Karel František Antonín Tepper, někdy uváděn Tepera nebo latinsky Carolus Töpper (20. října 1682 Chrudim – 14. listopadu 1738 Velké Meziříčí)Matriční záznam o pohřbu byl malíř doby vrcholného baroka. Patřil k zakladatelům barokní fresky na Moravě. Byl činný ve Velkém Meziříčí, Jihlavě, Brtnici, Miloticích, Polné, Olomouci, Velehradě, Žďáru nad Sázavou a Jaroměřicích nad Rokytnou. Svá díla signoval iniciálami „C.F.T.“

Život Tepper se narodil v Chrudimi, ale pravděpodobně brzy po vyškolení po roce 1700 se usadil ve Velkém Meziříčí. V roce 1707 se zde oženil s dcerou hejtmana, Annou Terezií Pacherovou a roku 1715 se stal zdejším měšťanem. O jeho malířském a freskařském školení a místech pobytu před odchodem do Meziříčí není nic známo. Předpokládá se, že mohl být žákem chrudimského malíře Jiřího Vojtěcha Kubaty. Trlíková Michaela, Nástěnná malba v díle Karla Františka Antonína Teppera. Diplomová práce FF MUNI, Brno 2011, s. 9

Strýc Jakub Felix Pacher byl zámeckým kaplanem a majitelé zámku, hrabě a komtesa z Ugarte se stali kmotry všech pěti Tepperových dětí. J. F. Pacher zprostředkoval Tepperovi kontakt se žďárským opatem Václavem Vejmluvou a patrně také s olomouckou kapitulou. Dalšími důležitými zprostředkovateli byli meziříčský farář Gundakar Ondřej hrabě z Eghu, pozdější farář v Jaroměřicích nad Rokytnou a olomoucký vikář, a místní bratrstvo podporující svatořečení Jana Sarkandera, založené J. F. Pacherem.

Dílo Malba V zámku ve Velkém Meziříčí se Tepperovy práce nedochovaly, neboť roku 1723 vyhořel. Ve farním kostele ve Velkém Meziříčí na toto neštěstí upomíná Tepperův oltářní obraz sv. Floriána chránícího město před nebezpečím ohně.

Kolem roku 1715 jezuité Teppera povolali do Jihlavy, aby vyzdobil freskami klenbu tamějšího kostela sv. Ignáce (1717). Dnešní stav fresek je výsledkem pozdějších oprav a přemaleb. Další Tepperova práce v Jihlavě byla freska na klenbě divadelního sálu v budově jezuitského gymnázia, představující Parnas s Múzami a Pegasem (1727), která se nedochovala, stejně jako jeho fresky v kapucínském kostele.

S Tepperovou prací byl obeznámen hrabě Antonín Rombald Collalto. Ten ho po pozval roku 1723, po dvojí návštěvě císaře Karla VI. na svůj zámek v Brtnici (na požádání přístupné), aby zde vytvořil cyklus obrazů s tématy návštěv císařů Ferdinanda II. roku 1630, Ferdinanda III. roku 1638, Leopolda I. roku 1679, Josefa I. roku 1701 a Karla VI. v roce 1723. Soubor 11 pláten (každé o rozměrech 340 x 240 cm) obepíná celý hlavní sál zámku (Sál vjezdů). Další díla malíře pro bývalý brtnický klášter paulánů se nedochovala.

V roce 1724, ještě před dokončením obrazů v Brtnici, získal Tepper další zakázku v Polné. Je autorem některých fresek na klenbách a v kupoli hřbitovního kostela sv. Barbory, hlavního oltářního obrazu se sv. Barborou a dvou bočních oltářních obrazů zasvěcených sv. Dorotě a sv. Agátě.

V roce 1725 namaloval fresku na zámku v Miloticích.

Tepperovi je přisuzována také fresková malba v kostele svatého Mikuláše v Humpolci z roku 1727, který barokně upravoval Jan Blažej Santini-Aichel. Tepperovy fresky v kostele svatého Petra a Pavla v Úsobí byly zničeny při pozdější přestavbě.

Roku 1730 Tepper provedl nástropní fresku v slavnostním sále kapitulního proboštství v Olomouci, která na ploše 12 x 5 m znázorňuje římského císaře Alexandra Velikého, jak po porážce Dareia III. v bitvě u Issu přijímá Dareiovu rodinu. Freska je inspirována stejnou scénou ve florentském paláci Pitti, kterou provedl Pietro da Cortona. V někdejší jídelně téže proboštské rezidence (nyní zasedací síni rektorátu Univerzity Palackého) Tepper namaloval druhou scénu z římských dějin podle Tita Livia: Římský vojevůdce Koriolan obléhá Řím a římské ženy s jeho matkou a manželkou přicházejí prosit o zastavení boje.

Opat cisterciáckého kláštera Studnice blahoslavené Panny Marie ve Žďáře nad Sázavou Václav Vejmluva pozval Teppera, aby provedl freskovou výzdobu v kapli sv. Antonína Paduánského v Ronově. Fresky patří k vrcholným dílům malíře.

Krátce po té opat Vejmluva pověřil Teppera výmalbou klenby hlavního sálu v prvním patře prelatury kláštera ve Žďáru nad Sázavou, postavené v letech 1722–1734 podle návrhu Jana Blažeje Santiniho-Aichela. Tématem je nebeská oslava cisterciáckého řádu: po obvodu jsou znázorněny hlavní pozemské činnosti řádu od schválení řehole papežem, v horní nebeské sféře se odvíjejí starozákonní scény zázraků a pohostinnosti, jež vrcholí hostinou sv. Benedikta a Bernarda, s nímž přichází samotný Kristus.Macurová Zuzana, "...Im hospite Christus excipiatur". Freska v hlavním sále bývalého žďárského kláštera, Západní Morava : vlastivědný sborník, 12, (2008), s. 35-52, Brno Svou signaturu C.F.T. vepsal Tepper do obojku psa, aby vyjádřil své služebné postavení vzhledem k objednavateli.Krsek-Kudělka-Stehlík-Válka, Umění baroka na Moravě a ve Slezsku, 1996, s. 469-470, č. kat. 199. Další fresky v křížové chodbě, kde Tepperovo autorství není jednoznačně doloženo, se dochovaly ve fragmentech a byly změněny pozdějšími přemalbami.

Kolem roku 1735 získal Tepper další zakázku na nástropní fresku sally tereny v klášterní prelatuře, kterou mu svěřil představený cisterciáckého kláštera na Velehradě Josef Malý.

Ještě během dokončování této fresky si objednal u Teppera výzdobu monumentální kupole chrámu sv. Markéty v Jaroměřicích nad Rokytnou majitel tamějšího zámku a mecenáš umění Jan Adam z Questenberka. Na tomto svém posledním rozsáhlém díle pracoval malíř roku 1737.

Tepperovo autorství oltářních obrazů ve Stonařově a v Netíně uvádí již Jan Petr Cerroni a citují je autoři Soupisu uměleckých památek Moravy a Slezska. Některým autorům se jeví sporné.

Kromě tří oltářních obrazů v Polné je s jistotou autorem obrazu sv. Floriána ve Velkém Meziříčí a je zmíněn jako autor zdejších obrazů Svaté Trojice, Ukřižování a sv. Ignáce (nedochován).

Kresby a grafika Tepper je literaturou považován rovněž za rytce portrétů a průkopníka grafické techniky mezzotinta.Encyklopedie knihy, Petr Voit: heslo Karel František A. Töpper Byl autorem frontispicu nebo i ostatních osmi předloh k mědirytinám spisu Jakuba Felixe Jana Pachera o životě Jana Sarkandera, které provedl Antonín Birkhardt, Spis pod titulem Oslava Marchionatus Moraviae Flumen… vydalo velkomeziříčcké náboženské bratrstvo v roce 1728 v Brně. Zkratkou „ATöpp:del:“ je signovaný pouze frontispice. Všech devě rytin zhotovil a signoval Birckhardt v Praze.Oslava Marchionatus Moraviae Flumen in tot Rivos quot Anno dies se uberrime ..., Dochovala se ještě Tepperova grafická veduta Velkého Meziříčí.Jiří Uhlíř - Karel František Tepper, západomoravský barokní malíř (1682-1738), Muzeum Vysočiny Třebíč, 2002 Jiné grafické listy, zmiňované ve starší literatuře, zatím nebyly zjištěny.

Odkazy Reference

Literatura Johann Peter Cerroni, Skitze einer Geschichte der bildenden Künste in Mähren. MZA, fond G 12, I 32, Brünn 1807; MZA, fond G12, I 34, Brünn 1807, f. 178a – 181b. Ivo Krsek-Zdeněk Kudělka- Miloš Stehlík-Josef Válka, Umění baroka na Moravě a ve Slezsku. Academia Praha 1996, s.122-123, 466-470. Uhlíř Jiří, K. F. A. Töpper. Život a dílo 1682 – 1738 (diplomová práce), Seminář dějin umění FF MU, Brno 1966 Jiří Uhlíř – Karel František Tepper, západomoravský barokní malíř (1682-1738), Muzeum Vysočiny Třebíč, 2002 Mojmír Horyna, Barokní rozkvět žďárského kláštera, In: Sedm a půl století. Stati o historii, kultuře a umění žďárského kláštera/ Růžička, Stanislav Žďár nad Sázavou : Město Žďár nad Sázavou, 2002 80-239-3709-X 191 s., fot., s. 115-153 Renata Pisková (ed.) a kolektiv: Jihlava. Praha, Nakl. Lidové noviny, 2009, s. 410,

Externí odkazy

Mgr. Michaela Trlíková, Nástěnná malba v díle Karla Františka Antonína Teppera, Diplomová práce FF MUNI, Brno 2011 Michaela Šeferisová Loudová, Wandmalerei um 1700 in der Stadt Jihlava (Iglau). Bürger als Mäzene, Bürger als Publikum. Acta historiae artis Slovenica, 16, 2011, č. 1-2, s. 181-193 - obrazová dokumentace díla K. F. A. Teppera, kostel sv. Ignáce, Jihlava Horácké noviny, Svatováclavský místopis Třebíčska a okolí XVII., 2013 Kateřina Plesníková, VÁCLAV JINDŘICH NOSECKÝ (1661-1732), Diplomová práce, FF UP Olomouc, 2010

Kategorie:Narození v roce 1682 Kategorie:Úmrtí 14. listopadu Kategorie:Úmrtí v roce 1738 Kategorie:Narození v Chrudimi Kategorie:Úmrtí ve Velkém Meziříčí Kategorie:Čeští malíři 18. století Kategorie:Čeští barokní malíři Kategorie:Muži