Leon IV. zvaný Chazar (kol. 750 – 780) byl byzantským císařem panujícím v letech 775–780. Jeho otcem a předchůdcem na trůně byl císař Konstantin V. ze syrské dynastie, matkou jeho první choť chazarská princezna, proto byl zván Chazar. V roce 776 ustanovil Leon svého syna Konstantina, budoucího Konstantina VI., svým spolucísařem. Přitom musel potlačit povstání vyvolané nevlastními bratry.

Život Leon IV. pokračoval v domácí i zahraniční politice svého otce Konstantina V. i děda Leona III., stejně jako oni vedl války proti Arabům a Bulharům. Podporoval ikonoklasmus, zmírnil však pronásledování ikonodulů a dovolil některým z vyhnaných vrátit se z vyhnanství.

Jeho manželkou byla Irena z Athén, s níž ho oženil otec. Ve 12. století historik Kedrenos vylíčil střet, ke kterému údajně došlo mezi manželi kvůli ikonodúlii. Leon totiž během své vlády odhalil, že v císařském paláci uctívají někteří eunuši tajně ikony a tvrdě je potrestal. Kedrenos tvrdil, že mezi tajné uctívače ikon patřila i císařovna Irena. Leon prý proto prohlásil, že už s ní nebude mít pohlavní styk. Tuto epizodu samozřejmě nelze dokázat, faktem však je, že císařský pár měl pouze jediného potomka, syna Konstantina, který se narodil na počátku manželství. To však mohlo mít úplně jiný důvod. Je totiž pravděpodobné, že pokud by byla císařovna přistižena při používání ikon, došlo by nejspíše k rozluce manželství a jejímu vyhnání ode dvora.

Císař zemřel náhle, a to v poměrně mladém věku 30 let. Příčina jeho smrti je dodnes záhadou, a tak se stala předmětem řady dohadů včetně toho, že na ní měla vinu jeho žena, a to buď proto, že mu odpírala manželské styky, nebo ho přímo otrávila pomalu působícím jedem. Dobové prameny však nic takového nenaznačují.

V době Leonovy smrti byl jeho syn Konstantin VI., již dříve jmenovaný spolucísařem, teprve devítiletý, proto bylo nezbytné ustanovit na dobu nejméně šesti let regentskou radu. Jejím členem se automaticky stávala císařovna matka, v daném případě ovdovělá Irena. Proti tomuto uspořádání se brzy po Leonově smrti vzepřeli jeho nevlastní bratři (císař Konstantin V. měl se svojí třetí manželkou pět dalších synů), kteří se snažili s podporou některých vysokých hodnostářů dosáhnout toho, aby byl císařem prohlášen nejstarší z nich Nikeforos. Po odhalení spiknutí donutila Irena Nikefora i jeho bratry, aby přijali kněžské svěcení, což jim mělo do budoucna zabránit zmocnit se vlády.

Odkazy Reference

Literatura

VAVŘÍNEK, Vladimír, Encyklopedie Byzance. Praha: Nakladatelství Libri, 2011. 550 s.

Související články Obrazoborectví

Externí odkazy

Biografie Leona IV. (anglicky)

Kategorie:Byzantští císaři Kategorie:Byzantští válečníci Kategorie:Narození v 8. století Kategorie:Úmrtí v 8. století Kategorie:Muži Kategorie:Narození v roce 750 Kategorie:Narození 25. ledna Kategorie:Úmrtí v roce 780 Kategorie:Úmrtí 8. září