Nissenova vojenská bouda (, ) je název prefabrikované boudy z vlnitého plechu s půlkruhovou střechou o ploše 40 m², dlouhé 11,5 m a široké 5 m, kterou vyvinul v roce 1916 pro vojenské účely kanadský inženýr a důstojník Peter Norman Nissen. Jednalo se o levné a rychlé mobilní ubytování. Čtyřem až šesti vojákům trvala stavba takového ubytování kolem čtyř hodin.
Historie Kanadský důlní inženýr a důstojník Peter Norman Nissen byl pověřen v roce 1916 britskou vládou výrobou ubytování pro vojáky, které by mohlo být postavené do čtyř hodin čtyřmi až šesti osobami. Koncipoval boudu z vlnitého plechu z prefabrikovaných dílů připomínající podélně rozpůlený sud.Die Nissenhütte, Alltag v 50. letech Za druhé světové války byla na vojenské základně Quonset Point v roce 1941 vyrobena variace Nissenovy boudy z první světové války nazvaná podle základny Quonset hut. Model obletěl doslova celý svět.
Poválečné období Po druhé světové válce byly využívány (zejména v britské okupační zóně) tisíce takových Nissenových mobilních baráků pro uprchlé a vysídlené obyvatelstvo. Celé nouzové obytné komplexy se stavěly na okrajích vybombardovaných měst. Nissenovy boudy byly obývány dvěma rodinami odděleny většinou jen závěsem, v lepším případě tenkou stěnou. Jejich vybavení sestávalo ze židlí, stolu a patrových postelí. Vytápění zajišťovala kamínka nazývaná Kanonenofen. Někdy si rodiny zakládaly k nouzovému bydlení malé zahrádky pro vlastní obživu. Rozvod vody a sanitární zařízení se nacházely v samostatných budovách. Boudy z plechu nebyly izolované, v létě obyvatele sužovala uvnitř příšerná vedra a v zimě krápníky z kondenzované páry. Jen v Hamburku mělo bydlet v Nissenových boudách kolem 14 tisíc lidí.Schönes Wohnen in der Nissenhütte , Weser-Kurier z 20. února 2012.
Současnost V některých ojedinělých případech, i když stavebně značně upravených, jsou Nissenovy boudy obývány i v roce 2014. V Německu jsou chráněnou stavební památkou.Nissenhütte in Husum - Ehepaar wehrt sich gegen Denkmalschutz bei shz.de. vom 29. Januar 2014 Několik málo dochovaných takzvaných “Nissenhütten” lze dodnes spatřit v Německu například: v zoo ve městě Neumünster v bývalém hraničním táboře pro vysídlence ve městě Friedland – Grenzdurchgangslager Friedland ve vojenském muzeu ve městě Fassberg – Luftbrückenmuseum Fassberg ve skanzenu u města Hamburk – Freilichtmuseum Kiekeberg
Reference
Literatura Uwe Carstens: Die Nissenhütte. In: Carsten Fleischhauer, Guntram Turkowski (Hrsg.): Schleswig-Holsteinische Erinnerungsorte. Volkskundemuseum Schleswig Boyens, Heide 2006, . Uwe Carstens: Zur Geschichte der Notunterkünfte nach dem 2. Weltkrieg am Beispiel eines Nissenhüttenlagers. In: Jahrbuch für Ostdeutsche Volkskunde. Band 35, Elwert, Marburg 1992, . Hermann Heidrich, Ilka E. Hillenstedt (Hrsg.): Fremdes Zuhause. Flüchtlinge und Vertriebene in Schleswig-Holstein nach 1945 Schleswig-Holsteinisches Freilichtmuseum Molfsee. In: Zeit + Geschichte. Band 13, Wachholtz, Neumünster 2009, . Henning Burk, Erika Fehse, Marita Krauss, Susanne Spröer, Gudrun Wolter: Fremde Heimat – Das Schicksal der Vertriebenen nach 1945, Schriftenreihe 1164 der Bundeszentrale für politische Bildung, Bonn 2011, .
Externí odkazy
Kategorie:Ocelové stavby Kategorie:Bydlení Kategorie:Stavby v Německu Kategorie:Britské vojenství Kategorie:Vojenské stavby Kategorie:Vzniklo 1916