Óda na radost (v němčině Ode an die Freude) je původně báseň Na radost napsaná Friedrichem Schillerem v létě 1785 oslavující přátelství mezi lidmi (vznikla jako hold Schillerovu příteli a nakladateli). Jako Óda na radost je zřejmě známější remix počáteční části básně a jeho zhudebnění Ludwigem van Beethovenem ve čtvrté a závěrečné větě jeho Deváté symfonie roku 1824. Části čtvrté věty jsou užívány jako Evropská hymna. Beethovenova úprava byla do češtiny přeložena Pavlem Eisnerem a je často chybně předkládána jako překlad Schillerovy básně.
Text Text bez opakování, kterých je partituře mnoho.
Německý originál
Ode an die Freude
Beethovenův remix Schillera
Freude, schöner Götterfunken, Tochter aus Elysium! Wir betreten feuertrunken, Himmlische, Dein Heiligtum.
Deine Zauber binden wieder, Was die Mode streng geteilt, Alle Menschen werden Brüder, Wo Dein sanfter Flügel weilt.
Wem der große Wurf gelungen, Eines Freundes Freund zu sein, Wer ein holdes Weib errungen, Mische seinen Jubel ein!
Ja, wer auch nur eine Seele Sein nennt auf dem Erdenrund! Und wer's nie gekonnt, der stehle Weinend sich aus diesem Bund.
Freude trinken alle Wesen An den Brüsten der Natur; Alle Guten, alle Bösen Folgen ihrer Rosenspur.
Küße gab sie uns und Reben, Einen Freund, geprüft im Tod; Wollust ward dem Wurm gegeben, Und der Cherub steht vor Gott!
Froh, wie seine Sonnen Fliegen Durch des Himmels prächt'gen Plan, Laufet, Brüder, eure Bahn, Freudig, wie ein Held zum Siegen.
Seid umschlungen, Millionen. Diesen Kuß der ganzen Welt! Brüder! Über'm Sternenzelt Muß ein lieber Vater wohnen.
Ihr stürzt nieder, Millionen? Ahnest du den Schöpfer, Welt? Such' ihn über'm Sternenzelt! über Sternen muß er wohnen.Český překlad
Óda na radost
Pavel Eisner
Radosti, ty jiskro boží, dcero, již nám ráj dal sám! Srdce vzňaté žárem touží, nebeská, v tvůj krásy chrám.
Kouzlo tvoje opět víže, co kdy čas tak dělil rád, zástup lidstva sbratřen blíže cítí van tvých křídel vát.
Komu štěstí v žití přálo, v příteli svůj štít že máš, komu vnadnou ženu dalo, mísit pojď se v jásot náš!
Sám byť jenom jednu duši svojí na tom světě zval! V díle tom kdo nezdar tuší, od nás ber se s pláčem dál!
Radost každá bytost sáti, přírodo, chce z ňader tvých; zlý a dobrý chce se bráti v jejích stopách růžových.
Révy žár nám, pocel smavý, na smrt věrný přítel dán; vášně plam dán červu žhavý, světlý cherub dlí, kde Pán.
Dál, jak jeho sluncí roje nebes modrou nádherou, spějte, bratří, drahou svou směle, jak by rek šel v boje.
V náruč spějte, milióny! Zlíbat svět kéž dáno nám! Bratři! Hvězd kde žárný stan, dobrý Otec zří z mlh clony.
Dlíte v prachu, milióny? V bázni tvůrce tuší svět? Pátrej, hvězd kde bezpočet! V záři ční tam božské trůny.
Evropská hymna
V roce 1955 navrhl Radě Evropy Richard Mikuláš Coudenhove-Kalergi, aby se Óda na radost stala evropskou hymnou. V roce 1972 byla skladba oficiálně uznána za hymnu Rady Evropy a v roce 1985 se stala oficiální hymnou Evropské unie. Jako hymna se používá pouze instrumentální verze. Instrumentální kompozice nové evropské hymny se ujal Herbert von Karajan, jeden z nejvýznamnějších dirigentů 20. století. Navrhl tři instrumentální verze – pro klavír, pro dechové nástroje a pro orchestr.
Hymna Společného německého družstva V letech 1956 až 1968 startovalo na olympijských hrách Společné německé družstvo, které jako hymnu používalo Ódu na radost.
Jiná zhudebnění Mnohem méně známé jsou zhudebněné verze Franze Schuberta z roku 1815 nebo Petra Iljiče Čajkovského z roku 1865 (a dalších).
Odkazy
Související články Evropská hymna Symfonie č. 9 (Beethoven) Schillerův dům (Lipsko)
Externí odkazy
Německý text, jak je v Beethovenově zhudebnění na Wikisource Původní Schillerův text Wikisource Nový český překlad textu Beethovenovy „Ódy na radost“ na webu Jiřího Koláře
Kategorie:Symboly Evropské unie Kategorie:1824 v hudbě Kategorie:Díla Friedricha Schillera Kategorie:Preromantická literární díla Kategorie:Skladby Ludwiga van Beethovena Kategorie:Knihy z roku 1785