Karel Jiří Belcredi (24. září 1893 LíšeňMatriční záznam o narození a křtu farnost při kostele sv.Jiljí Brno-Líšeň – 18. září 1972 Vídeň), celým jménem Karel Jiří Richard Max Belcredi, byl moravský šlechtic z rodu Belcredi.
Život Narodil se 24. září 1893 v Líšni (dnes součást Brna) jako syn poslance Říšské rady a Moravského zemského sněmu, hraběte Ludvíka Egberta Belcrediho (1856–1914) a jeho manželky Marie von Franckenstein (1859–1938). Měl šest sourozenců. Byl vychováván na jezuitském gymnáziu.
Spravoval statek a zámek Líšeň, který ovšem nevlastnil. V roce 1926 přespal majetek na nejstaršího syna Ludvíka Huga. Byl předsedou (nebo jednatelem) Svazu moravských velkostatkářů. Byl vynikajícím zemědělským odborníkem a ekonomem. Např. velkostatek rodu Salmů v Rájci nad Svitavou zachránil před bankrotem. Byl aktérem všech tří deklarací české šlechty v letech 1938 a 1939 a prohlášení v září 1939 podepsali i jeho bratři Richard (1891–1956) a Jindřich (1902–1973). Za války byla na líšeňský velkostatek uvalena nucená správa.
Od roku 1940 zastával Karel Belcredi paradoxně čelný post Moravské zemské skupiny v rámci Českého svazu pro spolupráci s Němci (ČSSN). Jeho nominace i jmenování souvisely s taktikou Emila Háchy mít tuto kolaborantskou organizaci pod kontrolou. Protektorátní prezident nechtěl připustit, aby se vedoucích pozic chopili pravicoví extremisté. Karel Belcredi pak v tomto duchu pokračoval na Moravě. Nepřijímal žádosti o členství od osob, u kterých předpokládal upřímné sepětí s nacistickou říší, zakládal fiktivní okresní pobočky, které nevykazovaly žádnou činnost a důsledně hájil autonomii Moravské zemské skupiny. Ta byla díky ní dlouhé měsíce imunní vůči mediálním kritikům i moravským kolaborantům, kteří si v Praze stěžovali na pasivitu.
Po skončení války byl rodině navrácen majetek. Po komunistickém převratu v květnu 1948 emigroval s manželkou a nejmladším synem do Rakouska. Po epizodě ve Francii a Bavorsku se přestěhoval zpět do Rakouska. Ve Vídni se stal ředitelem továrny na zpracování dřevotřísky NOVOPAN a.s. Do Líšně se už on ani manželka nikdy nepodívali.
Rodina Karel Belcredi se 5. června 1920 v Letovicích oženil s Theresií Marií Elisabeth Helenou Antonií Venerandou Kálnoky de Köröspatak (14. listopadu 1893 Olomouc – 8. října 1969 Vídeň), dcerou Huga Leopolda hraběte Kálnoky de Köröspatak (1844–1928) a jeho druhé manželky Marie hraběnky zu Herberstein (1857–1943). Jejím koníčkem byla péče o park v Líšni, prosadila pěstování chřestu, který se vyvážel do Vídně. Mluvila perfektně anglicky. Měli spolu pět potomků (čtyři syny a jednu dceru): 1. Ludvík Hugo Egbert Richard Jiří Josef (1. březen 1921 Líšeň – 19. srpen 1981 Brno), adoptován strýcem Richardem, zůstal v Česku i během komunismu. ∞ (9. prosinec 1949 Křtiny) Miloslava Králová (* 9. prosinec 1929 Líšeň), zrestituovala zámek Líšeň, jejich potomci: Karel (* 29. prosince 1950), lékař Ludvík (* 25. června 1954 Brno), archeolog 2. Marie Therese (23. dubna 1922 – 3. června 1978 Breuilpont) ∞ (25. června 1949 Breuilpont, církevně 29. června 1949 Paříž) Jan Nepomuk Lobkowicz (25. prosince 1920 Křimice – 10. února 2000 Breuilpont) 3. Hugo Ludvík Karel Andrian-Belcredi (* 13. květen 1923 Líšeň), adoptován v roce 1936 Leopoldem svobodným pánem von Andrian-Werburg (9. května 1875 Berlín – 19. listopadu 1951 Fribourg), zrestituoval zámek v Jimramově. ∞ (8. prosince 1949 Brno) Marie Kouřilová (* 2. července 1930 Brno), jejich potomci: Marie Therese (* 16. prosince 1952 Lustenau bei Bregenz) Anna Marie (* 5. února 1954 Mnichov) 4. Richard Mořic Karel (28. srpna 1926 Brno – 20. prosince 2015 Prostějov). Emigroval v roce 1949, redaktor rádia Svobodná Evropa (1953–1983). Český velvyslanec ve Švýcarsku (1994–1998). Zrestituoval zámek Brodek u Prostějova. ∞ (5. června 1952 Traunkirchen) Mabile Therese Gabrielle Michaela Maria de Rohan-Guémenée (2. října 1924 Sychrov – 22. ledna 1982 Mnichov), jejich potomci: Richard Alain Karl Alois Michael (* 8. května 1953) Alain Alexander (* 30. října 1957) 5. Egbert Alexander Antonín de Padua Bedřich (* 17. července 1938 Brno), emigroval s rodiči v roce 1948.
Předkové:
Odkazy Poznámky
Reference Příběhy českých šlechticů, s. 34 Příběhy českých šlechticů, s. 35 Příběhy českých šlechticů, s. 36 Příběhy českých šlechticů, s. 44
Literatura Paradoxy české šlechty, Vladimír Votýpka, nakladatelství Paseka s.r.o, Praha a Litomyšl, rok vydání: 2005, 2013, , stran 376, 2. vydání, kap.4
Externí odkazy Rodokmen na stránkách patricus.info
Karel Kategorie:Čeští šlechtici Kategorie:Moravští šlechtici Kategorie:Čeští emigranti a exulanti Kategorie:Členové Národního souručenství Kategorie:Narození v roce 1893 Kategorie:Narození 24. září Kategorie:Narození v Líšni Kategorie:Úmrtí v roce 1972 Kategorie:Úmrtí 18. září Kategorie:Úmrtí ve Vídni Kategorie:Muži