náhled|Pamětní deska Františce Plamínkové, zakladatelce ŽNR Ženská národní rada (ŽNR) (založena 1923 – úředně rozpuštěna 1942) byla vrcholná organizace ženského emancipačního hnutí v předmnichovském Československu. Sdružovala jednotlivé ženské spolky a koordinovala jejich činnost. Zakladatelkou ŽNR a její nejvýraznější vůdčí osobností byla česká politička, senátorka a novinářka Františka Plamínková. Byla nejen její zakladatelkou, ale i její předsedkyní až do roku 1942. Cílem ŽNR bylo faktické zrovnoprávnění žen s muži v zaměstnání jakož i ve společenském životě. Za protektorátu byla činnost ŽNR postupně omezována a její funkcionářky byly gestapem sledovány, perzekvovány, zatýkány a mnohdy i popravovány.

Historie Už v první polovině 19. století byly na našem území patrné ženské emancipační tendence směřující k jejich hospodářskému osamostatnění cestou zrovnoprávnění žen v oblasti vzdělání a v oblasti uplatnění žen v zaměstnání. Americký klub dam a Ženský výrobní spolek český jsou toho dokladem.

1918 až 1920 Po vzniku první republiky vyvstala v ženském emancipačním hnutí navíc aktuální otázka rovnoprávnosti žen i v politické oblasti. Volební právo ženám a jejich politické zrovnoprávnění jim zaručila už ústava z roku 1920. Svou zásluhu na tom měl i tehdejší prezident Tomáš Garrigue Masaryk.

Mezi válkami Uvést zrovnoprávnění (zakotvené v ústavě z roku 1920) do běžného života a společenské praxe – to byl úkol pro emancipační ženské hnutí v meziválečném období. Za tímto účelem vznikla v roce 1923 Ženská národní rada (ŽNR). Kromě její zakladatelky Františky Plamínkové zde působila aktivní obhájkyně ženských práv a její přítelkyně Milada Horáková. Milada Horáková byla tehdejší významnou českou feministkou a klíčovou osobností ŽNR.

Po Mnichovu Ženská národní rada patřila mezi první organizace, které se ihned v roce 1938 přihlásily k manifestu Věrni zůstaneme a poté se staly základními kameny ilegální odbojové organizace PVVZ.

S nástupem okupace se osudy mnoha žen, činných v ŽNR a především v politice, vyvinuly velmi dramaticky. Mnohé byly pronásledovány z rasových nebo politických důvodů (především komunistky nebo sociální demokratky), některé dokonce z obou současně. Ocitly se ve věznicích a koncentračních táborech, některé stihly emigrovat a jiné zemřely na popravištích.

Za protektorátu došlo k zákazu činnosti ŽNR a v roce 1942 k jejímu oficiálnímu rozpuštění.

Oblasti a formy působení Program Ženské národní rady: Osvěta a rozšíření informovanosti o politických právech mezi ženami. Pořádání přednášek s cílem změnit veřejné mínění ohledně postavení žen ve společnosti. Hájení práv žen formou připomínkování zákonů. Poukazování na nerovnoprávnost v konkrétních oblastech života. Diskuze s významnými osobnostmi tehdejšího politického života. Spolupráce se zahraničními spolky (ŽNR byla členem resp. československou pobočkou Mezinárodní rady žen). Boj za práva učitelek (především aby se mohly vdát a přitom dál pokračovat v učitelském povolání). Boj za volební právo žen. Boj za rovnoprávnost žen s muži jak ve veřejném, tak v soukromém životě.

Výsledky práce Během svého působení se ŽNR zasadila o: Značné změny v oblasti ženských práv. Zasadila se o reformu manželského práva (1919). ŽNR se snažila prosadit své návrhy do připravované revize jednotlivých částí občanského zákoníku – zejména o úpravě rodinného práva. Za tímto účelem spolek vytvořil Výbor pro reformu rodinného práva. V jeho čele stála Františka Plamínková, hlavní jednatelkou byla Milada Horáková. První ucelený materiál k revizi byl Ženskou národní radou formulován v roce 1925. Velká pozornost byla věnována problematice manželské rozluky. Členky ŽNR navrhovaly, aby na manželovi zůstala povinnost starat se o bývalou manželku (tedy aby z jeho pojištění dostávala důchod, zhruba odpovídající vdovskému). Otázka rodinného práva se setkala s mimořádným zájmem veřejnosti a byla tolik připomínkována, že se jeho revize vlekla až do poloviny třicátých let.

Odkazy Poznámky

Reference VELKOVÁ, Lucie. Osud rodiny Jiřího Bauma a její odbojová činnost za Protektorátu. Ústí nad Labem, 2013. diplomová práce (Mgr.). UNIVERZITA JANA EVANGELISTY PURKYNĚ V ÚSTÍ NAD LABEM. Filozofická fakulta

Literatura

Související články Františka Plamínková Milada Horáková Anna Pollertová Petiční výbor Věrni zůstaneme (PVVZ)

Externí odkazy

Kategorie:České feministky Kategorie:Odbojové organizace v Protektorátu Čechy a Morava Kategorie:Organizace založené roku 1923 Kategorie:Organizace zaniklé roku 1942 Kategorie:Ženské organizace v Česku