Antonín Staněk (* 2. března 1966 Olomouc) je český politik a vysokoškolský pedagog, v letech 2017 až 2021 poslanec Poslanecké sněmovny PČR, který mezi červnem 2018 a červencem 2019 zastával funkci ministra kultury ČR ve druhé Babišově vládě. V letech 2014 až 2018 byl primátorem Olomouce. Na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci působil jako proděkan.
V letech 2001–2021 byl členem České strany sociálně demokratické, později vstoupil do hnutí PŘÍSAHA. Od října 2025 je poslancem Evropského parlamentu, v dubnu 2026 PŘÍSAHU opustil.
Život V letech 1980 až 1984 vystudoval Gymnázium Šternberk. Následně v letech 1985 až 1990 absolvoval učitelství všeobecně vzdělávacích předmětů český jazyk – občanská nauka na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Titul Mgr. získal za diplomovou práci Odměňování v podmínkách přestavby hospodářského mechanismu, 1990. Na téže fakultě si v letech 2003 až 2006 rozšířil vzdělání o doktorský obor pedagogika. Titul Ph.D. získal za disertační práci Evropská dimenze ve výchově k občanství v předmětu občanská výchova na druhém stupni základní školy, 2006. Habilitován jako docent byl v roce 2013 opět na PdF UP v Olomouci (habilitační práce Výchovné paradoxy v kontextu didaktiky společenských věd a jejich reflexe učiteli vybraných společenskovědních předmětů na úrovni sekundárního vzdělávání: teoreticko-empirická studie jako výstup jednoho tématu výzkumu pedagogických jevů v didaktice společenských věd, 2013).
V letech 1991 až 1992 působil jako učitel na Vojenské střední škole protivzdušné obrany v Liptovském Mikuláši na Slovensku. Mezi roky 1992 a 2001 vyučoval na Gymnáziu Šternberk. V roce 2001, v době menšinové vlády Miloše Zemana s podporou ODS (opoziční smlouva), vstoupil do České strany sociálně demokratické a udělal rychlou politickou i profesní kariéru. V témže roce nastoupil jako odborný asistent na Katedru společenských věd Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, kde od roku 2013 působil jako docent. Na PdF UP v Olomouci působil jako proděkan pro studijní záležitosti a vedoucí Katedry společenských věd.
V březnu 2021 si po stížnostech studentů vedení Pedagogické fakulty UP nechalo předložit Staňkovy přednáškové materiály a poté s ním „po vzájemné dohodě“ přerušilo spolupráci.
Od roku 2002 byl komunálním politikem, nejprve jako člen Komise městské části Nové Sady, od roku 2010 jako olomoucký městský zastupitel, v letech 2014–2018 primátor statutárního města Olomouc, od roku 2015 člen předsednictva a Ústředního výkonného výboru České strany sociálně demokratické, od roku 2017 poslanec Parlamentu ČR (místopředseda Výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu). Díky kumulaci funkcí činil jeho plat kolem 200 000 Kč měsíčně. Od roku 2018 do července 2019 působil jako ministr kultury, přestože se během svého poslaneckého mandátu o kulturu nijak nezajímal.
Jako kulturní zájmy uvedl divadelní představení a koncerty (jeho oblíbenou skupinou je Metallica a finská zpěvačka Tarja Turunen, navštěvuje i koncerty vážné hudby). Je předsedou dozorčí rady společnosti SK Sigma Olomouc, předsedou představenstva městské akciové společnosti Správa sportovních zařízení Olomouc, angažuje se jako viceprezident Českého svazu házené a předseda Středomoravského svazu házené.
Je členem správní rady Obecně prospěšné společnosti pro památkovou ochranu Hradiska u Olomouce. Kontroverzi vyvolal svou účastí na křtu knihy bývalého předsedy KSČ Miroslava Grebeníčka Ve znamení kříže, namířené proti církvi a restitucím. Staněk měl na křtu závěrečné slovo a pronesl přípitek na úspěch knihy.
Antonín Staněk je ženatý a má syna. Žije v Olomouci, konkrétně v městské čtvrti Nové Sady.
Politické působení V letech 2001–2021 byl členem České strany sociálně demokratické.
V komunálních volbách v roce 2006 kandidoval za ČSSD do Zastupitelstva města Olomouce, ale neuspěl. Zastupitelem města se stal až po volbách v roce 2010 (od roku 2012 předsedal klubu městských zastupitelů ČSSD).
V komunálních volbách v roce 2014 obhájil post zastupitele města Olomouce, když vedl kandidátku ČSSD. I když ČSSD skončila na 2. místě (18,69 % hlasů, 10 mandátů), podařilo se jí domluvit koalici s ODS, KDU-ČSL a TOP 09 a Antonín Staněk byl dne 10. listopadu 2014 zvolen primátorem statutárního města Olomouce. V komunálních volbách v roce 2018 byl z 15. místa zvolen třetím náhradníkem na kandidátce ČSSD. Po rezignaci Jitky Weiermüllerové se stal v červenci 2020 opět zastupitelem města.
Dvakrát se pokoušel za ČSSD dostat do Zastupitelstva Olomouckého kraje, ale ani v roce 2008, ani v roce 2012 neuspěl. Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2017 kandidoval za ČSSD na 3. místě kandidátky v Olomouckém kraji. Získal však 1 362 preferenčních hlasů, skončil první a stal se poslancem.
V únoru 2018 kandidoval na mimořádném sjezdu ČSSD v Hradci Králové na post předsedy strany. Získal však pouze 21 hlasů z celkových 530 a neuspěl. Staňkova podpora uvnitř ČSSD byla všeobecně nízká. Na sjezdech strany roku 2018 i roku 2019 se ucházel o post místopředsedy ČSSD, ale ani jednou neuspěl. Dne 18. května 2018 jej schválilo předsednictvo ČSSD jako kandidáta na post ministra kultury ČR v menšinové vládě s hnutím ANO. Dne 22. června 2018 ho Andrej Babiš coby premiér navrhl na post ministra kultury ČR v nově vznikající vládě a dne 27. června 2018 jej prezident Miloš Zeman do této vlády jmenoval.
V komunálních volbách v roce 2018 obhajoval z 15. místa kandidátky ČSSD post zastupitele města Olomouc, ale neuspěl. Dne 5. listopadu 2018 jej pak v křesle primátora města Olomouc vystřídal lídr vítězného hnutí ANO Miroslav Žbánek, když koalici vytvořily první ANO, čtvrtá ODS, pátá KDU-ČSL a šesté hnutí spOLečně.
Z Antonína Staňka se postupně stala persona non grata. Organizace ČSSD v Olomouckém kraji s ním už v roce 2021 nepočítala a nechtěla ho ani na kandidátce pro sněmovní volby v roce 2021. Přestože Staněk jako jediný poslanec za ČSSD ve sněmovně podpořil novelu hnutí SPD, která chtěla vyškrtnout z trestního zákoníku paragraf o podněcování k nenávisti a spolu s SPD útočil na veřejnoprávní média, ani SPD ho na své kandidátce nechtěla. O návratu Staňka na Pedagogickou fakultu Univerzity Palackého hovořila její děkanka vyhýbavě.
Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2021 již nekandidoval.
Ve volbách do Senátu PČR v roce 2022 kandidoval jako nestraník za hnutí PŘÍSAHA v obvodu č. 64 – Bruntál, skončil na šestém místě se ziskem 4,37 % hlasů. Senátorský mandát již v prvním kole však obhájil Ladislav Václavec, který překonal potřebné 50% kvórum.
Ve volbách do Evropského parlamentu v červnu 2024 kandidoval jako člen hnutí PŘÍSAHA na 3. místě kandidátky uskupení „Přísaha a Motoristé“. Získal 2 662 preferenčních hlasů, a stal se tak druhým náhradníkem.
V krajských volbách 2024 byl lídrem kandidátky hnutí PŘÍSAHA do Zastupitelstva Olomouckého kraje, ale nebyl zvolen, protože uskupení žádný mandát v zastupitelstvu nezískalo.
Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2025 byl lídrem hnutí Přísaha v Olomouckém kraji. Neuspěl (hnutí získalo jen přibližně 1 % hlasů), ovšem díky zvolení Filipa Turka poslancem PSP ČR se Staněk jako náhradník ujal mandátu poslance Evropského parlamentu (Robert Šlachta, který byl prvním náhradníkem, funkci odmítl ve prospěch svého mandátu senátora).
V dubnu 2026 vystoupil z hnutí PŘÍSAHA, které jej následně vyzvalo k rezignaci na mandát europoslance.
Poslanec Parlamentu ČR V Poslanecké sněmovně působil Antonín Staněk jako místopředseda Výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu. Zde na sebe upozornil návrhem na udělení státní ceny komunistickému básníkovi Karlu Sýsovi, který již za normalizace obdržel titul Zasloužilý umělec od Gustáva Husáka a je znám jako zastánce vystoupení z NATO i sovětského a proruského výkladu dějin. Nevyloučil ani případné ocenění pro Jiřinu Švorcovou nebo jednoho z nejmilitantnějších dogmatiků komunistické ideologie Ivana Skálu.
Ministr kultury
Nesouhlas s jeho jmenováním do funkce šéfa kultury vyslovily například zapsaný spolek Za krásnou Olomouc či Iniciativa Občané proti Šantovka Tower. Šantovka Tower byl projekt soukromého developera a počítal s výstavbou 80 m vysoké budovy v ochranném pásmu památkové rezervace Olomouc. Nejvyšší správní soud vydal doporučení k vydání stavební uzávěry, ale podle Davida Helcela z Iniciativy Občané proti Šantovka Tower primátor Staněk svou soustavnou nečinností vytvořil developerovi dostatečný prostor pro získání stavebního povolení. Do ministerské funkce tak přišel v okamžiku, kdy realizaci již téměř nic nestálo v cestě.
V říjnu 2018 odmítla rodina Evalda Schorma z politických důvodů osobně převzít Cenu ministerstva kultury za přínos v oblasti kinematografie a audiovize, in memoriam. Ministr Staněk následně rozhodl cenu neudělit a porota, která Evalda Schorma navrhla, se celá rozhodla rezignovat. Již předtím kvůli nesouhlasu s politikou vlády ANO a ČSSD s podporou KSČM rezignovali na funkci tři členové poroty pro Státní ceny za literaturu.
Staněk přivedl na Ministerstvo kultury jako svého náměstka bývalého náměstka hejtmana Olomouckého kraje a radního Prostějova Aloise Mačáka z ČSSD, který musel v roce 2015 odejít z vysoké politiky kvůli aféře s přijímáním finančních darů od soukromých firem.
Pracoval pro něj také bývalý náměstek olomouckého primátora pro investice Filip Žáček, který čelil podezření ze střetu zájmů, protože zároveň začal pracovat pro banku olomouckého miliardáře Pavla Hubáčka. Na ministerstvu dostal na starost projekt za půl miliardy Kč – připravovanou stavbu Středoevropského fóra (SEFO) při olomouckém Muzeu umění. Staněk stavbu SEFO zastavil a po kritice ze strany olomouckého Muzea umění nakonec odvolal jeho ředitele Michala Soukupa. Staňka jeho předchozí působení ve Svazu házené spojovalo s ing. Břetislavem Holáskem, ředitelem Vlastivědného muzea v Olomouci, které sousedilo s Muzeem umění Olomouc. Výrazný podíl na politické kariéře bývalého primátora a pozdějšího ministra kultury Antonína Staňka měl člen ČSSD a ředitel Technických služeb Olomouc Miroslav Petřík, který od dubna 2019 působil jako poradce ředitele Vlastivědného muzea se zakázkou za desítky milionů.
Ve funkci ministra Staněk rozhodl o zachování otáčivého hlediště v zahradě českokrumlovského zámku, které Staňkův předchůdce Ilja Šmíd chtěl ze zahrady přesunout jinam. Současné železobetonové monstrum představuje v kompozici zámecké zahrady necitlivý prvek (644 míst, 650 tun), jehož masa zvlášť vynikne vedle letohrádku Bellarie. Již roku 2016 bylo rozhodnuto, že se má hlediště ze zámecké zahrady přesunout. Otáčivé hlediště jako naddimenzované zavrhl autor původní koncepce Joan Brehms a již léta proti němu protestovali i někteří památkáři, podle nichž by mohla točna ohrozit zápis města v seznamu UNESCO.
Reakce na odvolání Jiřího Fajta Největší pobouření odborné veřejnosti vyvolal Antonín Staněk náhlým odvoláním ředitele Národní galerie Jiřího Fajta a ředitele Muzea umění Olomouc Michala Soukupa v dubnu 2019. Bývalý ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL) viděl za odvoláním generálního ředitele Jiřího Fajta vliv Pražského hradu. Na sociálních sítích napsal, že prezident Miloš Zeman ho před pěti lety žádal, aby Fajta do funkce neuváděl. Upozornil, že ministr kultury Antonín Staněk (ČSSD), který Fajta odvolal, letí se Zemanem do Číny. Jiřího Fajta podpořili ředitelé předních světových muzeí a ve svém dopise premiéru Andreji Babišovi vyjádřili „údiv a hrůzu“ nad jeho vyhazovem z čela Národní galerie. Vyzdvihli Fajtovu „hlubokou znalost sbírek Národní galerie, nesmírnou vědeckou odbornost a vynikající komunikační schopnosti“, které byly pro spolupráci české instituce se světem „nepostradatelné“. Fajt byl odvolán na základě výsledků auditu, který zadal ministr Staněk, a který údajně přišel na zásadní rozpory a machinace se žádostmi o dotace NG.