Hana Žantovská (4. května 1921 Praha – 17. srpna 2004 Praha), rozená Eislerová, byla česká redaktorka, spisovatelka a především překladatelka z angličtiny a němčiny.HORÁČKOVÁ, Alice a JANIŠ, Viktor. Zemřela překladatelka Hana Žantovská. In: iDnes.cz [online]. 18. srpna 2004 [cit. 15. 4. 2025]. Dostupné z: https://www.idnes.cz/kultura/literatura/zemrela-prekladatelka-hana-zantovska.A040817_191927_literatura_dpi Jejím synem je překladatel a politik Michael Žantovský. Dcera Irena Murray Žantovská (*3. července 1946) je historička umění, kurátorka, knihovnice a překladatelka, která vedla několik sbírek a specializovaných knihoven v Kanadě a knihovnu Královského institutu britských architektů (Royal Institute of British Architects) v Londýně.BŘ. [ŘEPKOVÁ, Barbora]. Irena Žantovská-Murray. In: Ženy v architektuře [online]. [cit. 15. 4. 2025]. Dostupné z: https://zenyvarchitekture.cz/architektka/biografie/?arch=85 , autorkaŽANTOVSKÁ MURRAY, Irena a KONRÁD, Ondřej. Mám krásný život, stále jsem něco objevovala a objevuji, svěřuje se historička umění Irena Žantovská Murray. In: Český rozhlas [online]. 17. leden 2024 [cit. 15. 4. 2025]. Dostupné z: https://plus.rozhlas.cz/mam-krasny-zivot-stale-jsem-neco-objevovala-a-objevuji-sveruje-se-historicka-9155518Informace k Haně Žantovské na webu FDb.cz jsou zmatečné. Je zaměňována matka s dcerou.
Život Po maturitě složila státní zkoušku z angličtiny, němčiny a francouzštiny. V letech 1945–1949 pracovala jako úřednice v publikačním odboru ministerstva informací. Poté působila do roku 1951 jako lektorka Filmového studia Barrandov. Po roce 1952 byla pravidelnou externí spolupracovnicí dětského rozhlasového vysílání Československého rozhlasu a také přispívala prozaickými texty a verši do dětských časopisů (např. Mateřídouška nebo Ohníček). V letech 1956–1979 působila jako redaktorka v nakladatelství Mladá fronta.
V roce 1964 navštívila Londýn a seznámila se zde s významnými britskými spisovateli. Roku 1966 absolvovala kurs anglické literatury v Cambridgi. S počátkem 70. let 20. století se stala načas nepohodlnou komunistickému režimu a byla postižena zákazem činnosti. Její překlad románu Grahama Greena Vlak do Istanbulu (1973) pokryl tehdy svým jménem Jan Zábrana. Po roce 1990 byla spolupracovnicí rozhlasové stanice Vltava v oblasti anglické a německé poezie a v letech 1994–1997 byla místopředsedkyní českého PEN klubu.
Její překladatelské dílo je neobyčejně rozsáhlé a patří do zlatého fondu české překladové literatury. Editorsky připravila většinu výborů z překládaných básníků a k řadě publikací napsala i doslov.
Kromě překladatelské činnosti se věnovala i vlastní tvorbě. Pod pseudonymem Hana Marková vydala roku 1942 básnickou sbírku Černá hodina, je autorkou próz pro děti Pohádka o neposlušném kominíčkovi (1962), Pohádky ze dvou klubíček (1962) a O statečném vozítku (1964) a také psychologického románu Boží údolí (1968).
Ocenění Roku 1978 obdržela od nakladatelství Mladá fronta literární cenu za překlady veršů Johna Keatse (Obrys krásy, 1977). Od roku 2005 uděluje Obec překladatelů nenárokové Tvůrčí stipendium Hany Žantovské. Uděluje se z nadačního daru Ireny Murray Žantovské a Michaela Žantovského. Posláním stipendia je podpořit vydávání básnických překladů do češtiny.
Nejvýznamnější překlady
Překlady z angličtiny Margaret Atwoodová: Ublížení na těle, 1989. Elizabeth Barrettová-Browningová: Portugalské sonety, 1946 (uvedena jako Hana Marková-Žantovská, stejně tak v r. 1947), … 7. české vyd. 2004; (na Slovensku Bratislava: Nestor, 2002). Elizabeth Barrettová-Browningová – Robert Browning: Milý pane Browningu: výbor z korespondence Elizabeth Barrettové-Browningové a Roberta Browninga, 1984 (vybrala, přeložila, předmluvu a vysvětlivky napsala a obrazovými přílohami opatřila H. Žantovská). George Gordon Byron: Lyrika, 1959. George Gordon Byron: Poutník z Albionu, 1981. Joseph Conrad: Vyhnanec z ostrovů, 1979. Joseph Conrad: Záchrana, 1984. Robert Creeley: Variace, 1979. Robert Creeley: Zahrady paměti, 1999. John Donne: Extáze, 1967. John Erskine: Nezbedný mistr baladí, 1975. John Fowles: Francouzova milenka, 1969. John Fowles: Věž z ebenu, 1997, společně s Rudolfem Chalupským a Martinem Machovcem. Robert Frost: Na sever od Bostonu, 1964. Robert Frost: Hvězda v kamenném člunu, 1983. John Galsworthy: Forsytovo nanebevzetí, 1988. Graham Greene: Moc a sláva, 1947. Graham Greene: Brightonský špalek, 1971. Graham Greene: Vlak do Istanbulu, 1973, z politických důvodů vyšel překlad pod jménem Jana Zábrany. Graham Greene: Konec dobrodružství, 1986. Graham Greene: Doktor Fischer ze Ženevy, 1987. Graham Greene: Lidský faktor, 1995. Arthur Hailey: Hotel, 1977, společně s Michaelem Žantovským. Gilbert Keith Chesterton: Návrat Dona Quiota, 1985. Gilbert Keith Chesterton: Anarchista Čtvrtek, 1987. Gilbert Keith Chesterton: Klub podivných živností, 1987. Christopher Isherwood: Fialka z Prátru, 1997. John Keats: Obrys krásy, 1977. John Keats: Déšť z plané růže, 1994. William Somerset Maugham: Odsouzen k útěku, 1976. Brian Moore: Osamělá vášeň slečny Hearnové, 1969. Toni Morrisonová: Milovaná, 1996. Toni Morrisonová: Šalamounova píseň, 2002. Irwin Shaw: Chléb na vodách, 1985. Leon Uris: Exodus, 1991, společně s Štefanií Lorandovou. Derek Walcott: Jiný život, 1982, v časopise Světová literatura. Virginia Woolfová: Flush, 1994.
Překlady z němčiny Ingeborg Bachmannová: V hlavní roli žena, 1982. Ingeborg Bachmannová: Tři cesty k jezeru, 1982, společně s Josefem Čermákem. Hermann Hesse: Stupně, 1964. Ernst Theodor Amadeus Hoffmann: Mistr Blecha, 1976, společně s Vladimírem Procházkou a Erikem A. Saudkem, výbor z povídek. Hugo von Hofmannsthal: Píseň na cestu, 1979. Franz Kafka: Dopisy Mileně, 1968, rozšířené vydání 1993. Franz Kafka – Max Brod: Přátelství (korespondence), 1998. Erich Kästner: Luisa a Lotka, 1978. Lev Kopelev: Rusko – obtížná vlast, 1997. Renate Krügerová: Dobrodružství pernikářského tovaryše, 1989. James Krüss: Hosté na Humřím útesu, 1984. Friedrich Rückert: Nekonečná píseň, 1988. Else Lasker-Schülerová: Klaviatura srdce, 1970. Nelly Sachsová: Nejtemnější je barva stesku, 1967, v časopise Světová literatura. Nelly Sachsová: Noční hlídka, 1969. Franz Werfel: Přítel světa, 1965. Franz Werfel: V domě dětství, 1990.
Antologie Kéž hoří popel můj, 1967, kolektiv překladatelů, výbor z poezie evropského baroka. Moderní anglická poezie, 1964, společně s Jiřinou Haukovou, Janem Zábranou a Jiřím Valjou. Poezie přelomu století, 1984, společně s Jiřím Pecharem, Barbarou Köpplovou a Jiřím Honzíkem.
Vlastní díla Černá hodina (1942), básnická sbírka vydaná pod pseudonymem Hana Marková. Elizabeth Barrett Browningová (1948), biografie. Pohádka o neposlušném kominíčkovi (1949), próza pro děti. Pohádky ze dvou klubíček (1962), próza pro děti. O statečném vozítku (1964), próza pro děti. Boží údolí (1968), psychologický román z prostředí kláštera a vojenského lazaretu v odlehlém údolí bavorských Alp v prvních týdnech po skončení druhé světové války.
Odkazy
Poznámky
Reference
Literatura KFK. Nejen známá překladatelka. Národní osvobození. 1991, roč. 21, s. 6. ISSN 0231-8164. ŽANTOVSKÁ, Hana ČECHOVÁ, Soňa. Nejlépe zpívají ti, co jsou v pekle. [Rozhovor.] Mosty: česko-slovenský týždenník. 1996, roč. 5, č. 5, s. 13. ISSN 1335-6135. ŽANTOVSKÁ, Hana a PLATZOVÁ, Magdaléna. Přiblížit se k originálu: rozhovor s Hanou Žantovskou. Literární noviny. 2002, roč. 13, č. 6, s. 15. ISSN 1210-0021. (am) [MARXOVÁ, Alice] a (ra) [AUBRECHT, Radek]. Kalendárium. Roš Chodeš. 2019, roč. 81, č. 8, s. 23. ISSN 1210-7468. Dostupné také z: https://www.fzo.cz/wp-content/uploads/ros-chodes-2019-08.pdf DANĚK, Václav. Rozloučení s Hanou Žantovskou. Dokořán: bulletin Obce spisovatelů. 2004, roč. 8, č. 31 (září), s. 55–57. [Řeč pronesená v motolské obřadní síni 19. srpna 2004.] DANĚK, Václav. Rozloučení s Hanou Žantovskou. Splav. 2004, č. 20 (10. 9. 2024). [Nekrolog pronesený v motolské obřadní síni 19. srpna 2004; autobiografie; bibliografie aj.] Dostupné také z: http://plavrevue.splav.cz/2004/plav-2004-09-10.pdf HORÁČKOVÁ, Alice a JANIŠ, Viktor. Neokázalé překládání Hany Žantovské. Mladá fronta Dnes. 2004, roč. 15, č. 192 (18. 8. 2004), s. C/8. jz [ZELENKA, Jan]. Zemřela překladatelka Hana Žantovská. Lidové noviny. 2004, roč. 17, č. 190 (16. 8. 2004), s. 10. ISSN 0862-5921. MUNKOVÁ, Alena. Hana Žantovská 1921–2004. Roš Chodeš. 2004, roč. 66, č. 10, s. 13. ISSN 1210-7468. [Připojen úryvek z rukopisných vzpomínek Hany Žantovské „Léta nad mosty a řekou“ (s. 12–13).] NOVÁKOVÁ, Andrea. Ingeborg Bachmannová v české kultuře a literatuře. Praha, 2006. 152 s., příl. Magisterská diplomová práce. Ved. práce doc. PhDr. Gabriela Veselá, CSc. Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze, Ústav translatologie. [Strany 28, 43, 131, 132 aj.]. Přístup také z: https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/7230?show=full Dostupné také z: https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/7230/DPTX_2005_2_11210_ASZK10001_128385_0_26937.pdf?sequence=1&isAllowed=y PLATZOVÁ, Magdaléna. A dá-li Bůh. Literární noviny. 2004, roč. 15, č. 35 (23. 8. 2024), s. 9. ISSN 1210-0021. Dostupné také z: http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=LitNIII/15.2004/35/9.png STRÁNSKÝ, Jiří. Dobrý duch aneb Haně Žantovské k narozeninám. Lidové noviny. 2001, roč. 14, č. 103 (3. 5. 2001), s. 20. ISSN 0862-5921. ŽANTOVSKÁ, Hana. Léta nad mosty a řekou. Roš Chodeš. 2004, roč. 66, č. 10, s. 12–13. ISSN 1210-7468.
Externí odkazy ̈ Žantovská Hana, Obec překladatelů Hana Žantovská na webu Obce překladatelů
Kategorie:České překladatelky Kategorie:České spisovatelky 20. století Kategorie:České spisovatelky 21. století Kategorie:Čeští spisovatelé knížek pro děti Kategorie:Narození v roce 1921 Kategorie:Narození 4. května Kategorie:Narození v Praze Kategorie:Úmrtí v roce 2004 Kategorie:Úmrtí 17. srpna Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Ženy