Albert Kutal (9. ledna 1904 HraniceMatriční záznam o narození a křtu farnost Hranice – 27. prosince 1976 Brno) byl český historik umění a vysokoškolský pedagog.
Život Albert Kutal absolvoval 1. české státní gymnázium v Brně (1923) a v letech 1923–1928 studoval dějiny umění a klasickou archeologii na Masarykově univerzitě v Brně (prof. Eugen Dostál).
V letech 1926–28 a po vojenské službě znovu v letech 1931–1945 pracoval v obrazárně Zemského muzea v Brně, do roku 1942 jako přednosta. Ve 40. letech přednášel na Škole umění ve Zlíně. V závěru války byl totálně nasazen, ale později s pomocí svých kolegů a restaurátorky Hedviky Böhmové, která byla za války jako osoba německé národnosti požádána, aby převzala řízení muzea, postupně ukryl a zachránil nejcennější obrazy ze sbírek v Brně, Kroměříži a Vizovicích. V letech 1945–1948 byl zemským muzejním radou a správcem galerie při Zemském muzeu v Brně.
Roku 1929 obhájil doktorát z filosofie na Masarykově univerzitě v Brně a roku 1937 se habilitoval.Kutal A, Moravská dřevěná plastika prvé poloviny 14. století (1939) Od roku 1939 působil jako soukromý docent, 1945–1951 převzal řízení Semináře dějin umění na Filozofické fakultě MU Brno po prof. Eugenu Dostálovi. Roku 1948 byl jmenován profesorem dějin umění na Masarykově univerzitě a v letech 1950–1961 vedl Katedru dějin umění. Roku 1963 získal titul DrSc.Kutal A, České gotické sochařství 1350–1450 (1963) Jako profesor Semináře dějin umění působil na FF MU do roku 1971. Přednášel dějiny umění také na univerzitách v Rakousku (Vídeň, Graz), Belgii (Louvain, Brusel), Bonnu a Paříži. Albert Kutal je spolu s Václavem Richterem považován za tvůrce tzv. Brněnské školy dějin umění.
Byl teoretikem Skupiny výtvarných umělců v Brně, kde k jeho přátelům patřili malíři Antonín Procházka a Jaroslav Král. Svými výtvarnými kritikami přispíval do časopisu Index. V tomto časopise také publikoval články, které se zabývaly širší koncepcí galerie jako výstavního prostoru i odborného pracoviště.
Zemřel 27. prosince 1976 v Brně a je pohřben v rodinném hrobě na Ústředním hřbitově v Brně (skupina 30, řada 1, hrob 44).
Ocenění ?? Goethova cenaEncyklopedie města Brna, bez data udělení a bližšího určení 1976 Herderova cena
Dílo Jako pracovník a později i přednosta obrazárny Zemského muzea se Kutal zasloužil o významné rozšíření jejího fondu moderního umění. V roce 1961 byla obrazárna muzea vyčleněna a sloučením s Uměleckoprůmyslovým muzeem dala vznik Moravské galerii v Brně.
Odborný zájem Alberta Kutala se soustředil nejprve na plastickou výzdobu románsko-gotického kláštera v Předklášteří.Kutal A, Portál kláštera tišnovského v Předklášteří (1928), doktorská disertace Jeho zásluhou byla připravena výstava, která představila gotické umění Moravy a Slezska (1935–36).Slavíček L, Objev nové pevniny, 2012, s. 580–599
V následujících letech publikoval řadu odborných článků o významných gotických sochařských dílech na Moravě a objevil a popsal gotickou deskovou malbu s výjevem Ukřižování Krista z dílny tzv. Mistra Rajhradské Archy. Obraz známý pod názvem Novosadské Ukřižování zakoupila roku 1935 Národní galerie v Praze.
Jako autor přispěl Kutal kapitolou o sochařství do souborné publikace České umění gotické (1949). V 50. letech se zabýval podrobně gotickými madonami (Mistr Krumlovské madony, Mistr Toruňské madony), rekonstruoval jejich vývojovou řadu a shromáždil doklady pro domácí původ tzv. krásného slohu.Kutal A, O Mistru Krumlovské madony, Umění V, 1957, s. 29–63Kutal A, Madona ze Šternberku a její mistr, Umění VI, 1958, s. 111–150 Jeho práce vycházejí metodicky z principů starší Vídeňské školy dějin umění a představují důležitý přínos k zařazení českého gotického umění do širšího evropského kontextu dějin umění.Plátková-Všetečková Z, Kapitoly z českého dějepisu dějin umění II, Odeon, Praha 1987, str. 301–309 Výsledky mnohaleté Kutalovy vědecké práce jsou shrnuty v souborné publikaci České gotické sochařství 1350–1450.
Navazující studie Alberta Kutala se týkaly gotických tzv. horizontálních piet,Kutal A, K problému horizontálních piet, Umění XI, 1963, s. 321–359 ke kterým shromáždil srovnávací materiál z alpských zemíKutal A, České sochařství kolem 1400 a alpské země, Umění V, 1957, s. 301–315 a své poznatky shrnul v článku z roku 1972.Kutal A, Erwägungen über das Verhälltnis der horizontalen und schönen Pietás, Umění XX, 1972, s. 485-520
V polovině 50. let Kutal publikoval také několik prací o pozdně gotickém sochařství, kde se podrobně věnoval Mistru Žebráckého Oplakávání,Kutal A, Nové práce z okruhu Mistra Žebráckého Oplakávání, Čas. NM CXXIV, 1955, s. 47-76 Antonínu PilgramoviKutal A, Dvě nové práce Antonína Pilgrama, Umění IV, 1956, s. 93–106 a Monogramistovi IP.Kutal A, O mistru Zlíchovského epitafu, Čas. NM, CXXV, 1956, s. 24–52
Jako teoretik Skupiny výtvarných umělců v Brně a výtvarný kritik se Kutal zabýval kubistickým obdobím členů Osmy, kubismem v raném díle Antonína ProcházkyKutal A, Antonín Procházka, Praha 1959 a sociálním obdobím 20. let v díle Jaroslava Krále.Kutal A, Jaroslav Král, Praha 1962 Byl autorem textů ke katalogům výstav Karla Jílka, Eduarda Miléna a Františka Kalába. Nestihl dokončit připravovanou monografii Jana Štursy.
Bibliografie (výběr)
Publikace Portál kláštera tišnovského v Předklášteří, 1929, rigorózní práce (PhDr) Pieta z kostela sv. Tomáše v Brně, Brno 1937 Moravská dřevěná plastika prvé poloviny 14. století, 1939, habilitační práce (doc.) Gotické sochařství v Čechách a na Moravě, Praha 1942 Kutal A, Líbal D, Matějček A, České umění gotické I, Praha 1949 Andrea Mantegna, nakl. ČSVU, Praha, 1958 České gotické sochařství 1350–1450, SNKLU, Praha, 1962 (14 vydání ve 4 jazycích), též doktorská dizertační práce (Dr.Sc.) Sochařství, in: Kavka F (ed.), České umění gotické 1350–1420, Academia, Praha 1970 České gotické umění, Obelisk Praha 1972 Gotické sochařství, in: Dějiny českého výtvarného umění I, Academia, Praha 1984
Články Ukřižování Novosadské, Volné směry XXXII, 1936, s. 67–74 Příspěvek k poznání plastiky 14. století na Moravě, Volné směry XXXII, 1936, s. 209–212 Dvě moravské "krásné" Madony, Umění 11, 1938, s. 345-348 Krásná sv. Kateřina v kostele sv. Jakuba v Jihlavě, Umění 13, 1940-41, s. 88-90 Moravské sochařství 14. a první pol. 15. století, Umění XIII, 1941, s. 297–315 Slezské umění a české země, in: Slezsko, český stát a česká kultura, Opava 1946, s. 75-91 Příspěvek k dějinám pozdně románské plastiky, in: Cestami umění 1949, s. 67-72 O mistru krumlovské madony, Umění 5, 1957, s. 29-63
Odkazy
Reference
Literatura Lubomír Slavíček (ed.), Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů (asi 1800-2008), Sv. 1, s. 775-777, Academia Praha 2016, Slavíček L, Objev nové pevniny. Brněnská výstava gotického umění Moravy a Slezska 1935–1936 a Albert Kutal, in: Dáňová H, Mezihoráková K, Prix D, Artem ad vitam: kniha k poctě Ivo Hlobila, Artefactum, Praha 2012. p. 580–599, Krása J, Dvě nové práce profesora A. Kutala, Umění II, 1954, s. 350–352 Pešina J, Šedesát let Alberta Kutala. Umění XI, 1963, s. 407–410 Bakoš J, Úvahy o uměleckohistorickém stanovisku Alberta Kutala. Ars 1982, s. 120–143
Externí odkazy
Albert Kutal na stránce MUNI Brno Hrob Alberta Kutala na portále HrbitovyBrno.cz Hrob Alberta Kutala na portále BillionGraves.com
Kategorie:Čeští historikové umění Kategorie:Teoretici umění Kategorie:Čeští medievalisté Kategorie:Pedagogové na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity Kategorie:Absolventi Filozofické fakulty Masarykovy univerzity Kategorie:Narození v roce 1904 Kategorie:Narození 9. ledna Kategorie:Narození v Hranicích (okres Přerov) Kategorie:Úmrtí v roce 1976 Kategorie:Úmrtí 27. prosince Kategorie:Úmrtí v Brně Kategorie:Pohřbení na Ústředním hřbitově v Brně Kategorie:Muži