43. výsadkový pluk je součástí Pozemních sil Armády České republiky. Jedná se o výsadkový útvar typu komando schopný provádět úderné operace se zvýšenou ofenzivní silou oproti klasickým výsadkovým jednotkám. Pluk vznikl 1. října 2020 v posádce Chrudim transformací 43. výsadkového praporu jako tzv. třetí manévrový prvek AČR (vedle stávající 4. brigády rychlého nasazení a 7. mechanizované brigády), přičemž má představovat sílu okamžité reakce na nové hrozby doma i ve světě.

Výsadkový pluk dosáhl počátečních operačních schopností v říjnu 2020; dosažení plných operačních schopností bylo naplánováno na leden 2026, ale kvůli nedostatku vojáků bylo posunuto na rok 2031. Útvar měl disponovat 1300 vojáky a novou výzbrojí, například cca stovkou lehkých bojových vozidel, ručními zbraněmi či malými bezpilotními letouny.

Úkoly Úkolová uskupení vytvářená 43. výsadkovým plukem jsou určena k provádění komplexních operací ve spolupráci s ostatními silami, v případě potřeby též samostatně. Úderné operace se vyznačují citlivostí operačního prostředí, náročností plánování, operačním rizikem a obtížností zasazení do cílové oblasti – vzduchem (padákový výsadek nebo přeprava vrtulníkem či letounem), po zemi (pěšky nebo lehkými útočnými vozidly) či po vodě (čluny). Jmenovitě se jedná o: vzdušně-výsadkové operace, operace v týlu nepřítele, operace „vyhledej a znič“, boj na zdrženou, přepadové operace, léčky, operace na ovládnutí, stabilizační operace, evakuaci civilistů, záchranu leteckých osádek.

Organizační struktura 43. výsadkový pluk se v rámci Armády České republiky vyznačuje unikátní organizační strukturou. Tzv. komanda, která jsou větší než původní výsadkové roty (ale menší než prapor), podporuje několik středisek v čele s velením a štábem pluku.

Prvním velitelem byl v říjnu 2020 jmenován plukovník Róbert Dziak, zástupcem velitele byl podplukovník Ivo Zelinka. Od 1. listopadu 2023 je velitelem podplukovník gšt. Mgr. Petr Matouš.

alt=|bezrámu|1203x1203pixelů Velení a štáb pluku Středisko bojového výcviku Středisko výsadkové přípravy 1. – 4. komando 5. komando (AZ) Středisko zbraní Středisko bojové podpory Středisko zabezpečení velení Středisko logistického zabezpečení Zdravotnický odřad

5. komando (AZ) 5. komando (AZ) je výběrová jednotka aktivních záloh výsadkového pluku určená k posílení sestavy pluku při maximální ambici nasazení útvaru. Slouží také k doplnění neobsazených míst v organizační struktuře komand či střediska zbraní, ať už z důvodu mírové nenaplněnosti, nebo bojových ztrát. Organizační struktura komanda vychází ze struktury ostatních komand pluku, přičemž jednotka je schopna zasazení padákovým výsadkem i slaněním. Výzbroj a výstroj je identická s profesionálními komandy, což usnadňuje začlenění vojáků aktivní zálohy do struktur profesionálních komand, středisek i štábu.

Rukávové označení Stejně jako první čtyři komanda má i 5. komando vlastní rukávové označení v podobě zlatě lemovaného štítu s polem v hnědé barvě. Zlaté lemování symbolizuje jednotky hlavního úsilí pluku.

Historie První výběrové řízení do jednotky proběhlo v roce 2016 a první cvičení jednotky se uskutečnilo v roce 2017, ještě pod označením 4. rota aktivních záloh 43. výsadkového praporu. V rámci transformace praporu na pluk byla jednotka přeměněna na 5. komando (AZ). V roce 2019 proběhl první výsadkový kurz pro příslušníky aktivních záloh Armády České republiky, jehož účastníky tvořili převážně příslušníci 5. komanda (AZ). V roce 2025 jako první voják aktivní zálohy úspěšně dokončil Kurz útočného boje Komando příslušník 5. komanda. Příslušníci jednotky se rovněž zúčastnili operačního nasazení v zahraničí.

Výcvik Výcvik probíhá samostatně i společně s profesionální částí pluku a zaměřuje se na taktiku, střeleckou, zdravotní a výsadkovou přípravu, jakož i na další odborné činnosti související s posláním jednotky. Po absolvování základního výsadkového kurzu se vojáci v rámci výsadkové přípravy věnují zejména seskokům na padácích s kulatým vrchlíkem z letadel i vrtulníků a vysazení slaněním, a to metodou volného lana i metodou fast rope. Nacvičovány jsou rovněž seskoky s materiálem, noční seskoky a od roku 2026 i seskoky do vody, spolu s aeromobilními operacemi.

Výběrové řízení Výběrové řízení k 5. komandu (AZ) probíhá zpravidla jednou ročně na podzim, od sobotního rána do nedělního odpoledne. První část tvoří tělesné přezkoušení ve stejném rozsahu jako pro vojáky z povolání v dané věkové kategorii, druhá část je zaměřena na týmovou spolupráci při vysoké fyzické a psychické zátěži. Výběrového řízení se mohou zúčastnit jak stávající vojáci aktivní zálohy, kteří chtějí k 5. komandu přestoupit z jiného útvaru, tak civilní uchazeči dosud nezařazení do aktivní zálohy.

Historie

Československo První pokus o vznik jednotky letecké pěchoty v československé armádě se datuje k 2. září 1938. S výsadkáři se počítalo hlavně pro destrukční akce v týlu nepřítele. Výcvik první čety měl začít v Milovicích v dubnu 1939. Tyto koncepční práce a nábor dobrovolníků ukončila okupace 15. března 1939. Za druhé světové války působily na území Protektorátu výsadkové zpravodajské a diverzní skupiny vysílané ze „západního“ (viz Zvláštní skupina D a Operace Anthropoid) i „východního“ ústředí československého zahraničního odboje, tj. Londýna a Moskvy. 2. československá paradesantní brigáda v SSSR byla nasazena v bojích Slovenského národního povstání a Karpatsko-dukelské operace.

vlevo|náhled|Čs. výsadkáři Pěšího praporu 71 (výsadkového) s arm. gen. Ludvíkem Svobodou v Zákupech u České Lípy S přípravnými pracemi na vytvoření výsadkových jednotek poválečné čs. armády se započalo v srpnu 1945, podle návrhu mírové organizace čs. branné moci měla být postavena výsadková brigáda. Zpočátku bylo hlavním úkolem formulování koncepce pro budoucí výsadkové vojsko – zda dát přednost malým skupinám typu commando, určeným převážně k průzkumně-diverzním a sabotážním úkolům, nebo větším jednotkám, schopným plnit takticko-operační úkoly. Koncepční spor byl vyřešen v únoru 1947, preferována byla orientace na malé a střední, dokonale připravené diverzně-sabotážní výsadky. Skupina výsadkových jednotek při velitelství pěchoty zahájila svou činnost v květnu 1947. Jako datum zřízení výsadkového praporu byl určen 1. říjen téhož roku. Ten byl vytvořen v Zákupech u České Lípy a jeho velitelem se stal mjr. Oldřich Talášek.

K 1. říjnu 1949 byl Pěší prapor 71 přejmenován na Výsadkový prapor 71 „Československých parašutistů“. O rok později se stal 71. výsadkovým praporem se stejným čestným názvem. Až do roku 1950 cvičil výsadkový prapor a jeho součásti vojáky pro diverzní, sabotážní a zpravodajské úkoly. Po tomto datu byl změněn na bojovou jednotku schopnou operačního zasazení a jeho výcvik se začal řídit sovětskými předpisy. Postupný přesun výsadkového vojska na východní Slovensko začal již v roce 1950 a dne 1. října 1952 byl vytvořením 22. výsadkové brigády v Prešově ukončen.

Základem brigády se stal 65., 71. a 72. výsadkový prapor spolu se 173. výsadkovým dělostřeleckým oddílem. K 1. listopadu 1955 bylo zrušeno výsadkové vojsko jako samostatný druh vojska a skončila také činnost velitelství výsadkového vojska, jehož odborné úkoly převzala skupina pro řízení výsadkových jednotek vytvořená na Správě bojové přípravy Generálního štábu. V roce 1960 se do kasáren Leteckého učiliště v Prostějově přemístily velitelství a štáb 22. výsadkové brigády s podpůrnými a zabezpečovacími jednotkami, 71. a 72. výsadkový prapor a nově zřízený 22. výsadkový protitankový oddíl. 1. září 1961 bylo v Chrudimi zřízeno 4. výsadkové výcvikové středisko pro 4. armádu. Úkolem bylo provádění výsadkové přípravy pro ostatní útvary armády. Toto středisko ukončilo svou činnost 15. července roku 1964, ale již o rok později byla do Luštěnic a Chrudimi přemístěna 5. a 6. rota 7. výsadkového pluku ZU jako 1. a 4. výsadková průzkumná rota. Ty byly podřízeny velitelstvím Západního a Středního vojenského okruhu s úkolem provádět hloubkový průzkum. Jako jedny z mála jednotek ČSLA byly již v míru na válečných počtech.

Po invazi vojsk Varšavské smlouvy došlo nejprve 15. října 1968 k přemístění 1. výsadkové průzkumné roty z Luštěnic do Chrudimi a při reorganizaci 22. výsadkové brigády na podzim 1969 přešly obě jednotky do Prostějova a staly se součástí 22. výsadkového pluku. Reorganizací výsadkové brigády na pluk, vynucené Sověty v reakci na odmítnutí kapitulace útvarů brigády při invazi a aktivní přípravě na diverzní akce částí jednotek došlo ke zrušení 71., 72., 65. výsadkového praporu a 173. výsadkového dělostřeleckého oddílu a zařazeny jako 1. (71.) a 2. (65.) výsadkový prapor (o dvou rotách a s jednou baterii) a jako školní 3. (72.) výsadkový prapor a protitankový oddíl. Tímto krokem došlo k deaktivaci 71. výsadkového praporu na téměř dvě dekády.

Dne 1. října 1987 byl v posádce Chrudim zřízen 71. úderný výsadkový prapor podřízený velitelství Západního vojenského okruhu. Přihlásil se k tradicím Pěšího praporu 71, první výsadkové jednotky čs. armády vytvořené 1. října 1947. V roce 1989 byl prapor rozšířen na 150 osob a byla mu předána původní bojová zástava a historický název " 71. výsadkový úderný prapor národního hrdiny Jana Švermy" (6. 5. 1989).

K dalšímu rozšíření došlo v roce 1991. Tehdy byla vytvořena rota týlového a technického zabezpečení a četa poddůstojnické školy. Prapor byl přejmenován na 71. prapor rychlého nasazení a dne 20. 10. 1991 mu byl vrácen původní historický název z roku 1947 „Československých parašutistů“.

Česko vpravo|náhled|Výsadkáři protiletadlové baterie, Doupov, 90. léta V roce 1993 byly počty praporu zvýšeny znovu o 100 % a byla prováděna opatření k naplnění všech rot a samostatných čet praporu na plné počty. Dislokační opatření již v té době naznačovala zcela novou perspektivu, a to nejen perspektivu praporu. Na podzim roku 1993 byl u praporu proveden první výsadkový přeškolovací kurz pro třicet tři nových důstojníků, budoucích příslušníků 4. brigády rychlého nasazení, o jejímž vytvoření bylo v té době již rozhodnuto. 71. prapor rychlého nasazení byl dnem 1. 4. 1994, jako první útvar, vyňat z podřízenosti VVZ TÁBOR a podřízen Inspektorátu pozemního vojska GŠ AČR jako 43. výsadkový mechanizovaný prapor. Stal se tak prvním útvarem nově vznikající Brigády rychlého nasazení.

4. brigáda rychlého nasazení vznikla 1. července 1994, ale její výstavba začala již od 1. ledna 1994. Základem pro výstavbu brigády se stal 43. výsadkový mechanizovaný prapor. Brigáda byla podřízena přímo náčelníkovi Generálního štábu AČR, v roce 1997 přešla do podřízenosti Velitelství pozemního vojska a po jeho transformaci pod Velitelství společných sil. Od 1. ledna 2014 byl prapor, v souladu se svým doktrinálním určením, nazýván pouze jako 43. výsadkový prapor.

43. výsadkový prapor vpravo|náhled|Aeromobilní operace 43. vpr, Afghánistán - Logar, 2009 43. výsadkový prapor měl ve 4. brigádě rychlého nasazení poněkud výsadní postavení už od jejího založení. Byl jednotkou, od níž se odvíjela výstavba brigády, a současně šlo o jediný výsadkový prapor celé brigády, potažmo AČR. Již od roku 2000 vykonávali všechny velitelské a odborné funkce pouze profesionálové. S rozvojem aktivních záloh roku 2016 vznikla 4. výsadková rota aktivní zálohy a prapor tak opět disponoval vlastní záložní jednotkou.