TESLA, akciová společnost, je český výrobce a dodavatel speciální radiokomunikační a zabezpečovací elektrotechniky pro vojenské a komerční použití. Přímým pokračovatelem se po roce 1990 stala TESLA a.s. sídlící v Praze-Hloubětíně, později v Praze-Vysočanech, ostatní české a slovenské firmy si právo k užívání ochranné známky TESLA pronajímají od vysočanské společnosti.
Od svého založení v roce 1946 až do roku 1990 fungovala TESLA jako národní podnik – koncern, se sídlem v Praze – Strašnicích. Ten sdružoval desítky jednotlivých národních podniků (a jejich závodů a provozoven) v celém Československu pro výrobu jednak malé elektrotechniky (žárovky, mikrospínače aj.), jednak kompletní obor elektroniky od pasivních i aktivních mikroelektronických součástek (rezistory, elektronky, tranzistory, integrované obvody, LED, obrazovky, reproduktory, ovládací prvky aj.) přes spotřební elektroniku (rozhlasové a televizní přijímače, gramofony, kotoučové i kazetové magnetofony, přehrávače CD a videokazet atd.) až po velkou investiční elektroniku pro profesionální a vojenské využití (vysílače, kompletní audiořetězce pro divadla a kina, telefonní ústředny, radary atd.).
Za světově nejznámější komerční výrobek TESLA lze patrně považovat malý stolní rozhlasový přijímač Tesla 308U Talisman, jehož design ve stylu art deco vytvořil Igor Didov z n. p. TESLA Bratislava a který byl tamtéž vyráběn v letech 1953 až 1958. Obdobně populární býval i kotoučový magnetofon Sonet duo (TESLA Pardubice, 1959 až 1965). V odvětví vojenské elektroniky je obecně známým vojenský pasivní radiolokátor KRTP-86 Tamara (TESLA Pardubice, 1986), který jako jediný na světě dokázal odhalit i vojenské stealth bombardéry.
Historie thumb|upright|Radar řízení letového provozu Tesla OPRL-4 v Leteckém muzeu Kbely thumb|Bývalé radiolokační zařízení Tesla v Rize thumb|Radar KRTP-86 Tamara na vozu Tatra 815 ve Vojenském muzeu Lešany Původní podniky Současná TESLA a.s. se považuje za přímého nástupce podniku Elektra Praha, založeného 18. ledna 1921 výhradně českým kapitálem a roku 1932 odprodaného koncernu Philips. Tento podnik měl široký výrobní záběr – žárovky, elektronky i rozhlasovou techniku včetně vysílačů a přijímačů. Právě z něj v březnu 1946 vznikl první národní podnik TESLA, slaboproudé a elektrotechnické závody.
Velký národní podnik TESLA Strašnice byl pak oficiálně založen 10. srpna 1946, a to spojením vybraných dosud samostatných zestátněných firem – šlo buď o československé podniky, nebo častěji o pobočky zahraničních koncernů:
Takto o založení podniku oficiálně referoval časopis Radioamatér v říjnu 1946: „Národní podnik TESLA byl ustaven 10. srpna v továrně Mikrofona ve Strašnicích za účasti jugoslávského ministra Zlatariče Branka, ministra průmyslu Makedonie Vasiljeva Georgije, min. průmyslu B. Laušmana, zástupců vlády, institucí a vysokých škol. (...) Pojmenování podniku po geniálním slovanském technikovi dokumentuje snahu po sblížení a spolupráci mezi všemi slovanskými národy. Úkolem znárodněného průmyslu je rychle překonat poválečné potíže a zchudnutí, vytvořit sociálně zdravé a plodné práci prospěšné prostředí. Poté prohlásil ministr národní podnik TESLA za ustavený. (...) Ředitel národního podniku TESLA Ing. dr. K. Elicer uvedl výrobní plán ve dvouletém budovatelském plánu: podle něho se vyrobí 300 000 přijímačů, 3 400 000 elektronek, 140 000 telefonních přístrojů, 100 000 automatických telefonních přípojek atd.“Oldradio.cz: Radioamatér 10/1946 – přepis Martina Hájka
Název TESLA tedy oficiálně odkazoval na nedávno zesnulého slavného elektrotechnika Nikolu Teslu (1856–1943). Poté, co v roce 1948 došlo k ideovému rozkolu „zemí socialistického tábora“ a Jugoslávie se stala ideovým nepřítelem, nebylo vhodné srbské jméno připomínat. Objevilo se vysvětlení, že TESLA je ve skutečnosti zkratka pro slova TEchnika SLAboproudá a toto vysvětlení názvu propagoval i podnikový ředitel v nedatovaném oběžníku.
Ke zprvu velkým znárodněným podnikům byly od roku 1953 vládním nařízením přiřazeny i další menší závody, dílny a provozovny slaboproudého průmyslu. Vznikl tak konglomerát 58 samostatných národních podniků, jejichž výrobní sortiment se částečně doplňoval, částečně si konkuroval (například rozhlasové přijímače se vyráběly ve Strašnicích, Přelouči, Pardubicích, Bratislavě aj. pokaždé podle jiných konstrukčních zvyklostí a z nezáměnných součástek). Reorganizace národního hospodářství v roce 1958 a vznik VHJ vedly k postupnému sjednocení řízení, sjednocení technické normalizace jednotlivých elektronických oborů, sjednocení součástkové základny a díky rychlému přerozdělení výroby mezi jednotlivými závody i podstatné zefektivnění a zrychlení výroby i vývoje. Do koncernu byl později zařazen nově založený pražský Výzkumný ústav spojové techniky A. S. Popova.
Prvotním zájmem tedy byly součástky, přístroje a celky pro obor telefonie a rozhlasového vysílání, poměrně rychle se však reagovalo i na rozvoj dalších oborů komerční i investiční elektroniky ve světě. Rozvoj podniku však začal zadrhávat už koncem 50. let, kdy se u západní konkurence začaly ve větší míře používat malé, jednoduché a energeticky nenáročné tranzistory, zatímco ve výrobě elektroniky Tesla se stále udržovala elektronková technika. Technické a technologické zaostávání celého východního bloku za Západem za doby ČSSR způsobilo, že některé technologie byly ukradeny pomocí průmyslové špionáže a poté využity ve výrobě. Například technologii pokovení černobílých obrazovek za úplatu vyzradil a pomohl zprovoznit italský expert. Největšími odběrateli v té době byly zejména socialistické státy v rámci RVHP (jen do SSSR bylo dodáno více než 1,5 tisíce rozhlasových a televizních vysílačů) a spřátelených zemí.
V době největšího rozmachu zaměstnával koncern v ČSSR na 30 tisíc lidí.
V roce 1980 byla zrušena Tesla Praha jako generální ředitelství a vznikly čtyři samostatné koncerny: Tesla Rožnov (elektronické součástky), Tesla Karlín (investiční elektronika), Tesla Brno (měřící a laboratorní technika) a Tesla Bratislava (spotřební elektronika); všechny byly začleněny pod Federální ministerstvo elektrotechnického průmyslu (FMEP).
Výrobky od roku 1948 thumb|Rádio Tesla 308U Talisman (1953) thumb|První československý televizor Tesla 4001A (1953) thumb|Dvoustopý magnetofon Sonet Duo (1959) thumb|upright|Kotoučové magnetofony Tesla B93, B115, B116, B730, B56 a B100 (1970-1986) thumb|Gramoradio Tesla 1038A Duo (1984) thumb|8bitový osobní počítač Tesla PMD 85-1 (1985) Významnými milníky (z pohledu spotřebitele) byly například tyto roky: 1949: první autorádio Tesla 503BV „Omikron“ 1953: začala výroba prvních československých televizorů Tesla 4001A (TESLA Strašnice) 1956: první československý kotoučový magnetofon Tesla MGK10 (TESLA Pardubice) 1958: tranzistorový rozhlasový přijímač (TESLA Kolín) 1959: započala výroba kufříkového kotoučového magnetofonu Sonet duo (TESLA Pardubice); televizní hudební skříň Tesla 4307A „Semiramis“ (TESLA Pardubice) 1960: do koncernu TESLA byl z n.p. Gramofonové závody delimitován závod Litovel, následná výroba gramofonů pod značkou Tesla znamená prudký skok v kvalitě i kvantitě tamní výroby 1962: stereofonní gramofon Tesla HC302 (TESLA Litovel) 1966: přenosný televizor Tesla 4151AB Camping (TESLA Orava); hi-fi gramofon Tesla NC410 (TESLA Litovel) 1968: kazetový magnetofon Tesla A3 na kazety typu Compact Cassette (TESLA Přelouč) 1973: stereofonní magnetofon Tesla B100 (TESLA Přelouč); barevný televizor Tesla 4401A „Tesla Color“ (TESLA Orava); hi-fi gramofon s regulací otáček pomocí stroboskopu Tesla NC 440 (TESLA Litovel) 1977: celotranzistorový televizor Tesla 4274A „Olympia“ (TESLA Orava) 1978: hi-fi magnetofon Tesla B73 (TESLA Pardubice) 1979: hi-fi radiozesilovač Tesla 816A (TESLA Bratislava) 1981: japonská výrobní linka značky Toshiba pro výrobu barevných obrazovek typu in-line znamená skok v jakosti na světovou špičku (TESLA Rožnov); začíná výroba barevného televizoru Tesla Color 110 ST (TESLA Orava) 1983: stavebnicový minisystém Tesla 710A sestávající z tuneru T710A, zesilovače Z710A, kazetového magnetofonu M710A, gramofonu G710A a 8-ohmové reprosoustavy ARS9206 (nebo 4-ohmové ARS9104). 1985: CD přehrávač Tesla MC900 (TESLA Litovel), videorekordér Tesla-Avex VM6465 (TESLA Bratislava), přenosný barevný televizor Tesla 4331A „Mánes Color“ (TESLA Orava) 1986: zcela nová řada barevných televizorů Tesla 4416 „Color 416“ (TESLA Orava, 1986-89), vyráběná v mnoha různých typech lišících se velikostí a vybavením pro uživatelské pohodlí. 1987: ukončena výroba černobílých televizorů, přičemž poslední typ Tesla 4287A „Neptun“ má provozní spotřebu elektřiny pouhých 56 W (TESLA Orava, 1984–87) 1989: kompaktní věž Tesla SM580 (TESLA Přelouč, 1990-91); nová sjednocená řada radiopřijímačů Tesla 447A Progresson (TESLA Bratislava, 1988-90) a radiomagnetofonů Tesla KM 351 (TESLA Přelouč, 1989–1990), stereofonní televizor s teletextem Tesla 4428A „Color 428“ (TESLA Orava, 1989–1992)
Audio Mini rádia: T613, T713, Talisman, 305U Talisman, 306U Talisman, 307U Talisman, 308U Talisman, 312A Junior, 314B Luník, 315A Sonatina, 320A Sputnik, 323A, 324A Nocturno, 326A Tosca, 327A Lýra, 332A Mimoza, 335A Nabucco, 337B-1 Bonny, 338AB Toccata, Malá rádia: T 254, T 120 Rytmus, 504U-II Pionýr, 505A Favorit, 401U Accord, 402U, 405U Standard, 406U Vltava, 407U, 410U, 411U, 420U Trio, 420A, 422U, 424A Gavota, 426A Tenor, 427A Poézia, 428A Gavota 2, 431B Havana, 433A Carioca, 437A Kankan, 438A Jantar, 440A Galaxia, 441A Euridika, 441A-3 Euridika II, 441A-4 Eminent, 442A Spirituál, 444A Duetto, 445A Alto, 447A Progresson, 461A Forte. Větší rádia: Signal, Riava, 501A, 506A Arie, 508B, 509A, 510A, 514A, 521A Populár, 522A Rondo, 525A Kvarteto, 526A Kantáta, 527A Melódia, 528A Rondo II, 532A Echo, 534A Traviata, 535A Echo Stereo, 536A Teslaton, 538A Stereodirigent, 539A Rigoletto, 541A Bohéma, 542A Nora, 543A Verdi. Střední rádia: T666, 845A Beseda, 805A Filharmonie, Klasik, Romance, Kongres, Melodic, Harmonie, 603A Symfonic, 605A Blaník, 612A, 613A, 614A, 615A Dunaj, 616A Opera, 618A Kriváň, 619A Dalibor, 620A Máj, 621A Opera, 622A, 623A Máj, 624A Chorál, 625A Hymnus, 627A Variace, 628A. Velká rádia: T566, T516A Largo, 721A Festival. Stolní rádia: 632A, 810A "SP201", 813A "SP221", 814A, 816A, 820A, 635A Soprán, 637A Sextet, 3601A "ST100", 3603A, 3606A, 638A Solo, SR530. Televizní/hudební skříně: 4307A Semiramis, 4312A Hollar, 4313A Brandl, 4314A Brožík. Stojanová gramorádia: Supraphon LE57, Supraphon LE58, Supraphon LE59, Supraphon LE61, Supraphon LE62, Supraphon LE640, Supraphon LE650, Supraphon LE670, Supraphon LE680, Supraphon LE680A-5, 1101A Jubilant, 1104A Bolero, 1105A Viola, 1106A Maestro II, 1107A Copélia, 1112A Stereo, 1118A Capella, 1120A Supraphon, 1121A Barytón, 1122A Humoreska, 1122A-2 Humoreska 2, 1123A Prelúdium Stereo, 1126A Adagio, 1127A Suita, 1128A Pastorále, 1129A Sextant, 1130A Cabalero, 1132A Strečno, 1135A Studio, 1136A Studio. Stolní gramorádia: 512000 ZZ, 512003 ZZ II, 512005 ZZ III, 512008 ZZ IV, 512030 Dominant, 512034 Dominant II, 512070 Tábor I, 512074 Tábor II, 1001A Dirigent, 1002A Maestro I, 1003A Orchestr, 1004A Ouvertura, 1005A Poém, 1007A Allegro, 1008A Liberta, 1009A Barcarola, 1010A Dunaj, 1011A Dunajec, 1012A Koncert, 1014A Fuga, 1016A Sonáta, 1017A Aida, 1018A Liberta 2, 1019A Piano, 1020A Capricio, 1021A Opereta, 1024A Bel Canto, 1025A Bolero, 1026A Andante, 1027A Orfeus, 1028A Stereo Rytmus, 1029A Romeo, 1032A Synkopa, 1032A-3 Alegro, 1035A Idyla, 1033A Multitón, 1034A Rapsódia, 1036A Stereo Studio, 1037A Moderato, 1038A Duo, 1039A Dominant, 1040A Akord.