Moravský Beroun (1869–1910 jen Beroun, též Beroun na Moravě; ) je moravské město v okrese Olomouc v Olomouckém kraji. Leží severovýchodně od Šternberka. Je významným turistickým střediskem Nízkého Jeseníku. Dříve náleželo k okresu Bruntál. Žije zde obyvatel, katastrální výměra činí 5122 hektarů.

Okrajem města přes místní část Ondrášov prochází železniční trať Olomouc – Opava východ. Úzkorozchodná trať do Dvorců byla ve třicátých letech 20. století zrušena.

Název Jméno osady bylo přeneseno od italského města Verona. Z roku 1408 je písemně doložena podoba Werona, jinak mají české i německé varianty jména vždy počáteční B. V roce 1924 byl dán přívlastek Moravský pro odlišení od Berouna v Čechách.

Historie První písemná zmínka o obci pochází z roku 1339, avšak původní ves byla založena již po roce 1269 pány ze Šternberka při dolech na železnou rudu. Šternberkové také vystavěli hrad na kopci zvaném Křížový vrch. Hrad byl pobořen při nájezdech husitů. Dnes už není jeho existence patrná. Od počátku 16. století město mělo horní právo, které bylo potvrzeno o 100 let později v roce 1635. Největší rozkvět Moravského Berouna nastal od poloviny 16. století, kdy se město stalo sídlem horního soudu. Od roku 1570 zde byly budovány hamry na zpracování vytěžené rudy. Do roku 1945 bylo město osídleno převážně německým obyvatelstvem. To se projevilo i po mnichovské dohodě, kdy bylo město připojeno k říši. Po roce 1945 byla většina německých obyvatel odsunuta a město bylo nově osídleno českými občany.

Současnost Moravský Beroun se nachází na úpatí hory Slunečná (800 metrů). Městem probíhá silnice Olomouc-Šternberk-Opava. Významným zaměstnavatelem berounských obyvatel je podnik Granitol. Granitol navázal na tradici továrny z roku 1895, která vyráběla nepromokavá plátna. Nyní Granitol vyrábí vyfukované polyetylenové fólie, mikrotenové fólie a PP pásky. V části Ondrášov je stáčírna minerálních vod s názvem Ondrášovka. Pramen Ondrášovky byl objeven už v roce 1260 Zdeslavem ze Šternberka. Tato voda byla čerpána od roku 1357, kdy byla Stephanem ze Šternberka po odborném prozkoumání zpřístupněna všem obyvatelům v okolí. Pracovní příležitost zajišťují oba uvedené podniky, přitom část obyvatel Moravského Berouna pracuje v zemědělství a část dojíždí za prací do okolních měst.

Stručný historický přehled 1577 – město dostalo právo konat dva výroční trhy, později získalo další privilegia 1752 – vystavěna kaple na Křížovém vrchu (zbořena 1989, později nahrazena replikou) 1758 – městem projížděl generál Laudon před bitvou u Guntramovic a u Domašova 1779 – po velkém požáru město téměř celé zničeno 1. července 1872 – zahájen provoz na železniční trati Olomouc – Krnov – Opava 1822 – postaven první vodovod 1841 – zahájen provoz pošty 1859 – vybudována továrna na zápalky 1867 – zahájen provoz nemocnice 1895 – vznik 1. rakouské továrny na výrobu umělé kůže a voskových pláten 1898 – zahájen provoz úzkorozchodné tratě Moravský Beroun – Dvorce (zrušena v roce 1933) 1899 – vybudována škola 1918 – město se hlásilo k Sudetenlandu a vyzbrojilo 150 občanů na obranu proti ČR. Povstání bylo potlačeno vojskem z Olomouce 1924 – pro rozlišení od města Beroun v Čechách dán přívlastek Moravský 1935 – ve volbách zvítězila Henleinova SdP 1938 – obsazeno nacistickými vojsky 5. května 1945 bylo město obsazeno Rudou armádou, následně bylo z města vysídleno původní většinové německé obyvatelstvo a do města přicházeli noví obyvatelé 26. srpna 1968 – projížděla vojska Varšavské smlouvy 2005 – změna územněsprávního zařazení – z okresu Bruntál do okresu Olomouc, z Moravskoslezského kraje do Olomouckého kraje

Obyvatelstvo + Vývoj počtu obyvatel a domů města Moravský Beroun včetně místních částí Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021 Počet obyvatel 5 255 5 427 5 409 5 319 4 879 4 439 4 326 2 635 2 834 2 956 2 827 3 523 3 431 3 004 2 785 Počet domů 568 625 580 597 669 682 738 655 506 505 464 494 560 576 578

Části města Čabová Moravský Beroun Nové Valteřice Ondrášov Sedm Dvorů součástí města je i bývalá předměstská ves Hajmrlov (Heimerlsdorf), prvně zmiňovaná roku 1788,https://www.ms-pamatky.cz/mistopis/mspam/kat/k699080.htm nevyčleňovaná dnes ani jako místní část (osada), ani jako základní sídelní jednotka

Pamětihodnosti

Budova základní školy čp. 128, Moravský Beroun Socha Panna Marie Immaculata (památková ochrana: KP), Moravský Beroun Pomník členům Klubu přátel lesa, Moravský Beroun Fara čp. 183 (památková ochrana: KP), Moravský Beroun Hřbitov – hřbitov u kostela Kostel Nanebevzetí Panny Marie, Moravský Beroun Památník padlým Rudoarmějcům, Moravský Beroun Naučná stezka Křížový a Kočičí vrch, Moravský Beroun Městský dům, Školní 248/14 (památková ochrana: KP), Moravský Beroun Kostel Povýšení svatého Kříže (památková ochrana: KP), Moravský Beroun Křížová cesta (Moravský Beroun) | Součást areálu hřbitovního kostela Povýšení svatého kříže (památková ochrana: KP), Moravský Beroun Trafostanice – zděná trafostanice na okraji zástavby obce, Moravský Beroun Kostel Nanebevzetí Panny Marie (památková ochrana: KP), Moravský Beroun Měšťanský dům, Masarykova 199/6 (památková ochrana: KP), Moravský Beroun Dřevěný kříž – dřevěný misijní kříž u kostela Nanebevzetí Panny Marie, Moravský Beroun Vila čp. 355 – památka místního významu architektonicky výrazná stavba, Moravský Beroun Radnice na náměstí 9. května čp. 4 s charakteristickým arkádovým loubím, Moravský Beroun Socha chemika – plastika symbolizující chemický charakter podniku Granitol, Moravský Beroun Krucifix – kamenný kříž (památková ochrana: KP), Čabová Socha Ecce homo, Čabová Dům čp. 23, Ondrášov Dům čp. 26, Ondrášov Dům čp. 28, Ondrášov Budova železniční vodárny v areálu železniční stanice Moravský Beroun, Ondrášov Obytný dům čp. 49, Ondrášov Výpravní budova železniční stanice čp. 50, Moravský Beroun, Ondrášov Vila čp. 39 – zámeček, Ondrášov Torzo kamenného kříže z roku 1907 před domem čp. 24, Ondrášov Pomník obětem 2. světové války, Ondrášov Plastika Pramen – pískovcová socha znázorňující pramen – zřídlo, Ondrášov Kamenný kříž – Na pískovcovém soklu podoby skaliska žulový kříž s kovovým korpusem Ukřižovaného Krista, text: (UPOMÍNKA NA TRAGICKY ZEMŘELÉHO JANA BĚHALA ROLNÍKA Z DROŽDÍNA ZEMŘEL 5. VIII. 1945) Ondrášov Vila čp. 61 – památka místního významu architektonicky výrazná stavba, Ondrášov Lovecký zámeček – na Olomoucku ojedinělý příklad raného použití železa v architektuře jako konstrukčního materiálu. Objekt zakoupený v roce 1848 na průmyslové výstavě v Paříži, Nové Valteřice Márnice – přízemní stavba márnice, součást jednotně řešeného hřbitova s ohradní zdí, Nové Valteřice Hřbitov – Vesnický hřbitov s dochovanými náhrobky z 18. až 20. století, Nové Valteřice Kamenný kříž – kamenická práce datovaná nápisem 1790, Nové Valteřice Kostel Nanebevzetí Panny Marie – farní kostel se starším kamenným křížem, Nové Valteřice Ohradní zeď hřbitova s bránou, stavebně řešeného v jednotné podobě, Nové Valteřice Venkovní schodiště – kamenné venkovní schodiště před vstupem ke kostelu, Nové Valteřice Kamenný pomník Franze Sendlera – jedna z prvních obětí první světové války, Nové Valteřice Školní budova z roku 1884, postavená z iniciativy Johanna von Liechtensteina, Nové Valteřice Kamenný kříž ve středu hřbitova, Moravský Beroun, Nové Valteřice Dům čp. 10, Sedm Dvorů, Silniční most – Kamenný silniční most přes železniční trať Olomouc – Krnov, Sedm Dvorů Dřevěný kříž u polní cesty, Sedm Dvorů Kamenný klenbový železniční most přes Hrušový potok na trati Olomouc – Krnov, Sedm Dvorů Budova hasičské zbrojnice, Sedm Dvorů Kaple svatého Jana Nepomuckého – nemovitá kulturní památka, Sedm Dvorů Pomník padlým ve druhé světové válce, Sedm Dvorů Krucifix – kamenný kříž, nemovitá kulturní památka, Sedm Dvorů Skladiště 2 – budova skladiště v areálu železniční stanice Moravský Beroun, Sedm Dvorů Kamenný kříž – kamenosochařská práce sakrálního charakteru datovaná rokem 1837 (KP), Sedm Dvorů Železniční kamenný most – Technická památka železničního mostního stavitelství, Sedm Dvorů

Rodáci František Cassián Hanel (1751–1820), pedagog a hudebník, učitel Jakuba Jana Rybyhttp://www.hanel.wbs.cz/Historie.html Hans Lichtblau (1833–1896), majitel dvora, zemský poslanec Johann Fitz (1834–1906), důlní inženýr a podnikatel Ernst Späth (1886–1946), rakouský chemik moravského původu, profesor a rektor Vídeňské univerzity, objevitel syntézy meskalinu a dalších chemických látek Josef Seidler (1896-1972), malíř – krajinář, restaurátor, písmomalíř

Partnerská města Bieruń, Polsko Gundelfingen, Německo Meung-sur-Loire, Francie Ostroh, Ukrajina Scheibenberg, Německo

Galerie

Odkazy Reference

Související články Římskokatolická farnost Moravský Beroun TJ Granitol Moravský Beroun

Externí odkazy

Moravský Beroun na Facebooku Turistické zajímavosti O bývalém hradu Turistický portál Krásné Česko

Kategorie:Města na Moravě Kategorie:Obce v okrese Olomouc Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem Kategorie:Sídla v Nízkém Jeseníku Kategorie:Svazek obcí Mikroregionu Moravskoberounsko Kategorie:Města v okrese Olomouc Kategorie:Horní města v Česku Kategorie:Těžba železné rudy v Česku Kategorie:Těžba v okrese Olomouc