AE Aurigae (zkráceně AE Aur, také HD 34078) je horká modrá hvězda hlavní posloupnosti spektrálního typu O9,5 V v souhvězdí Vozky. Patří mezi hvězdné uprchlíky, tedy hvězdy pohybující se vysokou rychlostí vzhledem ke svému okolí. Při průletu mezihvězdnou hmotou osvětluje a ionizuje mlhovinu IC 405, známou pod anglickým názvem Flaming Star Nebula. Její střední zdánlivá hvězdná velikost ve filtru V je přibližně 5,96, takže se nachází poblíž obvyklé hranice viditelnosti pouhým okem. Za velmi dobrých pozorovacích podmínek ji lze spatřit bez dalekohledu, spolehlivěji však pomocí malého triedru.
Pozorování a proměnnost náhled|Světelná křivka AE Aurigae z měření družice Hipparcos AE Aurigae se nachází v jižní části souhvězdí Vozky. Její poloha pro epochu J2000,0 je přibližně 5h 16m 18,15s rektascenze a +34° 18′ 44,34″ deklinace. V databázi VSX je vedena jako nepravidelná proměnná hvězda typu Orion. Její jasnost se pohybuje přibližně mezi zdánlivými hvězdnými velikostmi 5,78 a 6,08. Fotometrická studie založená na měření družice Hipparcos nalezla nejsilnější periodogramový signál u periody 213,7 dne; stabilní perioda proměnnosti však nebyla spolehlivě stanovena. Proměnnost hvězdy ohlásil v roce 1923 americký astronom Daniel Walter Morehouse; označení AE Aurigae jí bylo přiděleno v následujícím roce.
Fyzikální vlastnosti AE Aurigae je hvězda hlavní posloupnosti spektrálního typu O9,5 V. Spektrální třída O zahrnuje nejteplejší hvězdy základní spektrální posloupnosti a přípona V označuje hvězdu hlavní posloupnosti. Spektroskopická analýza zveřejněná roku 2023 určila její efektivní teplotu na 33 200±300 K, hmotnost na 19,2± 0,3 hmotnosti Slunce, poloměr na 6,8±0,5 poloměru Slunce a bolometrickou svítivost přibližně na 50 100násobek svítivosti Slunce. Stáří hvězdy bylo v téže práci odhadnuto na zhruba čtyři miliony let. Uvedené nejistoty vycházejí z konkrétní spektroskopické a evoluční analýzy; jiné modely mohou poskytovat mírně odlišné hodnoty. Paralaxa uváděná databází SIMBAD na základě astrometrie družice Gaia činí 2,5740±0,0340 úhlové milisekundy. Její prosté převrácení odpovídá vzdálenosti přibližně 385 pc, tedy 1267 světelných let. Tento výpočet nezahrnuje případnou korekci nulového bodu paralaxy ani bayesovský odhad vzdálenosti. Starší práce založené na méně přesné astrometrii družice Hipparcos pracovaly se vzdálenostmi kolem 450 pc.
Hvězdný uprchlík AE Aurigae má ve srovnání s okolními hvězdami vysokou prostorovou rychlost. Její výrazný vlastní pohyb směřuje převážně k severu a heliocentrická radiální rychlost činí +56,7±0,6 km/s, takže se od Sluneční soustavy vzdaluje. Patří mezi klasické příklady hvězdných uprchlíků. Hvězdní uprchlíci mohou být urychleni zejména dvěma mechanismy: rozpadem dvojhvězdy po výbuchu jedné složky jako supernovy nebo gravitačním setkáním několika hmotných hvězd, například dvou těsných dvojhvězd. V případě AE Aurigae byl tradičně upřednostňován druhý scénář.
Možný původ v Orionu Blaauw a Morgan roku 1953 upozornili, že AE Aurigae a hvězda Mý Columbae se pohybují přibližně opačnými směry a mohly mít společný původ. Rekonstrukce pohybu založená na astrometrických údajích družice Hipparcos ukázala, že AE Aurigae, Mý Columbae a dvojhvězda Ióta Orionis s výstřednou oběžnou dráhou se před přibližně 2,5 milionu let nacházely ve velmi malém prostoru v oblasti mladé hvězdokupy Trapéz v Mlhovině v Orionu. V této klasické rekonstrukci se předpokládá, že se těsně setkaly dva hmotné dvojhvězdné systémy. Gravitační interakce vymrštila AE Aurigae a Mý Columbae opačnými směry, zatímco zbývající dvě hvězdy vytvořily dnešní dvojhvězdu Ióta Orionis. Hvězda 53 Arietis bývala uváděna jako další uprchlík z Orionu, ale rekonstrukce její dráhy ji spojuje obecně s hvězdnou asociací Orion OB1, nikoli s konkrétní událostí, při níž měly být vymrštěny AE Aurigae a Mý Columbae. Studie z roku 2022 využívající astrometrii družice Gaia a aktualizované radiální rychlosti společný původ AE Aurigae a Mý Columbae zpochybnila. Podle jejích výsledků mohla být Mý Columbae vymrštěna dříve z otevřené hvězdokupy Collinder 69 poblíž Mlhoviny v Orionu. Přesné místo a okolnosti urychlení AE Aurigae proto nejsou definitivně vyřešeny.
Vztah k mlhovině IC 405 náhled|vlevo|Mlhovina IC 405 osvětlená hvězdou AE Aurigae AE Aurigae se na obloze nachází v mlhovině IC 405, která je podle hvězdy označována také anglickým názvem Flaming Star Nebula. Hvězda však v mlhovině nevznikla, ale pouze jí vysokou rychlostí prolétá. Silné ultrafialové záření AE Aurigae ionizuje okolní vodík, jehož rekombinační záření vytváří emisní složku mlhoviny. Modré oblasti viditelné na optických snímcích vznikají převážně rozptylem světla na prachových částicích. IC 405 proto obsahuje jak emisní, tak reflexní složku. Nadzvukový pohyb hvězdy mezihvězdnou hmotou vytváří před hvězdou obloukovou rázovou vlnu. Infračervená pozorování družicí Spitzer ukázala zahřátý prach uspořádaný do kometárního oblouku ve směru pohybu hvězdy. Roku 2012 byla přibližně 30″ severovýchodně od hvězdy ohlášena detekce netepelného rentgenového záření, které bylo připsáno urychlování částic v rázové vlně. Následná analýza dat družice XMM-Newton, zveřejněná v roce 2017, tuto interpretaci nepotvrdila. Pozorování rentgenovou observatoří Chandra, zveřejněná v roce 2019, ukázala, že zdroj není rozlehlý ani se nekryje s infračerveným obloukem; pravděpodobně jde o vzdálené aktivní galaktické jádro. Rentgenové záření samotné rázové vlny AE Aurigae tak dosud nebylo spolehlivě prokázáno.
Možní průvodci V blízkosti AE Aurigae bylo pozorováno několik slabších hvězd, které byly považovány za možné průvodce. Objekty ve vzdálenostech přibližně 8,4″ a 0,35″ jsou však pravděpodobně pouze optickými průvodci, tedy nesouvisejícími hvězdami ležícími v téměř stejném směru. Interferometrická pozorování pomocí přístroje MIRC-X na soustavě dalekohledů CHARA odhalila dalšího možného blízkého průvodce. V prosinci 2017 byla jeho úhlová vzdálenost 6,85±0,07 mas a v září 2018 přibližně 1,74±0,20 mas. Autoři studie z roku 2023 jej označili za kandidáta na fyzického průvodce; gravitační vazba ani oběžná dráha však dosud nebyly spolehlivě potvrzeny a jsou zapotřebí další pozorování.
Odkazy Reference
Externí odkazy
AE Aurigae v databázi SIMBAD AE Aurigae v databázi AAVSO VSX
Kategorie:Hvězdy v souhvězdí Vozky Kategorie:Objekty v katalogu 2MASS