Vít Žárek (-1701), též Žarek, byl českýKromě níže uvedeného překladu do češtiny a působení jako český kazatel, kázal česky také na slavnosti v plzeňském farním kostele sv. Bartoloměje roku 1648, německou promluvu měl Antonín Hartmann. Viz Liber Memorabilium conventus Plsnensis, s.272 - strojopisný přepis - Jihočeská vědecká knihovna, Zlatá Koruna, signatura 1 JH 54. františkán a kazatel. Přinejmenším od srpna 1676 žil v plzeňském klášteře a působil zde jako zřejmě český kazatel v tehdy farním chrámu sv. Bartoloměje. Současně snad organizoval pravidelné týdenní duchovní cvičení pro řeholníky.„Menstruas domi fectit“ uvádí u něj, spolu s kazatelskou činností, Liber Memorabilium conventus Plsnensis (cit.), s. 507. Roku 1672 se stal zřejmě poprvé místním klášterním představeným – kvardiánem a to v řádovém konventu ve Voticích. Poté v říjnu 1675 na setkání provinčního definitoria v Praze byl po předchozích sporech a častých obměnách tamějšího místního představeného, snad kvůli jazyku a národnosti, jmenován na následující rok kvardiánem kláštera v Jindřichově Hradci.Liber Memorabilium conventus Novodomensis, s. 144 - strojopisný přepis - Jihočeská vědecká knihovna, Zlatá Koruna, signatura 1 JH 54. V dalším volebním období františkánských představených, od září 1676 do září 1678 působil jako kvardián kláštera v Plzni,Liber Memorabilium conventus Plsnensis (cit.), s. 509-510. od roku 1679 řídil klášter v Turnově, přičemž do téže funkce byl zvolen ještě roku 1683 a v severních Čechách tak zřejmě zůstal až do dále zmíněného návratu do Plzně. Podruhé byl funkce plzeňského kvardiána zvolen pro období od léta 1687 do července 1690.Současně v konventu působil jako „praeses conferentiarum“. VizLiber Memorabilium conventus Plsnensis (cit.), s. 514. Následně jej na pozici místního představeného vystřídal Teodul Machalin (†1707), ale bratr Vít zůstal i dále v Plzni jako český kazatel a magistr noviců.Liber Memorabilium conventus Plsnensis (cit.), s. 515. Turnovský klášter pak řídil ještě v třetím období od roku 1697. Od května 1684 do roku 1687 byl Vít Žárek členem provinčního definitoria (definitorem) a později od června následující tři roky kustodem české františkánské provincie.Liber Memorabilium conventus Novodomensis (cit.), s. 147-149.
Bratr Vít přeložil do češtiny dílo rakouského bosého augustiniána Abrahama a Sancta Clara. Judas, der Ertz-Schelm, latinsky Judas Archi-Nequam. V českém překladu dochovaném v rukopise dílo nese jméno Arcišelma Jidáš.Dochováno v rukopise ve dvou svazcích v knihovně františkánů u P. Marie Sněžné v Praze, signatura K d 28, K d 30. Viz SVOBODOVÁ, Milada. Interní inventář rukopisů františkánů v Praze. Objemná sbírka, v německém originiále vytištěná ve čtyřech svazcích v letech 1686 až 1695, představuje apokryfní život Jidáše, v němž předkládá řadu morálních témat ve formě příběhů i básní vhodných pro osobní četbu k podpoře morálního rozvoje i pro přípravu kázání.
Františkán Vít Žárek zemřel 24. září 1701 v Praze.Nekrologium české františkánské provincie.
Reference
Kategorie:Františkáni Kategorie:Františkáni v českých zemích Kategorie:Františkánští autoři Kategorie:Narození v 17. století Kategorie:Úmrtí 24. září Kategorie:Úmrtí v roce 1701 Kategorie:Muži