen primární složka. Interferometrická pozorování umožnila rozlišit i sekundární hvězdu a data družice TESS odhalila dva druhy vzájemných zákrytů. Objev zákrytů byl zveřejněn v roce 2019.
Studie publikovaná v roce 2022 přinesla první spolehlivou spektroskopickou detekci sekundární složky a určila fyzikální vlastnosti obou hvězd z kombinace spektroskopie, fotometrie TESS a interferometrie. Oběžná doba systému činí 51,41891±0,00011 dne. Dráha je excentrická (e = 0,4229±0,0012) a její sklon k rovině oblohy činí 86,35 ± 0,03°, což umožňuje pozorovat zákryty.
Primární složka
Primární složka Thuban A je vyvinutá hvězda spektrální třídy A0 IV, která již ukončila spalování vodíku v jádře a opustila hlavní posloupnost. Má hmotnost 3,186 ± 0,044násobku Slunce, poloměr 4,932 ± 0,036násobku slunečního poloměru a efektivní teplotu přibližně 10 225 K. Její svítivost odpovídá přibližně 240násobku svítivosti Slunce a projekční rotační rychlost činí 25,4 km/s.
Sekundární složka
Sekundární složka Thuban B je hvězda hlavní posloupnosti spektrální třídy A1 V. Má hmotnost 2,431 ± 0,019násobku hmotnosti Slunce, poloměr 2,326 ± 0,052násobku slunečního poloměru a efektivní teplotu přibližně 9 930 K. Její svítivost odpovídá asi 47,5násobku svítivosti Slunce. Projekční rotační rychlost 168 km/s je podstatně vyšší než u primární složky.
Základní parametry složek
+ Základní fyzikální parametry systému Thuban Parametr Thuban A Thuban B Vývojové stadium hvězda po ukončení hlavní posloupnosti hlavní posloupnost Spektrální třída A0 IV A1 V Hmotnost 3,186 ± 0,044 M☉ 2,431 ± 0,019 M☉ Poloměr 4,932 ± 0,036 R☉ 2,326 ± 0,052 R☉ Efektivní teplota 10 225 K 9 930 K Svítivost 240 L☉ 47,5 L☉ Projekční rotační rychlost 25,4 km/s 168 km/s
Vzdálenost
Katalogové paralaxy Thubanu se významně rozcházejí. Redukce dat družice Hipparcos zveřejněná v roce 2007 udává 10,76±0,17 mas, což odpovídá přibližně 92,9 pc (303 světelným rokům). Gaia EDR3 uvádí 12,516±0,203 mas, tedy přibližně 79,9 pc. Astrometrické určení však u jasné těsné dvojhvězdy komplikuje oběžný pohyb složek.
Kombinovaná spektroskopická a interferometrická analýza z roku 2022 určila dynamickou paralaxu 11,48 ± 0,13 mas a vzdálenost 87,07±1,03 pc, neboli 284,0±3,4 světelného roku. Tato dynamicky odvozená hodnota je použita v infoboxu.
Polární hvězda
náhled|Pohyb severního nebeského pólu způsobený precesí zemské osy
Zemská rotační osa mění v důsledku precese svůj směr a severní nebeský pól se proto během přibližně 26 000 let pohybuje mezi hvězdami. Thuban byl pouhým okem viditelnou hvězdou nejbližší severnímu nebeskému pólu přibližně mezi lety 3942 a 1793 př. n. l.
Největší přiblížení nastalo přibližně kolem roku 2830 př. n. l., kdy Thuban ležel asi 10 úhlových minut od pólu. Tato vzdálenost odpovídá zhruba třetině zdánlivého průměru Měsíce.
Ve 21. století se severní nebeský pól nachází u Polárky. Kolem roku 4000 se polární hvězdou stane Errai a přibližně kolem roku 7500 Alderamin. K Thubanu se pól vrátí přibližně kolem roku 20 346, kdy bude Thuban opět jednou z hvězd nejbližších severnímu nebeskému pólu.
Thuban a starověký Egypt
Období, kdy byl Thuban polární hvězdou, se překrývá s výstavbou pyramid Staré říše. Z toho však samo o sobě neplyne, že Egypťané orientovali pyramidy přímo podle Thubanu.
Pyramidy 4. dynastie jsou mimořádně přesně orientovány ke světovým stranám a astronomické metody jejich zaměření patří mezi odborně diskutovaná vysvětlení. Hypotéza Kate Spenceové z roku 2000 předpokládá současný průchod cirkumpolárních hvězd Kochab a Mizar přes místní poledník; Thuban v této hypotéze není dvojicí použitou k určení severu.
Často opakované tvrzení, že některý z úzkých kanálů Chufuovy pyramidy sloužil jako přímý zaměřovač na Thuban, není jednoznačně doloženo. Nejméně jeden z kanálů není přímý a jejich účel zůstává nejasný.
Bayerovo označení a proměnnost
Johann Bayer přidělil Thubanu v atlasu Uranometria z roku 1603 označení α Draconis. Bayerova písmena však netvoří přesné pořadí hvězd podle jasnosti; hvězdy řadil především do širokých jasnostních tříd a uvnitř nich používal i jiná hlediska. Z označení α proto nelze vyvozovat, že Thuban v roce 1603 musel být nejjasnější hvězdou Draka ani že od té doby podstatně zeslábl.
V roce 2004 byl Thuban zkoumán jako možný zástupce navrhované skupiny proměnných hvězd typu Maia. Analýza fotometrie TESS zveřejněná v roce 2019 prokázala zákryty obou složek a vyloučila pulsace s periodami kratšími než osm hodin.
Vývoj systému
Primární složka je hvězda po ukončení hlavní posloupnosti, zatímco sekundární složka patří k hlavní posloupnosti. Evoluční modely publikované v roce 2022 určily společné stáří systému na 310±25 milionů let.
Systém patří mezi oddělené zákrytové dvojhvězdy, v nichž jsou složky vzhledem ke svým poloměrům dostatečně vzdálené.
Odkazy
Reference
Literatura
Související články Polárka Precese zemské osy Souhvězdí Draka Zákrytová dvojhvězda Spektroskopická dvojhvězda
Externí odkazy Thuban v databázi SIMBAD Studie fyzikálních parametrů systému α Draconis
Kategorie:Hvězdy v souhvězdí Draka Kategorie:Dvojhvězdy Kategorie:Hvězdy hlavní posloupnosti třídy A Kategorie:Objekty v katalogu Henryho Drapera Kategorie:Objekty v katalogu 2MASS Kategorie:Objekty v katalogu Hipparcos Kategorie:Objekty v Bayerově katalogu Kategorie:Objekty ve Flamsteedově katalogu