Marie Rýdlová, rozená Lierová (3. prosince 1884 Německý BrodSOA Zámrsk, Matrika narozených v Německém Brodě, sign. 2815, ukn 2086, str. 93. Dostupné online. – 28. října 1971 Praha) byla česká herečka.
Život Narodila se v rodině Karla Liera, předního herce a režiséra smíchovských divadel a herečky Antonie Bollardové,Biografický slovník Slezska a severní Moravy 6, s. 107. dva její sourozenci, starší bratr FrantišekMiloš Zbavitel: Osm hereckých portrétů. Ostrava : Profil, 1985, s. 36 [dále Zbavitel]. a nevlastní sestra Karla, se rovněž věnovali hereckému povolání.Zbavitel, s. 37. Od útlého mládí vystupovala v dětských rolích u divadelních společností, kde působili její rodiče, profesionální divadelní dráhu nastoupila jako žačka herečky ND Izy Grégrové nejprve v Grauově společnosti vedené bratrem Františkem Lierem (1901),Zbavitel, s. 37–38. od sezony 1902/1903 do roku 1910 byla členkou smíchovského Švandova divadla, kde prošla řadou činoherních i zpěvoherních rolí, tančila v operetních představeních a zpívala ve sboru, postupně se však profilovala v oboru činoherního herectví. Po rozpadu manželství s operetním tenoristou Vladimírem Jelenským (vlastním jménem Jaroslav Jelínek) odešla z Prahy,Zbavitel, s. 40. v letech 1910–1919 hrála ve venkovských kočovných divadelních souborech V. Suka, R. Morávka, H. Benoniové a K. Jičínského.Miloš Fikejz. Český film : herci a herečky II, s. 630 [dále Fikejz].
Následně získala angažmá u ředitele a režiséra Václava Jiřikovského v nově konstituovaném ostravském NDMS (1919–1922, 1924–1944),Kulturně-historická encyklopedie českého Slezska a severovýchodní Moravy 2, s. 289. společně se svým manželem, hereckým kolegou a režisérem Antonínem Rýdlem (sňatek 1922) byli v letech 1922/1923 angažováni v bratislavském Slovenském národním divadle a jednu sezonu (1923/1924)Zbavitel, s. 46. v pražském Divadle Komedia, které v roce 1923 založil bulvární spisovatel a podnikatel Felix Achille de la Cámara.Komedia. In Česká divadla : encyklopedie divadelních souborů, s. 210–212. Na pozvání druhého ředitele NDMS Františka Uhlíře se v roce 1924 oba vrátili do Ostravy. Ve druhém ostravském angažmá navázala Marie Rýdlová na své předchozí úspěchy a ztvárnila řadu charakterních i komediálních postav české a světové klasiky. Vedle hlavního činoherního oboru působila nejprve externě (od 1927), v letech 1934–1940 pak smluvně také jako sólistka operetního souboru.Zbavitel, s. 48. Od konce třicátých let soukromě vyučovala herectví, k jejím žačkám patřila např. Slávka Budínová.
Po odchodu z Ostravy krátce hrála v holešovické Uranii a věnovala se filmové práci, v roce 1945 nastoupila do Divadla 5. května, odkud přešla do Městského divadla na Královských Vinohradech, pozdějšího Divadla čs. armády (1945–1951). Svou úspěšnou divadelní kariéru zakončila na scénách Městských divadel pražských (1951–1952), v důsledku vážného onemocnění odešla k 1. dubnu 1953 na trvalý odpočinek.Zbavitel, s. 68. Kromě své divadelní práce herecky spolupracovala s ostravským rozhlasem a podílela se na vzniku osmi filmů.Fikejz, s. 630–631. U příležitosti jejích sedmdesátých narozenin byla jmenována zasloužilou umělkyní (1954).Zbavitel, s. 69.
Divadelní role, výběr
Národní divadlo Praha 1943 F. Šrámek: Léto, slečna Růžena (j. h.), 10. a 25. 6. 1944, režie Vojta Novák Zbavitel, s. 62–63.
Národní divadlo moravsko-slezské Ostrava 1919 J. Mahen: Ulička odvahy, Míla, režie Václav Jiřikovský 1919 A. de Musset: Se srdcem divno hrát, Pluchová, režie Václav Jiřikovský 1919 F. X. Svoboda: Poslední muž, maminka Kohoutová, režie František Uhlíř (ve stejné roli 1924, režie Alexandr Kantor; 1932, režie Antonín Rýdl; 1940, režie Táňa Hodanová) 1920 W. Shakespeare: Romeo a Julie, chůva, režie Václav Jiřikovský (ve stejné roli 1941, režie Jan Škoda) 1920 K. Čapek: Loupežník, Fanka, režie Karel Černý (ve stejné roli 1928, režie František Paul; 1935, režie Jan Škoda) 1921 F. Sokol-Tůma: Gorali, Tereza Orzagová, režie Alexandr Kantor 1921 K. Čapek: R. U. R., Nána, režie Václav Jiřikovský (ve stejné roli 1925, režie Antonín Rýdl; 1939, režie Karel Konstantin) 1922 J. K. Tyl: Strakonický dudák, Kordula, režie Václav Jiřikovský (ve stejné roli 1941, režie Karel Palouš) 1924 W. S. Maugham: Na východ od Suezu, Amah, režie Antonín Rýdl 1925 Ivo Vojnović: Smrt matky Jugovičů, titulní role, režie Antonín Rýdl 1926 J. K. Tyl: Lesní panna, Voršila, režie Alexandr Kantor 1927 Molière: Lakomec, Frosina, režie Alexandr Kantor 1928 G. Zapolska: Morálka paní Dulské, titulní role, režie Jiří Myron (ve stejné roli 1937 opět v nastudování Jiřího Myrona) 1929 G. Hauptmann: Bobří kožich, Wolffová, režie František Paul (ve stejné roli 1940, režie Jiří Myron) 1930 A. Jirásek: M. D. Rettigová, Ančka, režie Jiří Myron 1931 O. Scheinpflugová: Okénko, Dynybylová, režie Jiří Myron 1932 O. Nedbal: Polská krev, Jadwiga, režie Jaroslav Skála 1933 René Fauchois: Pozor, čerstvě natřeno, Voršila, režie Miloš Nedbal 1934 F. Langer: Velbloud uchem jehly, Peštová, režie Jan Škoda 1935 Ivor Novello: Panenská půda, Pidgeonová, režie Karel Konstantin 1936 Vilém Werner: Lidé na kře, Anna Junková, režie Karel Konstantin 1937 J. K. Tyl: Tvrdohlavá žena, Jahelková, režie Antonín Kurš 1938 B. Němcová, Antonie Kučerová-Fischerová, Jan Port (dramatizace): Babička, titulní role, režie Karel Palouš (inscenace obnovena 1940) 1938 K. Čapek: Matka, titulní role, režie Antonín Kurš 1939 Jan Snížek: Příklady táhnou, Růžena Bártlová, režie Jiří Myron 1940 F. Schiller: Úklady a láska, Millerová, režie Jan Škoda 1941 Euripidés: Médeia, chůva, režie Karel Palouš
České divadlo moravskoostravské Ostrava 1942 G. Preissová: Gazdina roba, Mešjanovka, režie Jan Škoda 1943 F. Šrámek: Léto, slečna Růžena, režie Karel Palouš 1944 Vladimír M. Strojil: Rodinná pouta, Kateřina Hájková, režie Jiří Myron
Městské divadlo na Královských Vinohradech Praha 1945 A. N. Ostrovskij: Vlci a ovce, Murzavecká, režie Karel Jernek 1946 Molière: Lakomec, Frosina, režie Bohuš Stejskal 1947 A. S. Gribojedov: Hoře z rozumu, Chrjuminová, režie Jiří Frejka 1948 A. P. Čechov: Tři sestry, Anfisa, režie Jaromír Pleskot 1949 A. Jirásek, Karel Kraus (dramatizace): Filosofská historie, Rollerová, režie Jaromír Pleskot 1949 B. Němcová, J. Pleskot (dramatizace): Babička, titulní role (alternace Helena Friedlová), režie Antonín Kandert
Divadlo československé armády Praha 1950 A. P. Čechov: Strýček Váňa, Marina, režie Jan Fišer 1950 J. K. Tyl: Jiříkovo vidění, Zuzana Poličanská (alternace Libuše Freslová), režie Aleš Podhorský 1950 Viktor M. Gusjev: Sláva, Motylkovová, režie Václav Vydra ml.
Městská divadla pražská 1951 M. Słomczyński: Hallo, Fredy, Gertruda (alternace Nina Bartů), Divadlo Komedie, režie Karel Svoboda
Filmografie 1943 Šťastnou cestu (uklízečka v obchodním domě) 1944 Jarní píseň (Kozlerová) 1945 Rozina sebranec (rukavičkářka Markéta) 1946 Nezbedný bakalář (Alžběta) 1949 Němá barikáda (stará Němka) 1949 Divá Bára (Vlčková) 1952 Akce B (abatyše) 1952 Divotvorný klobouk (žena kováře)
Odkazy
Reference
Literatura Česká divadla : encyklopedie divadelních souborů. Praha : Divadelní ústav, 2000. 615 s. . S. 100, 211, 338, 339, 342, 345, 441. Kolektiv autorů. Almanach Národního divadla moravskoslezského : 1919–1999. Ostrava : Národní divadlo moravskoslezské, 1999. 175 s. . S. 37. Národní divadlo moravskoslezské v Ostravě. In Kulturně-historická encyklopedie českého Slezska a severovýchodní Moravy. 2. svazek : M–Ž. 2. vydání. Ostrava : Ústav pro regionální studia Filozofické fakulty Ostravské univerzity, 2013. 575 s. . S. 75. Marie Rýdlová. In Biografický slovník Slezska a severní Moravy. 6. sešit. Ostrava : Filozofická fakulta Ostravské univerzity, 1996. 147 s. . S. 107. Marie Rýdlová. In Marie Rýdlová. In Kulturně-historická encyklopedie českého Slezska a severovýchodní Moravy. 2. svazek : M–Ž. 2. vydání. Ostrava : Ústav pro regionální studia Filozofické fakulty Ostravské univerzity, 2013. 575 s. . S. 289. Marie Rýdlová. In ZBAVITEL, Miloš. Osm hereckých portrétů : Herci staré gardy ostravské činohry. Ostrava : Profil, 1985. 251 s. S. 34–69. SÝKOROVÁ-ČÁPOVÁ, Eva; WEIMANN, Mojmír. 60 let Státního divadla v Ostravě. Ostrava : Státní divadlo v Ostravě, 1980. 407 s. S. 96, 99, 103, 105, 106, 109, 282. ZBAVITEL, Miloš: Jiří Myron. Ostrava : Profil, 1980. 235 s. S. 97–99, 103, 113, 142, 144, 145, 182, 185.
Externí odkazy
Marie Mičková: Národní divadlo moravskoslezské v meziválečném období a protektorátu Čech a Moravy, FF MU 2009 (bakalářská práce)
Kategorie:České herečky Kategorie:České divadelní herečky Kategorie:České filmové herečky Kategorie:Herečky Národního divadla moravskoslezského Kategorie:Herečky Divadla na Vinohradech Kategorie:Českoslovenští zasloužilí umělci Kategorie:Umělci z Havlíčkova Brodu Kategorie:Narození v Havlíčkově Brodě Kategorie:Narození 3. prosince Kategorie:Narození v roce 1884 Kategorie:Úmrtí 28. října Kategorie:Úmrtí v roce 1971 Kategorie:Ženy Kategorie:Úmrtí v Praze