náhled|Chlumno – radnice Chlumenské právo či Chełmnské právo (, , ) bylo variantou magdeburského práva.

Historie Vzniklo v Chlumně a v Toruni a bylo používáno hlavně na polském Pomoří, v Prusku, Varmii a Podlesí. Podle příkazu Kazimíra IV. bylo právo platné od roku 1476 pro všechny obyvatele Královského Pruska (také šlechtu). Nejstaršími dokumenty jsou Kulmer Handfeste od Hermanna von Salza z roku 1232 a Alte Kulm ze 14. století. Nikdy nebyla oficiálně kodifikována. Prakticky byly používány hlavně vytištěné projekty kodifikace z let 1566, 1580 a 1594.

Na Varmii v počátečním období kolonizace a na východních okrajích biskupského dominia (více ohroženého na nájezdy Litevců) byla půda dávána pruskému obyvatelstvu a byly tak zakládány „služební vsi“ na pruských právech. Obyčejně takovéto dary byly jen nevelké – několik akrů (menší než v případě činžovních vsí na chlumenských právech). Obyvatelé vsí s pruskými právy měli povinnost vojenské služby, a také platili nevelké činže (6 denárů chlumenských a plužné). Teprve za takovým ochranným pásem služební vsi s pruskými právy byla prováděna kolonizační akce, při které byly zakládány činžovní vsi s chlumenskými právy. S postupem času byl v nově založené vsi s chlumenskými právy vyznačován služební majetek na pruských právech (např. Zawidy). Vlastníci majetků s pruskými právy (pruská ves, pruský dvůr) ve varmském dominiu stanovili kmen zbrojné síly biskupa.

Na chlumenském právě jedna zbrojná služba připadala na 20–40 włok země, na pruském právě jedna zbrojná služba připadala na 2–4 włoky. Pruské právo dopouštělo dědictví pouze synům, kdežto na právech chlumenských dědily také dcery a příbuzní v pobočné linii. Pro osadníky bylo výhodnější lokování vsi na právě chlumenském (menší vojenské zatížení a větší práva dědění). V 15. a 16. století po vylidnění mnoha vsí na Varmii v období opětovné kolonizace vsí (zvláště polským obyvatelstvem z chlumenska a severního Mazovska), byly vesnice zakládány na právech magdeburských, která se lišila od práv chlumenských tím, že dopouštěla dědictví pouze v mužské linii (pokud nebyl mužský potomek, vlastnictví se vracelo v případě Varmie biskupovi).

V Prusech knížecích soudní práva chlumenská byla zrušena landrechtem v roce 1620. V Prusech královských platilo až do dělení Polska. Chlumenská práva dávala velké výhody a zajišťovala mnohé svobody, zpočátku byla mimo jiné nástrojem ke stažení německých osadníků na země řádu křižáků. Překračování těchto práv bylo jedním z hlavních důvodů vzniku Pruského spolku a jeho následném vzdání se Polsku, čím roku 1466 Polsko získalo přístup k moři.

Města založená na chlumenských právech V Řádovém Prusku Chlumno (pl. Chełmno, něm. Culm) – 1233 Kvidín (pl. Kwidzyn, něm. Marienwerder) – 1233 Toruň (pl. Toruń, něm. Thorn) – 1233 Grudenec (pl. Grudziądz, něm. Graundenz) – 1291 Hněv (staropol. Wońsk, pl. Gniew, něm. Mewe) – 1297 Královec (pl. Królewiec, něm. Königsberg) – 1300 Jílová (pl. Iława, něm. Deutsch Eylau) – 1305 Lasín (pl. Łasin, něm. Lessen) – 1306 Brodnice (pl. Brodnica, něm. Strasburg in Westpreußen, Strasburg an der Drewenz) – 1317 Libava (pl. Lubawa, něm. Löbau in Westpreußen) – 1326 Libavské Nové Město (pl. Nowe Miasto Lubawskie, něm. Neumark in Westpreussen) – 1325 Morýnek (pl. Morąg, něm. Mohrungen) – 1327 Prabuty (něm. Riesenburg) – 1330 Resel (pl. Reszel, něm. Rößel) – 1337 Soldava (pl. Działdowo, něm. Soldau) – 1344 Bytov (pl. Bytów, něm. Bütow) – 1346 Tuchola (něm. Tuchel) – 1346 Gdaňsk (pl. Gdańsk, něm. Danzig) – 1343 Olštýn (pl. Olsztyn, něm. Allenstein) – 1353 Rastenburk (pl. Kętrzyn, něm. Rastenburg) – 1357 Bílý Bor (pl. Biały Bór, něm. Baldenburg) – 1382 Štum (pl. Sztum, něm. Stuhm) – 1416 Klajpeda (pl. Kłajpeda, něm. Memel) – 1475

V Mazovském knížectví Plock (pl. Płock) – 1237 Varšava – cca 1300 Mazovský Nový Dvůr (pl. Nowy Dwór Mazowiecki) – 1374 Růžan (pl. Różan, něm. Rozan) – 1378 Hostynín (pl. Gostynin) – 1382 Mnišev (pl. Mniszew) – 1382 Čersk (pl. Czersk) – 1386 Těchanov (pl. Ciechanów) – 1400 Lomže (pl. Łomża) – 1418 Kolno – 1425 Tykotín (pl. Tykocin) – 1425 Přasnyš (pl. Przasnysz) – 1427 Písečno (pl. Piaseczno) – 1429 Mlava (pl. Mława) – 1429 Mštěnov (pl. Mszczonów) – 1437 Radimín (pl. Radzymin) – 1475 Nezboř (pl. Niedzbórz) – 1505

Externí odkazy

Kategorie:Dějiny německého práva Kategorie:Městské právo