Nový Žeberk je zaniklý hrad v katastrálním území Pyšná obce Vysoká Pec v okrese Chomutov v Ústeckém kraji. Stál v Krušných horách na vrcholu Zámeckého vrchu v nadmořské výšce 680 metrů, necelý jeden kilometr severozápadně od Pyšné.
Nový Žeberk vznikl v první čtvrtině čtrnáctého století a roku 1327 je poprvé doložen jako majetek rodu z pánů z Bergova. V roce 1382 ho koupili Koldicové, kteří jej často zastavovali různým šlechticům. Po roce 1402 se majitelé rychle střídali a hrad postupně ztrácel význam. Posledním doloženým držitelem byl roku 1453 Albert z Konipas, který ale sídlil na Borku, a Nový Žeberk byl někdy v té době opuštěn.
Z hradu se dochovaly především terénní relikty opevnění a nepatrné zbytky zdiva budov. Jeho vnější opevnění tvořily tři na sebe navazující linie valů a příkopů vytesaných do skály, přičemž nejmohutnější z nich obepínal severní, západní i východní stranu vnitřního hradu a byl zesílen několika baštami. Jádro hradu tvořil palác s menší přilehlou stavbou a sousedním nádvořím obklopeným hradbou, k níž přiléhaly hospodářské budovy. Obepínal je parkán obíhající východní a západní stranu, kde se pod severní zděnou baštou pravděpodobně nacházela brána. Rozsáhlé zemní opevnění, patrně z první poloviny patnáctého století, představuje promyšlený obranný systém charakteristický pro hrady budované či nově opevňované během husitských válek.
Historie Hrad (na historických mapách uváděný také jako ) byl v písemných pramenech často zaměňován s nedalekým Borkem (dnes zámek Červený hrádek), a přestože byl spolehlivě lokalizován J. Čermákem už v roce 1962, uvedl ho Rudolf Anděl v díle Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku jako neznámou tvrz.
náhled|vlevo|Druhý příkop náhled|vlevo|Třetí příkop
Zakladatelem hradu byl před rokem 1321 Albrecht ze Žeberka, nebo v letech 1321–1327 Ota z Bergova. První písemná zmínka pochází z roku 1327, ve které je Nový Žeberk uveden v majetku bratří z Bergova a odlišen od Starého Žeberka. Roku 1382 Ota III. z Bergova panství s hradem prodal za 3 140 kop pražských grošů Těmovi z Koldic, spolu se Starým Žeberkem, třetinou města Jirkova a třetinou kostelních platů z Boleboře, Orasína, Jindřišské, Bernova, Bohuslavic a Pyšné. Podle stejné listiny k hradu patřila manství v Kundraticích, Kyjicích, Újezdě, Boleboři a Bernově. Po tomto roce Starý Žeberk pravděpodobně zanikl a oba hrady přestaly být rozlišovány.
Koldicové hrad vlastnili minimálně do roku 1402, ale z dochovaných listin vyplývá, že ho několikrát zastavili. Nejprve ho držel Albrecht ze Schauenforstu, od roku 1395 Albrecht, purkrabí z Leisneku, spolu se synem Vyrtem a od roku 1399 Jindřich z Ervěnic. Držení hradu Jindřichem není jisté, protože jeho přídomek („in Zeburk / in Zeberk“) se mohl vztahovat k jedné z ervěnických tvrzí. Jindřich však mohl hrad opravdu vlastnit, protože roku 1399 byl jediným patronem jirkovského kostela svatého Jiljí.
Majitelů se na hradě po roce 1402 vystřídalo více. Jedním z nich byl zemský komtur řádu německých rytířů Albrecht z Dubé, který 10. ledna 1402 dostal Nový Žeberk do zástavy od míšeňského biskupa Těmy z Koldic za 1100 kop pražských grošů. Koldicové od něj hrad vyplatili a roku 1412 na hradě měli dva purkrabí: Kašpara a Jindřicha z Gablence. V roce 1418 je jako majitel panství uváděn Vít ze Šumburka, později snad jeho syn Fejt a jako poslední použil predikát ze Žeberka Albert z Konipas roku 1453. Ten však později vystupuje pouze jako pán z Borku, takže na Novém Žeberku nejspíše nesídlil, a hrad byl někdy po polovině patnáctého století opuštěn.
Archeologie Tomáš Durdík v roce 1973 v parkánu severně od paláce nalezl tři zlomky okenních ostění se stopami pro uchycení mříže. Jeden z fragmentů pocházel z hrotitého oblouku okna s jeptiškou.
Stavební podoba náhled|Prostor nádvoří s relikty severní hradby a hospodářské budovy náhled|Prostor paláce
Hrad byl založen na kuželovitém ostrohu Zámeckého vrchu s nadmořskou výškou 684 metrů. Kopec třech stranách prudce spadá do údolí Kundratického potoka a jeho bezejmenného pravostranného přítoku. Přístupová cesta vedla ze severu, kde je svah kopce méně prudký.
Dochovanou podobou patří Nový Žeberk mezi takzvané zavřené hrady, u kterých zřícené konstrukce zakrývají pod povrchem dochované obvodové zdivo.
Vnější opevnění První linii opevnění tvořil vnější val a ve skále vytesaný, až pět metrů široký příkop. Přístupová cesta vede skrz ponechaný průchod ve valu a příkop překračuje po dva metry širokém skalním bloku, který v příkopu zůstal nedokopaný. Výše ve svahu cestu přetíná druhý ve skále vylámaný příkop, na dně asi čtyři metry široký. Před ním je navršen val z lomového kamene, v koruně jeden metr široký. Obě dvě linie jsou mírně prohnuté a chrání pouze severní až severozápadní stranu.
Třetí linie fortifikace je komplikovanější. Severní strana vnitřního hradu je zde chráněna třetím ve skále vytesaným příkopem, jehož šířka se pohybuje okolo osmi metrů u horní hrany a okolo čtyř metrů v úrovni dna. Na vnější straně na příkopu navazuje mohutný, ode dna příkopu až šest metrů vysoký val, který obepíná také západní a východní stranu vnitřního hradu. Jeho východní část byla ve dvacátém století zničena a rozvezena do prostoru příkopu a svahu pod ním. V severním, severozápadním a západním nároží z valu vybíhají tělesa bašt. Na východní straně severní bašty byla pozorována zídka z nasucho kladených kamenů.
Vnitřní hrad Palác v hradním jádře měl lehce lichoběžníkový půdorys s rozměry 22 × 11 metrů. Nad povrchem jsou z něj viditelné jen několik desítek centimetrů vysoké fragmenty zdí. Na jednom z nich je patrný ústupek pro uložení podlahy nejspíše mezi prvním a druhým podlažím. Z drobných náznaků je možné, že se interér paláce dělil na tři místnosti. Na východě k paláci přiléhala menší budova s půdorysnými rozměry 6,4 × 3,3 metru.
Východně od paláce bývalo přibližně lichoběžníkové nádvoří s rozměry 41 × 31 metrů, obklopené asi dva metry širokou hradbou, jejíž konce se napojují na palác a sousední menší stavbu. Na severu od hradby vybíhá torzo, které je snad pozůstatkem pětiboké bašty s 1,75 metru širokými stěnami. Podél východního a a částečně i jižního úseku hradby nádvoří stály torzovitě dochované budovy, u nichž je v podobě valovitých reliktů patrné příčné členění. Větší budova na východě měla včetně hradby rozměry 37 × 9,5 metru a menší na jihu 25 × 9 metrů. Jedna její část byla podsklepená. Viditelné pozůstatky se nacházejí pravděpodobně v úrovni původního přízemí.
Západní i východní stranu hradu obíhá parkán, původně vymezený přibližně jeden metr silnou hradbou. Ta se dochovala pouze v jediném velmi krátkém úseku na jihozápadě. Na východě z hradby zůstala terénní vlna a velké množství kamenné destrukce. Na severu se parkánová hradba připojovala k baštovitému útvaru na severní straně nádvoří. Parkán se pod baštou rozšiřoval a nejspíše v tomto místě bývala brána, za kterou přístupová cesta procházela druhou branou ve východní budově na nádvoří. Na jižní straně hradba vybíhala do protaženého objektu s rozměry 16,5 × 7,6 metru.
Rozsáhlé vnější opevnění pochází pravděpodobně z první poloviny patnáctého století. Zatímco Tomáš Durdík ho, vzhledem k ponechání neprokopané části příkopu, považoval za nedokončené, podle Milana Sýkory tvoří zemní opevnění spolu s pětibokou baštou promyšlený systém aktivní obrany. Zatímco však schéma vnějšího opevnění je na hradech husitského období poměrně běžné, neobvyklá je existence zděné pětiboké bašty, která připomíná pozdější bastiony.
Pod severním svahem vrchu se dochoval malý rybníček, který je pozůstatkem osady tvořící pravděpodobně hospodářské zázemí hradu.
Přístup Z Pyšné vede směrem k hradu zeleně značená cesta, která se však na severním okraji vesnice za posledními domy větví. K hradu odtud pokračuje neznačená cesta. Ta nejprve po vrstevnici překoná sjezdovku, za kterou se stočí k severozápadu. V místech, kde míjí malý rybník, z ní vlevo odbočuje pěšina ke zbytkům hradu.
Odkazy
Reference
Literatura
Související články Seznam hradů v Ústeckém kraji
Externí odkazy
Kategorie:Zaniklé hrady v okrese Chomutov Kategorie:Hrady v Krušných horách Kategorie:Hrady s palácem jako hlavní obrannou i obytnou stavbou Kategorie:Hrady založené ve 14. století Kategorie:Vysoká Pec (okres Chomutov)