Jakob Ginzel, křtěný Jacob Wenceslaus (14. července 1792, LiberecMatriční záznam o narození a křtu farnosti Liberec – 31. března 1862 LiberecMatriční záznam o úmrtí a pohřbu farnosti Liberec), byl český malíř a kreslíř. Maloval zejména portréty, obrazy s náboženskou tematikou, žánry a betlémy, štafíroval oltáře. Kreslil knižní ilustrace.
Život a dílo Jakob Ginzel se narodil v rodině truhláře Franze Ginzela a jeho manželky Kateřiny, rozené Ludwigové. Nejprve se vyučil truhlářem v dílně svého otcea. Malířem, řezbářem a rytcem byl jeho mladší, předčasně zemřelý bratr Franz Ginzel (1794–1827) a těmto disciplínám se věnovali i Jakubovi synové Hubert, Moritz a dcera Kateřina.
V letech 1814 – 1817 studoval Jakob malbu na pražské Akademii u Josefa Berglera. Od roku 1818 působil jako malíř ve svém rodném městě a v Drážďanech. Těžištěm jeho tvorby byly portréty, zejména významných měšťanů a bohatých podnikatelů z Liberce a z Jablonce nad Nisou, je jich evidováno véce než 400.Roman Karpaš, Kniha o Liberci. Dialog Liberec 2004, s. 101; ISBN 80-86761-13-4Österreichisches biographisches Lexikon, s. 444 Svou dekorativní malbou (tzv. štafírováním) zdobil též vyřezávanou oltářní architekturu a kazatelny. Namaloval řadu obrazů s náboženskou tematikou, zejména oltářní obrazy do severočeských kostelů (kostel svatého Vavřince v Dlouhém Mostě, kostel svatého Jakuba apoštola ve Václavicích, kostel Nejsvětější Trojice ve Vratislavicích nad Nisou aj.).
Proslavil se především prostřednictvím různých malovaných betlémů, až do roku 1827 je vytvářel s pomocí svého bratra Franze, který vyráběl architektonické části, pohonné mechanismy a podlepoval a zpevňoval jednotlivé figury dřevem. Dále dělal kresebné návrhy pro litografické vystřihovací betlémy, které se na dřevěné (později překližkové) figury nalepovaly. Betlémy z jejich dílny se spolu s těmi, které vytvořil jeho současník a přítel, malíř a grafik Josef Führich, zapsaly do dějin severočeského betlémářství v oblasti Jizerských hor.
V roce 1839 se Jakob Ginzel s manželkou Johannou a syny Hubertem (̈*1821) a Moritzem (̈*1825) přestěhoval do Prahy.Pobytová přihláška pražského magistrátu, datum v záhlaví formuláře Začal kreslit ilustrace do časopisů a knih, spolupracoval s vydavatelem Josefem Rudlem. V Praze na Novém Městě si také otevřel malířskou a kreslířskou školu (Zeichnerlehranstalt), na níž vyučoval především kopírování akademických předloh, také své děti. Syn Hubert se v té době již tituloval Akademik. Pražská policejní přihláška rodiny Po nevalném úspěchu školy a pro nedostatek výtvarných zakázek se vrátil do Liberce, kde znovu otevřel svůj ateliér. K jeho nejvýznamnějším dílům patří dioráma Betléma z roku 1853.
Zemřel v Liberci v roce 1862 ve věku 69 let.
Zastoupení ve sbírkách Oblastní galerie v Liberci Severočeská galerie výtvarného umění v Litoměřicích Národní muzeum v Praze (olejomalba Poprsí starce) Moravská galerie v Brně
Výstavy 1841 Liberec: pětičlenná rodina Ginzelů byla na kolektivní dobročinné výstavě zastoupena 13 obrazy a kresbami. Dávají představu o Jakobově repertoáru i o výuce na jeho škole: Jakob vystavil své kopie Madony podle Raffaela, Hlavu muže podle Carracciho a Ecce homo podle Corregia. Syn Hubert představil sedm studií, mj. zátiší s květinami i zátiší s ovocem, sestra Kateřina malovala květiny. Nejvýznamnější z rodiny, tehdy již zesnulý Franz Ginzel byl zastoupen olejomalbou ukřižovaného Krista.Katalog der von der hohen Landesstelle bewilligten Kunstausstellung in Reichenberg 1841, č.kat. 1, 66, 67, 76, 120, 134, 137, 139, 140, 143, 151, 153, 170, 171 Oba synové zemřeli na prahu dospělosti.
1992 Jacob Ginzel (1792-1862): Obrazy a kresby (výstava obrazů a kreseb k 200. výročí narození), Oblastní galerie v Liberci
Galerie
Odkazy
Reference (zčásti)
Literatura
Výtisková Eva: Jacob Ginzel (1792-1862), soupis díla, katalogové údaje, OG Liberec 1992, Ginzel Jakob. In: Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950 (ÖBL). Band 1, Verlag der Österreichischen Akademie der Wissenschaften, Wien 1957, s. 444. Rudolf Müller: Ginzel, Jakob. In: Allgemeine Deutsche Biographie (ADB). Band 9, Duncker & Humblot, Leipzig 1879, s. 177–179. Kühn, Karl Franz Dr.: Topographie der historischen und kunstgeschitlichen Denkmale im Bezirke Reichenberg. Brünn 1934, s.159-160, 181, 196, 206. 221, 247. 277. 288. 315.
Související články Betlém
Externí odkazy
Jakob Ginzel Kožešníková Petra, Jacob Ginzel Portrét podnikatele (1843), aukce Praha 2020
Kategorie:Čeští malíři 18. století Kategorie:Čeští malíři 19. století Kategorie:Portrétisté Kategorie:Čeští betlemáři Kategorie:Čeští ilustrátoři Kategorie:České malířství 19. století Kategorie:Narození v roce 1792 Kategorie:Narození 14. července Kategorie:Narození v Liberci Kategorie:Úmrtí v roce 1862 Kategorie:Úmrtí 31. března Kategorie:Úmrtí v Liberci Kategorie:Muži