Jan Maxmilián Dobrzenský z Dobrzenic, celým jménem Jan Nepomuk Maxmilian Ladislav Vojtěch hrabě Dobrzenský z Dobrzenic, zjednodušeným pravopisem Dobřenský z Dobřenic (19. června 1911 ChotěbořSOA Zámrsk, Matrika narozených v Chotěboři (1891-1913) , sign. 5979, ukn 3511, str. 511. Dostupné online. – 7. února 1996 Havlíčkův Brod) byl český šlechtic z rodu Dobřenských z Dobřenic.
Původ a život náhled|vlevo|Zámek Chotěboř Pocházel ze staré české rodiny Dobřenských z Dobřenic, která v roce 1744 získala titul svobodných pánů (baronů) a v roce 1906 byla povýšena do hraběcího stavu. Narodil se v roce 1911 jako syn císařsko-královského komořího a poslance Českého zemského sněmu Jana Josefa Dobrzenského z Dobrzenic (29. 4. 1870 Chotěboř – 13. 4. 1947 Chotěboř) a jeho manželky Rosy z Trauttmansdorff-Weinsbergu (17. 5. 1879 Gleichenberg – 2. 9. 1967 Gleichenberg).
Spolu s bratry Františkem (1913–1992) a Karel Schwarzenbergem (1911–1986) a Janem Thurn-Taxisem nastoupil k Osmému pluku dragounů v Pardubicích, společně absolvovali kurz Velké pardubické. Byl sportovně založený, hrál fotbal i lední hokej, byl oceňovaným armádním jezdcem na koni.
V době mnichovské krize v roce 1938 byl připraven bránit hranice Československa. V září 1939 podepsal Národnostní prohlášení české šlechty. Na konci druhé světové války se zúčastnil bojů o muniční sklad a odzbrojoval vojáky wehrmachtu.
V roce 1947 převzal po smrti otce správu majetku. O rok později mu byl majetek zabaven. Po zabavení majetku se s rodinou pokusil opustit republiku letadlem na lince z Ostravy do Prahy. Tento pokus se nezdařil. Další pokus uskutečnili v červenci při všesokolském sletu, kdy se přes Prahu přesunuli na Šumavu. Zde je převezli dva dřevorubci autem asi 2 km k hranicím s Německem. Po přechodu hranic se hlásili v Řezně v Goethe Schule. Po několika týdnech se přesunuli do Frankfurtu a zde získali doklady pro další cestu. Po obdržení dokladů odcestovali do Francie. Zde bydleli 3 roky a v této době pracoval Jan Dobrzenský v chemické laboratoři cukrovaru, pak ve sklárně a později jako míchač barev v továrně na nátěrové hmoty. Manželka Leopoldina pracovala v notářství.
V roce 1951 odcestovali lodí, kterou vypravila mezinárodní humanitární organizace pro uprchlíky, do Kanady. Zde pracoval jako zemědělský dělník, prodavač travních semen a zemědělských strojů. Při cestování po Kanadě sesbíral ve spolupráci s farářem z Chotěboře a panem Medunou podklady o rodu Dobrzenských. Další podklady o rodu získal od Státního ústředního archivu. V roce 1980 mu vyšlo první, samizdatové vydání jeho rodopisné knihy Z Dobřenic je cesta dlouhá. Po absolvování počítačového kurzu pracoval jako programátor. V průběhu let koupili s manželkou farmu v Haliburton Highlands severně od Toronta, kde žili asi 10 let. Jan Maxmilián zde pracoval v lese a prodával dřevo. V roce 1980 tragicky zahynul nejmladší syn Karel Kunata. Po roce 1989 se Dobrzenští vrátili zpět do Čech, nejprve po návratu bydleli v Chotěboři v podnájmu. Po schválení restitučního zákona si zařídili z bývalé zámecké kuchyně v přízemí byt. V roce 1992 jim byl zámek v Chotěboři i s přilehlými pozemky navrácen.
Poslední rozloučení se konalo v kostele v Chotěboři, pochován byl na tamějším rodinném hřbitově.
Rodina Po válce se 22. srpna 1945 v Dolních Beřkovicích oženil s Leopoldinou Lobkowiczovou (princeznou z Lobkowicz) (14. listopadu 1926 Dolní Beřkovice – 18. března 2021 Haliburton, Kanada), dcerou Leopolda z Lobkowicz a Františky Montenuovo. Ženil se v armádní uniformě. Manželka v Kanadě napsala knihu Fragmenty snu, která popisuje osudy skotských, irských a anglických kolonizátorů v Peterbourough County, a ještě jednu o katolických italských přistěhovalcích v kanadském protestantském prostředí. Jako důchodkyně vedla letní kurzy pro důchodce. Byla čestnou a devoční dámou suverenního Řádu maltézských rytířů. Narodilo se jim pět dětí: 1. Jan Josef IV. (* 14. 6. 1946 Praha), velkopřevor Českého velkopřevorství řádu sv. Lazara a velmistr Řádu sv. Lazara ⚭ (29. 3. 1974 Paříž) Diana Hoppenot (27. 8. 1945 Montfort l'Amaury – 24. 12. 2018) 2. Zdislava (* 23. 5. 1947 Praha), analytička počítačových systémů ⚭ (22. 5. 1971 Richmond Hill, Ontario, Kanada, rozvedeni po 1974) Edward James Crombie (* 8. 2. 1946 Brantford, Ontario, Kanada) 3. Helena (* 21. 10. 1948 Eu, Francie), pracovala u mezinárodní společnosti filmových producentů 4. Markéta (* 14. 9. 1952 Toronto, Ontario), socioložka 5. Karel Kunata (4. 6. 1955 Toronto – 27. 7. 1980 Newmarket), zemřel na následky automobilové nehody, pohřben v Haliburtonu v Kanadě.
Vývod z předků
Odkazy Poznámky
Reference Návraty české šlechty, s. 402 Návraty české šlechty, s. 403 Návraty české šlechty, s. 404 Návraty české šlechty, s. 405 Návraty české šlechty, s. 412 Návraty české šlechty, s. 413 Návraty české šlechty, s. 414 Návraty české šlechty, s. 419 Návraty české šlechty, s. 420
Literatura
Externí odkazy
Rodokmen na stránkách genealogy.euweb.cz (Miroslav Marek) Dobrzenští z Dobřenic, Modrá krev, Česká televize, 15. března 2023, ČT2, iVysílání
Jan Maxmilián Kategorie:Čeští šlechtici Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Čeští emigranti a exulanti Kategorie:Narození v roce 1911 Kategorie:Narození 19. června Kategorie:Narození v Chotěboři Kategorie:Úmrtí v roce 1996 Kategorie:Úmrtí 7. února Kategorie:Úmrtí v Havlíčkově Brodě Kategorie:Muži