Soucit se sebou je rozšířením soucitu na sebe sama ve chvílích, kdy zažíváme nějaké trápení, selhání nebo si uvědomujeme nějaký svůj nedostatek. Podle Kristin Neffové, která definovala soucit se sebou v odborné psychologické literatuře, sestává ze tří hlavních složek – laskavosti k sobě, lidské sounáležitosti, a všímavosti.
Laskavost k sobě: Soucítit se sebou znamená být k sobě vřelý a laskavý i ve chvílích, kdy se setkáváme s nějakou bolestí nebo s vlastními nedostatky. Takový postoj je opakem ignorování nebo zraňování se přehnanou sebekritikou. Lidská sounáležitost: Soucítění se sebou zahrnuje také pochopení, že trápení a osobní neúspěchy patří k obecné lidské zkušenosti, kterou sdílíme všichni. Všímavost: Soucit se sebou vyžaduje dále schopnost zaujímat vyvážený postoj k vlastním negativním emocím, takže pocity nejsou ani potlačovány ani zveličovány. Všímavost zaznamenává negativní myšlenky a emoce se zájmem a otevřeností. Je to receptivní, akceptující stav mysli, díky němuž pozorujeme vlastní myšlenky a pocity takové, jaké jsou, beze snahy je potlačit nebo se jim vyhnout.
Odkazy
Reference
Literatura
Související články Soucit Self-awareness Stud Všímavost
Externí odkazy Benda, J.: Laskavost k sobě a soucit se sebou v psychoterapii Benda, J.; Hamrová, K.: Soucit se sebou, internalizovany stud a regulace emoci
Kategorie:Emoce